Léto přináší nejen slunce a dovolené, ale i vysoké teploty, které mohou práci proměnit v nepříjemný boj s vedrem. Víte, jaké povinnosti má váš zaměstnavatel, když teplota na pracovišti překročí únosnou mez? A jak situaci zvládají firmy u nás i v zahraničí?
Horké letní dny nejsou jen výzvou pro osobní komfort, ale i pro zaměstnavatele, kteří musí zajistit bezpečné pracovní podmínky. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanovuje požadavky na mikroklimatické podmínky pracovišť, včetně teplotních limitů podle energetického výdeje a náročnosti práce.
„Pracovník ve skladu nebo na stavbě má v létě zcela jiné nároky než někdo v klimatizované kanceláři. Na to pamatuje nařízení vlády, které jasně stanovuje limity podle druhu práce,“ vysvětluje pro redakci Kupi Martin Kučera, BOZP konzultant pro malé a střední firmy.
Rozdělení prací do osmi tříd zohledňuje energetický výdej a fyzickou zátěž. Administrativní pracovníci tak mají nárok na jiné podmínky než například stavební dělníci nebo řidiči. Pokud teplota překročí tzv. přípustnou hodnotu pro danou kategorii práce, musí zaměstnavatel přijmout opatření, například zlepšit větrání, upravit pracovní dobu nebo pracovní tempo.
Pokud teploty na pracovišti stoupnou nad únosnou mez, je zaměstnavatel povinen zajistit odpovídající ochlazení. To může zahrnovat klimatizaci, větrání nebo využití rozprašovačů mlhy.
Abychom zjistili, jak se zaměstnavatelé vyrovnávají s horkými letními dny a jaké podmínky mají zaměstnanci v praxi, oslovili jsme několik pracovníků z různých odvětví. Jejich zkušenosti ukazují, že přístup firem se může výrazně lišit, zatímco někteří zaměstnavatelé jdou nad rámec zákonných povinností, jiní se o zajištění základních podmínek příliš nestarají.
Příkladem firmy, která jde nad rámec zákonných povinností, je český řetězec supermarketů. Například v Lidlu mají všechny prodejny klimatizované, přesto zaměstnancům umožňují nosit lehčí pracovní oděvy. „Naši zaměstnanci prodejen mají pro letní měsíce k dispozici pracovní oděv s krátkým rukávem,“ řekla mluvčí sítě prodejen Lidl Eliška Froschová Stehlíková.
České banky, jako je Česká spořitelna, zase uvolnily dress code, šortky jsou povoleny, pokud zaměstnanec není v přímém kontaktu s klienty.
Při vysokých teplotách je zásadní pitný režim. Podle § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je zaměstnavatel povinen bezplatně zajistit ochranné nápoje, pokud ztráta tekutin potem a dýcháním přesáhne 1,25 litru během osmihodinové směny.
Například u administrativní práce (velmi lehká práce – Ia) k takové ztrátě může dojít při teplotách nad cca 31 °C, u těžké fyzické práce (např. IVa) už při teplotách kolem 15 °C.
Nápoje musí být zdravotně nezávadné a nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru a množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento (pro mladistvé jsou zakázány jakékoli alkoholické složky). Zaměstnanci mají nárok na slabě nebo středně mineralizovanou vodu, podle charakteru své práce.
Nařízení výslovně nestanoví konkrétní teplotu, při které by zaměstnanci měli automaticky nárok na přestávku. Povinnost zařazení bezpečnostních přestávek může vyplývat z rizikového hodnocení pracoviště, zejména u prací s vysokým tepelným zatížením.
Tato opatření však nejsou povinná a záleží na vstřícnosti zaměstnavatele. Například některé stavební firmy poskytují pracovníkům speciální letní reflexní oděvy, rozprašovače mlhy nebo organizují práci ve dvojicích, aby se zaměstnanci mohli navzájem kontrolovat.
„Při zvýšené teplotě hrozí riziko přehřátí organismu, zejména u fyzicky náročných profesí. Zaměstnavatel má povinnost rizika vyhodnocovat a přijmout vhodná opatření, například upravit organizaci práce, zajistit větrání, odpočinkové přestávky nebo ochranné nápoje,“ dodává BOZP specialista.
V zemích s extrémními teplotami, jako je Malajsie nebo Spojené arabské emiráty, je práce venku během poledne zakázána. Firmy tam plánují směny podle denního maxima teplot a přestávky jsou přísně kontrolovány. V Německu se zase uplatňuje koncept „Hitzefrei“, tedy volno kvůli vedru. Školy a některé firmy mohou při teplotách nad 30 °C zkrátit výuku nebo pracovní dobu. Tento přístup je stále častější i ve firmách, které si uvědomují, že zdraví zaměstnanců je prioritou.
Pokud vám zaměstnavatel neposkytuje zákonem stanovené podmínky, můžete se obrátit na inspektorát práce nebo hygienickou stanici. Zaměstnavatel také odpovídá za případné zdravotní komplikace způsobené horkem, jako je úpal nebo úžeh. Ale pozor! Jestli vás napadne, že kvůli horku a chybějícímu ventilátoru prostě do práce nepřijdete, mějte na paměti, že tím můžete porušit své pracovní povinnosti. V krajním případě by to mohlo vést až k výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Zdroje: Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., respondenti redakce Kupi.cz, Prace.cz, BOZP specialista Martin Kučera, Státní úřad inspekce práce, MPSV