Diskuse pod akcemi na cukr připomínají válečnou zónu. „Ten váš cukr je k ničemu!“ křičí zákazníci. Prý nesladí. Jenže odborníci na výživu říkají opak a důvod, proč si to lidé myslí, vás překvapí víc než cena za kilo.
Stojím u regálu s cukrem v hypermarketu. Kilogram za devatenáct korun, slušná akce. Vedle mě paní důchodového věku kroutí hlavou. „To nekupujte, ten vůbec nesladí,“ varuje mě. „Už jsem to zkoušela, musela jsem dát do kávy tři lžičky místo jedné.“
Podobné příběhy slýchám čím dál častěji. Pod příspěvky o slevách na cukr se na sociálních sítích množí stížnosti. Někdo tvrdí, že akční cukr není vůbec sladký, jiný přísahá, že do bábovky musel dát dvojnásobek. Co se děje? Opravdu nám obchody podstrkují nějaký podřadný produkt?
Diskuse pod příspěvkem o akčním cukru se rychle zvrhla v emotivní debatu. „Na to, že vůbec nesladí, je drahý,“ stěžuje si Irena Chladová. S ní souhlasí Terézia Tess Svobodová, která stroze konstatuje: „Cukr, co nesladí, díky nechci...“ Její komentář vyvolal další reakce. Elinka Elisek se přidává: „Dobrý den, máte pravdu, také máme a opravdu nesladí. Je to cosi bez chuti.“ Některé komentáře jsou ještě ostřejší. Uživatel nes Anderson varuje: „Když cukr, tak jen ten český nebo polský... Jinak to může být bůhví co...“
„Z nutričního hlediska je to nesmysl,“ říká pro Kupi.cz Eva Skalická, výživová poradkyně s dvacetiletou praxí. „Bílý krystalový cukr prodávaný v českých obchodech musí splňovat přísné normy. Obsahuje minimálně 99,7 procenta sacharózy, což je čistý cukr. Ať ho koupíte za dvacet nebo čtyřicet korun, jeho složení a energetická hodnota zůstávají stejné.“ Sacharóza je sacharóza. Má přesně definovanou strukturu a sladivost. „V mé praxi jsem se setkala s mnoha mýty o potravinách, ale tento patří k nejzarytějším,“ dodává Skalická. „Pokud byste vzali kilogram cukru z akce a kilogram prémiové značky, nutriční hodnoty by byly identické.“
Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.
Jenže realita kuchyní a kaváren je jiná než ordinace výživového poradce. Existuje hned několik důvodů, proč můžete mít pocit, že váš cukr má jinou sladivost:
Největší viník? Velikost krystalků. Hrubší krystalový cukr se rozpouští pomaleji než jemná krupice nebo moučka, ale to jste si určitě všimli. Pokud hrubší cukr například v čaji nepromícháte, může se stát, že budete pít méně sladký nápoj.
Další problém nastává při skladování. Cukr je hygroskopický, tedy přitahuje vlhkost. Když necháte například pootevřený pytlík s cukrem, jeho struktura se změní. Zvlhlý cukr se hůře rozpouští, může zhrudkovatět, nebo dokonce nasát pachy z okolí.
Nejzajímavější je ale psychologický aspekt. „Když člověk ví, že koupil levnější produkt, podvědomě očekává horší kvalitu,“ říká pro Kupi.cz psycholožka Markéta Nováková, která se zabývá vnímáním chutí. „Mozek dokáže výrazně ovlivnit, jak vnímáme sladkost.“
Sladkost nevnímáme jen jazykem. Psychologie, teplota nápoje i velikost krystalů hrají větší roli, než byste čekali.
Někteří lidé říkají: „Ten cukr je z řepy odkudsi z ciziny, proto nesladí!“ Jenže to není pravda. Cukr – tedy sacharóza – má svou přesnou chemickou strukturu. Ať pochází z řepy pěstované v Česku, Polsku nebo Německu, po rafinaci je výsledkem vždy stejná molekula. „Při výrobě se cukr čistí až na 99,7 % sacharózy. Je to jako s destilovanou vodou – ta má také vždy stejnou chemickou podstatu, bez ohledu na to, odkud původně pochází,“ říká pro redakci expert na zemědělství Jindřich Černý.
Zvláštní kapitolou je třtinový cukr. „Ten opravdu sladí jinak,“ potvrzuje výživová poradkyně Skalická. „Ne proto, že by měl jinou sladivost, ale kvůli příměsím. Obsahuje zbytky melasy, které dodávají karamelovou chuť. Subjektivně může působit méně sladce, přestože energetická hodnota je podobná.“
Nakoupila jsem tři balení: Levný cukr z akce (19 Kč), standardní značku (28 Kč) a bio variantu v elegantním papírovém sáčku (45 Kč). Doma jsem připravila nejjednodušší možný test.
Do tří identických sklenic jsem odměřila přesně 200 ml vlažné vody a vmíchala lžičku každého cukru. Sklenice dostaly čísla – tajný kód znal pouze můj manžel, který se bavil mým nadšením pro vědu.
Na spontánní degustaci dorazilo osm kamarádů. Úkol zněl jasně: Který nápoj chutná nejvíce sladce?
Třešňová bublanina je lehký, vynikající dezert vonící po létu. Toto dokonalé spojení šťavnatých třešní a nadýchaného těsta hravě zvládnete připravit během chvilky a zaručeně si na něm pochutná celá rodina.
Kdybychom hledali ikonické české moučníky, bábovka by do tohoto výběru určitě patřila. Nedělní odpolední káva s kouskem bábovky je totiž prostě klasika. Upečte si tentokrát třeba tuto vláčnou tvarohovou s kakaem podle babiččina receptu. Příprava je jednoduchá a zvládne ji každý.
Tipovali jako o život. Jednička získala dva hlasy, dvojka tři, trojka také tři. Prakticky remíza! Nikdo nedokázal s jistotou říct, že by některý cukr sladil výrazně víc.
Pak přišel zlom. Odhalila jsem ceny jednotlivých vzorků. Najednou šest z osmi ochutnávačů začalo přesvědčovat sebe i ostatní, že „ten dražší měl přece jemnější chuť“ a „bylo to tam cítit“.
Cukr je cukr. Ať stojí dvacet nebo padesát korun, sladí úplně stejně. Jediný rozdíl? Naše hlava, která nám našeptává, že dražší musí být lepší.
Takže ano, všechny bílé cukry sladí stejně. Fyzika a chemie jsou neúprosné. Pokud máte pocit, že váš akční cukr nesladí, zkontrolujte:
Až příště uvidíte akční cukr, směle ho vezměte. Molekulám sacharózy je jedno, kolik jste za ně zaplatili. A pokud nesladí? Možná jste ho jen zapomněli pořádně zamíchat.
Zdroje: Kupi.cz, Facebook, psycholožka Markéta Nováková, Eva Skalická, výživová poradkyně, expert na zemědělství Jindřich Černý, Zákony pro lidi