Cukry na medu chybí. Pro lidi v dietě je to problém, který zákon neřeší
Jako každá jiná potravina má i prodej medu v České republice, potažmo v Evropské unii, jasně daná pravidla. Legislativa vyžaduje uvádět původ a další povinné informace, ale některé překvapivě ne. Co na etiketě musí být vždycky? A kdy je med podezřelý?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
V Kupi.cz jsme provedli v červnu 2025 namátkovou kontrolu v několika velkých českých supermarketech a zjistili jsme, že etikety všech medů byly v souladu s legislativou.
Ale zatímco někteří výrobci se omezili na uvedení pouze základních informací, jiní byli mnohem podrobnější. Méně informací bylo zpravidla na levnějších medech, původem ze zemí mimo EU a podle etikety evidentně určených i na jiné trhy než pro Česko. Běžná cena květového medu se pohybuje od 200 do 300 Kč za 1 kg, směsi jsou cca o 50 až 100 Kč levnější.
neko_de_mar / Shutterstock.com
Stejná pravidla pro trhy i supermarkety
Možná by se mohlo zdát, že „domácí“ med od včelaře na trhu podléhá jiným pravidlům než ten ve skle od velkého výrobce v supermarketu. Opak je pravdou. Legislativa je v tomto směru spravedlivá a jasná, ať už sklenici zlatavého sladidla kupujete ve stánku, nebo ve velkém obchodním řetězci.
Povinností výrobce (nebo spíše „provozovatele potravinářského podniku“, jak říká legislativa) je zajistit, že spotřebitel dostane všechny potřebné informace čitelné, pravdivé a nesmazatelné.
Pravidla, která musí splňovat etikety medů, vycházejí ze dvou hlavních zdrojů. Prvním je evropské nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a druhým česká vyhláška č. 76/2003 Sb. Tyto předpisy mimo jiné říkají, jak má být med pojmenován, co musí obsahovat etiketa, jak má být uveden původ, jaká tvrzení jsou zakázaná a co je možné uvádět pouze za určitých podmínek.
Povinné údaje na etiketě medu
Na každé sklenici medu musí být dle výše zmíněné legislativy jasně a čitelně uvedeny tyto informace:
- Název potraviny: Např. Med, případně s doplňkem „květový“, „smíšený“, „medovicový“ nebo „pastový“.
- Jméno a adresa výrobce nebo firmy: Musí být uvedena adresa, nikoli jen web, logo nebo značka.
- Čisté množství: V gramech nebo kilogramech, bez sklenice, např. „950 g“ nebo „1 kg“. Nesmí zde být „cca“.
- Země původu: Např. „Země původu: Česká republika“ nebo „Původ: Směs medů ze zemí EU a mimo EU“. Zkratky „CZ“ nebo „ČR“ nejsou přípustné.
- Datum minimální trvanlivosti: Například: „Minimální trvanlivost do 31. 12. 2025“
- Kód šarže: Je povinný, pokud na medu není uvedeno datum v plném formátu den/měsíc/rok.
Pampeliškový med
Také jste chodili sbírat s babičkou pampelišky a potom z nich vyráběli sladký pampeliškový med? Není to samozřejmě med v pravém slova smyslu, spíše by se měl nazývat sirupem, nicméně je levný a velice dobrý. Příprava je velmi jednoduchá, takže si ho doma zvládne připravit opravdu každý.
Volitelné údaje na etiketě medu
Čekali byste, že na každém medu musí být výživové hodnoty? Kdepak. Taky jsme si to mysleli a ty medy, které to neměly, jsme považovali za podezřelé.
Některé informace na etiketě uvádět lze, ale nejsou povinné. Pokud se je ale výrobce rozhodne použít, musí být pravdivé a doložitelné. Typickým příkladem je označení druhu rostlin, z nichž med pochází, například „med lipový“ nebo „akátový“. Takové označení je možné, pokud med skutečně pochází převážně z dané rostliny a odpovídá tomu i jeho chemické a mikroskopické složení.
Další možností je uvést region původu, například „Med z Podkrkonoší“, ale opět platí, že med musí být skutečně z daného regionu.
Výrobce může uvést také zmíněné výživové údaje. Pokud se pro to rozhodne, musí být informace úplné, přehledné a uvedené v jednom zorném poli etikety. Nestačí jen napsat „energetická hodnota“ – údaje musí zahrnovat i nulové hodnoty ostatních složek.
Vzor obvykle uvedených výživových hodnot ve 100 g medu:
- Energetická hodnota: 1360 kJ / 320 kcal
- Tuky: 0 g (z toho nasycené mastné kyseliny: 0 g)
- Sacharidy: 80 g (z toho cukry: 76 g)
- Bílkoviny: 0 g
- Sůl: 0 g
stockcreations / Shutterstock.com
Co na medu nesmí být?
Na etiketách medů se občas objevují různé výrazy, které sice zní lákavě, ale podle zákona na obale být nesmí. Týká se to především zdravotních a výživových tvrzení. Med nesmí být označen jako „léčivý“, „dietetický“, „posilující“, „vhodný při nachlazení“ nebo „dobrý na imunitu“. Ani výrazy jako „pravý“, „čistý“, „čerstvý“ nebo „domácí“ nejsou dovoleny.
Legislativa vyžaduje, aby informace na etiketě byly přesné a spotřebitele neklamaly a nepodsouvaly mu, že konkrétní med je něčím lepší než jiný, pokud tomu tak není. A na medu se toho moc vymyslet nedá.
Pozor si dejte také na popisy spojené s krystalizací. Přirozený proces krystalizace je u většiny medů běžný, ale není to důkaz kvality. Stejně tak ani tekutý med neznamená, že je „méně pravý“. Pokud etiketa zmiňuje krystalizaci v souvislosti s kvalitou nebo pravostí, může to být zavádějící.
Kupi.cz radí: Kdy je med podezřelý?
V českých supermarketech si dodavatele hlídají a výrobky podléhají základní kontrole. Ale pozor si dejte v některých pochybných večerkách, levných potravinách nebo v různých diskontech s neznámým původem zboží z východní Evropy. Tam byste se mohli setkat s neúplně označeným medem a s dalšími medovými výrobky, které se tváří jako med.
Podezřelé signály:
- Na etiketě chybí informace o původu – výrobce a země.
- Med je podezřele levný čili jeho cena je hluboko pod 200 Kč za kilo.
- Není uvedena adresa výrobce, jen web nebo značka.
- Na etiketě chybí hmotnost.
- Na etiketě je složení a výrobek obsahuje stabilizátory a umělá sladidla.
- Objevují se výrazy jako „čistý“, „pravý“, „100 % přírodní“, „posilující“.
- V popisu je zmíněna léčivost nebo prevence nemocí.
Napište nám do diskuze, jestli med kupujete v supermarketu, ve večerce, nebo si ho sháníte přímo od regionálního včelaře. Zdají se vám medy zásadně různé a v jakém ohledu?
Zdroje: Kupi.cz, Bezpečnost potravin, Beedol, Etikety named, Eur-lex
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko