Ve městech číhá víc klíšťat než v lese. A skoro polovina jich je nakažená
Vyrážíte na výlet do přírody nebo pod stan a automaticky balíte repelent proti klíšťatům. Děláte to ale stejně, i když si jen jdete posedět do parku? Jak totiž ukázaly výsledky výzkumu Parazitologického ústavu ČR, na aktivní klíšťata narazíte ve městech dokonce častěji než v lese. Přesto se spousta lidí v tomto případě vůbec nechrání a repelenty mají spojené jen s pobytem v přírodě. Jak moc hrozí ve městech nákaza? A nakolik účinné jsou pro nás repelentní spreje, gumičky nebo náramky?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Klíšťata číhají i ve městech
Na zvýšené riziko nákazy od klíšťat ve městech upozorňují odborníci z Parazitologického ústavu ČR dlouhodobě. Loni otestovali více než dva tisíce klíšťat posbíraných z parků ve všech krajských městech a výsledky mohou být pro plno lidí překvapující.
V průměru se vědci ve městech setkali s 15 aktivními klíšťaty na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než běžně nacházejí v lesích. Větší nebezpečí spočívá také v tom, že parky jsou mnohem frekventovanější, přesto na těchto místech lidé na ochranu zapomínají. Klíšťata se nejvíce vyskytují v méně udržovaných částech parku a ve vyšší trávě. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy ojedinělé.
Skoro každé druhé klíště může být infekční
Téměř polovina klíšťat (44 %) byla infikována alespoň jednou z pěti bakterií, které mohou lidem způsobovat onemocnění.
- Kromě původce lymeské borreliózy se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky, dále původce anaplazmózy, neoehrlichiózy a rickettsiózy.
Právě bakterie způsobující lymeskou borreliózu, proti které neexistuje možnost se očkovat, vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.
Sergio Photone / Shutterstock.com
Které repelentní prostředky jsou nejúčinnější?
Ať už do lesa, nebo do parku, vždy se na cestu vybavte repelentním přípravkem, který pomůže snížit riziko přisátí. Jaký ale vybrat? Pro maximální účinek se vyplatí jednotlivé formy kombinovat, současně nezapomínat na opětovnou aplikaci. Zvláště pokud venku trávíte delší dobu.
„Důležitou ochranou je použití repelentů. Fungují dobře, ale jejich účinnost se časem snižuje – proto je vhodné aplikaci opakovat přibližně každé dvě až tři hodiny,“ uvádí pro redakci Kupi.cz Václav Hönig z Parazitologického ústavu pod Biologickým centrem AV ČR.
Jaké formy repelentů existují a nakolik jsou účinné?
- Repelenty (spreje, roll-ony, gely) s obsahem DEET, icaridinu nebo IR3535 patří k nejúčinnějším ochranám. Pro dospělé bývají silnější, pro děti slabší, o to kratší výdrž ale mívají a je potřeba jejich častější aplikace.
- Náramky, gumičky a nálepky s repelentem: Tyto alternativní formy jsou oblíbené hlavně u dětí, mohou je ale používat i dospělí. Obsahují přírodní silice (např. citronelu, eukalyptus, levanduli) – mají šetrnější složení, účinek ovšem bývá kratší a méně spolehlivý, proto by neměly být jedinou prevencí. Na druhou stranu poskytují kontinuální ochranu. Máme je neustále na sobě a jsou ideální například i během noci při stanování a kempování.
- Ultrazvukové odpuzovače klíšťat: Podobně jako náramky je můžeme nosit nepřetržitě, například připnuté na oblečení nebo opasku, na rozdíl od nich ale neprodukují žádné vůně. Vysílají ultrazvukové vlny, které klíšťata odpuzují.
- Očkování: Proti jednomu ze závažných onemocnění, klíšťové encefalitidě, je možné se chránit očkováním. Proti lymeské borrelióze nicméně není vakcína k dispozici, proto je i v případě očkování důležité dodržovat kombinovaná preventivní opatření.
Nepodceňujte ani oblečení a kontroly těla
Kromě repelentních prostředků samotných je důležité myslet i na další formy ochrany. Základem je například vhodné oblečení.
„Doporučujeme dlouhé nohavice ideálně z hladkých syntetických materiálů, na kterých se klíšťata hůře udrží. Většina klíšťat se nachází v nízké vegetaci do výšky jednoho metru, proto je důležité chránit zejména dolní končetiny,“ vysvětluje pro Kupi.cz Hönig.
Ne vždy samozřejmě můžeme výběr oblečení ovlivnit, například při běžném pohybu po městě (parcích) v letních měsících, kde nevolíme cíleně funkční oděvy tak jako do přírody. O to důležitější je potom pečlivá kontrola těla.
„Doporučujeme také pravidelné prohlížení těla – stačí zhruba jednou za hodinu zkontrolovat, zda po vás klíště neleze, a po návratu domů se důkladně prohlédnout, ideálně ve sprše. Včasné odstranění klíštěte je klíčové, protože k přenosu původců nemocí, jako je lymská borelióza, dochází obvykle až po 24 hodinách od přisátí,“ popisuje dále pro Kupi.cz Hönig.
Při prohlídce nezapomínejte ani na skrytá místa. Klíšťata se ráda schovávají v podkolenní jamce, tříslech, za ušima nebo těsně pod linií vlasů. Pro jejich případné odstranění používejte speciálně určené pinzety a místo přisátí průběžně kontrolujte, zda se neobjevuje zarudnutí (pro borreliózu typický červeno-bílý terč), vyrážka nebo jiný neobvyklý příznak.
Zdroje: Parazitologický ústav ČR (Biologické centrum AV ČR), NZIP, Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko