Polovina Čechů nerozumí složení potravin, každý pátý dělá chyby při přípravě masa, ukázal průzkum
Celých 84 % obyvatel Česka považuje potraviny prodávané v českých obchodech za bezpečné. S jejich správným nakládáním doma si ale už tolik lidí jistých není. Některá základní pravidla ohledně zpracování a skladování jídla nezná pětina Čechů a až polovina neumí číst složení na obalech. Vyplynulo to z nedávného průzkumu k bezpečnosti potravin na našem trhu. V čem potřebují spotřebitelé více poučit?
Co v článku najdete
Každý pátý Čech bezpečnost potravin podceňuje
Přestože se o bezpečnosti potravin v posledních letech mluví čím dál častěji, řada spotřebitelů se stále neorientuje v základních pojmech a zásadách, které by měly být samozřejmostí v každé domácnosti. Jak na tom laická veřejnost skutečně je, se rozhodl zjistit Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ve spolupráci se společností Perfect Crowd, která se zeptala vzorku 1 513 respondentů ve věku 25 až 60 let.
„Ačkoli je povědomí o pravidlech bezpečného zacházení s potravinami obecně vzato vysoké, více než pětina lidí v problematice stále tápe nebo jí nepřikládá dostatečnou důležitost. Nesprávné zacházení s jídlem představuje zdravotní riziko,“ uvedl k výsledkům průzkumu Ing. Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství při Ministerstvu zemědělství.
Marina Demidiuk / Shutterstock.com
Omývat syrové maso? Plno lidí stále neví
Jedním z nejčastějších prohřešků je podle odborníků špatné zacházení se syrovým masem. A dokazují to i výsledky průzkumu. Téměř třetina dotázaných (27 %) například nevěděla, zda je žádoucí maso před přípravou oplachovat, každý třetí také při práci se syrovým masem používá stejné náčiní jako pro zbytek potravin.
- Jak to je správně? Syrové maso by se nikdy oplachovat nemělo. Odstřikující kapky vody totiž mohou přenést případné bakterie do okolí – na pracovní plochu, jiné potraviny, utěrky apod. Naopak je žádoucí si při manipulaci se syrovým masem důkladně umývat ruce a oddělovat používané kuchyňské náčiní od ostatního. Všechna tato opatření významně snižují riziko závažných (a velmi častých) chorob, jako je salmonelóza nebo kampylobakterióza.
Na druhou stranu, více než 80 % respondentů potvrdilo, že maso správně ukládá do lednice stranou od jiných čerstvých surovin, čímž výrazně snižuje riziko vzájemné kontaminace. A téměř polovina dotázaných dokonce potvrdila, že před otevřením myje i plechovky a konzervy.
Kdo se nejčastěji potýká s nevolností z jídla?
Pokud potom někteří respondenti přiznali, že jim bylo někdy zle z jídla, které si doma sami uvařili, pak to byla nejčastěji skupina rodičů (8 %). Naopak nevolnost z pokrmů objednaných v restauraci nebo v rychlém občerstvení přiznala nejčastěji kategorie tzv. labužníků, tedy mladších lidí, kteří rádi experimentují s jídlem. Ti se také častěji než jiné skupiny setkali se zdravotními problémy po konzumaci syrového masa a vajec nebo po snědení potraviny po datu doporučené spotřeby.
Vyznat se ve složení potravin je problém
Ani ohledně zmíněné trvanlivosti a složení potravin si nejsou spotřebitelé jistí. Každý pátý například nezná přesný význam a rozdíl základních pojmů „datum spotřeby“ a „minimální trvanlivost“. Nejasnosti panují také kolem samotného používání těchto údajů – 22 % lidí například neví, zda mohou sníst jogurt po uplynutí data spotřeby. Tyto neznalosti mohou mimo jiné vést ke zbytečnému a kritizovanému plýtvání potravinami.
Ještě větší zmatek ale mají zákazníci v označování. Celých 40 % například téměř nebo vůbec nerozumí éčkům v potravinách. A více než polovina přesně neví, proč jsou některé ingredience psané na začátku složení a jiné až na konci. Znalost čtení etiket obalů je přitom klíčová nejen pro výběr kvalitních a zdravých potravin, ale také pro schopnost posoudit, co si vlastně za peníze kupujeme.
Alona Siniehina / Shutterstock.com
Co na to sami zákazníci?
Ocenili by dostupnější informace o bezpečném zpracování a nakupování potravin? Nejen na to jsme se zeptali několika nakupujících v jednom hypermarketu. A zde jsou některé z jejich odpovědí:
- „Myslím, že by se o tom mělo mluvit víc už ve školách. Spoustu věcí jsem si musela zjistit až v dospělosti sama, přitom jde opravdu o základní znalosti.“ (Lenka, 59 let)
- „Informací je dnes sice hodně, ale nejsou vždy srozumitelné. Něco jednoduchého a přehledného by mi hodně pomohlo. Klidně formou letáčků přímo v obchodech.“ (Jan, 28 let).
- „Jako výživová poradkyně problematiku dobře znám, u svých klientů ale často vidím, že ta základní edukace tam chybí. Obvykle je to nízká schopnost číst a interpretovat složení potravin. Nebo si je doma potom správně a zdravě připravit.“ (Alena, 33 let)
- „Nejlepší by bylo, kdyby byly tyto informace přímo na obalech, aby je lidé nemuseli složitě hledat. Třeba právě na mase. Sám kolikrát nevím, co se teda má a nemá dělat.“ (Jaroslav, 47 let)
Ministerstvo chystá osvětu
Průzkum Ministerstvo zemědělství ČR realizovalo ve spolupráci s Evropskou unií, která disponuje jedním z nejpropracovanějších systémů bezpečnosti potravin na světě. Komplexní problematika je ale pro konzumenty často těžko uchopitelná, také proto vznikla v rámci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) letošní kampaň #Safe2EatEU. Jejím cílem je poskytnout spotřebitelům jasné a praktické informace ohledně označování potravin a bezpečné manipulace, které podpoří důvěru v celý systém bezpečnosti potravin a pomohou s každodenním rozhodováním na nákupech i v kuchyni.
Zdroje: Bezpečnost potravin, EFSA, Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko