Senátoři ve středu 9. dubna schválili novelu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Nyní ji ještě musí podepsat prezident, což by měla být formalita. Nově se výše koncesionářského poplatku zvedá u České televize ze 135 na 150 Kč a u Českého rozhlasu ze 45 na 55 Kč měsíčně. Platit začnou i lidé, kteří sice nemusí mít přijímač, ale vlastní notebook nebo mobil, kde jdou pustit veřejnoprávní média.
„Zvýšení rozhlasového poplatku bylo nezbytné, aby mohl rozhlas zachovat své služby pro posluchače a jejich oblíbené stanice i pořady. Zejména v posledních letech totiž kvůli inflaci mnohonásobně stouply ceny prakticky všeho a Český rozhlas by bez zvýšení poplatku nebyl schopen svůj provoz ufinancovat – a to i přes to, že se snažil šetřit, kde se dalo, například i rušením pracovních míst,“ řekl Kupi.cz Jiří Hošna, ředitel komunikace Českého rozhlasu.
Výši koncesionářských poplatků upravuje zákon č. 348/2005 Sb. Česká televize a Český rozhlas mají status veřejnoprávních médií, tedy nejsou ani státní, ani soukromá. Díky financování prostřednictvím poplatků od veřejnosti by měla být zaručena jejich politická nezávislost.
Poplatky se i nadále týkají domácností, nikoliv jednotlivců. Přestože v jedné domácnosti žijí třeba 4 lidé a mají několik televizí, rádio, každý svůj telefon, počítač nebo třeba tablet, poplatek zaplatí jen jeden. Česká televize zdraží ze 135 Kč na 150 Kč, tedy o 15 Kč. Český rozhlas, který byl vždy levnější, protože má výrazně menší rozpočet na provoz, zdražuje ze 45 na 55 Kč, tedy o 10 Kč.
Pokud novelu podepíše prezident Petr Pavel, začne platit 1. května 2025. Poplatky se naposledy měnily v případě ČT v roce 2008 a v případě ČRo v roce 2005, takže nereflektovaly všeobecné zdražování. Veřejnoprávní média se tak potýkají s nedostatečnými financemi na provoz, platy, televizní/rozhlasová práva a další výdaje.
Nový zákon počítá s automatickým navyšováním podle toho, jak se bude měnit inflace. Klíčová hranice, při jejímž dosažení se poplatky zvýší automaticky o šest procent, je 6% inflace. Řádově půjde o několik korun.
Asi po čtyřhodinové debatě hlasovalo pro novelu 47 ze 70 přítomných senátorů.
Hnutí ANO se předtím zvýšení poplatků pokusilo odložit až na polovinu příštího roku, tedy na dobu po volbách do poslanecké sněmovny. Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová to zdůvodnila pochybnostmi, zda je zvýšení v souladu s přípustnou veřejnou podporou podle pravidel EU. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) odmítl, že by navýšení mohlo znamenat nedovolenou státní podporu.
Proti zvýšení poplatků se postavil například Martin Bednář (ANO), podle něhož by bylo vhodnější přejít na financování obou veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Podle oponentů by to ale fakticky znamenalo zestátnění České televize a Českého rozhlasu.
„Rozhlasový poplatek je jednou z nejlepších možností, jak média veřejné služby financovat. Jednak zajišťuje přímý kontakt s našimi posluchači, jednak je zárukou nezávislosti a svobody. Při financování ze státního rozpočtu se média veřejné služby vždy ocitají pod tlakem politické moci – velmi varovným příkladem může být pro všechny sousední Slovensko, kde se z veřejnoprávního média stalo prakticky médium státní,“ upozorňuje Hošna z ČRo.
Zástupci ANO se kromě požadavku na odklad či zamítnutí poplatkové novely postavili proti rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu. ANO rovněž chtělo zrušit nebo omezit budoucí valorizaci o inflaci, pokud by nebylo schváleno zamítnutí nárůstu.
„Stávající navýšení poplatku bude sloužit především k tomu, aby Český rozhlas mohl nadále provozovat své stávající služby pro posluchače. Jeho vysílání je určeno pro všechny skupiny obyvatel Česka bez rozdílu věku či sociálního zázemí, pro většinové publikum i pro menšiny. Je velmi důležité, aby toto stěžejní poslání Českého rozhlasu jako média veřejné služby zůstalo nadále zachováno,“ říká Hošna.
Jak už jsme připomněli, koncesionářské poplatky mají povinnost platit všechny domácnosti.
„Důležité ale je, že pokud již domácnost platí rozhlasový poplatek, nic se pro ni kromě výše poplatku nemění. Za domácnost se stále platí jen jeden poplatek, a to bez ohledu na počet rozhlasových přijímačů nebo členů domácnosti,“ komentuje Hošek stav, který platí i v případě poplatků za ČT.
Výjimku z poplatků mají školy, neslyšící, nevidomí, cizinci bez trvalého nebo dlouhodobého pobytu v Česku a ti, jejichž příjem nepřesáhne 2,15násobek životního minima. Osvobozeni od poplatků jsou spolky a také zaměstnavatelé s většinou pracovníků se zdravotním postižením.
Firmy, které mají méně než 24 zaměstnanců, také žádný televizní ani rozhlasový poplatek neplatí. Nicméně u větších podniků a společností se výše poplatků bude odvíjet od počtu pracovníků. Například firmy s 50 až 99 zaměstnanci platí desetinásobek rozhlasového a televizního poplatku, společnosti s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a firmy s více než 500 zaměstnanci stonásobek.
Kromě výše koncesionářských poplatků se Senát ČR zabýval taky možnou změnou kontroly ČT a ČRo. Z iniciativy senátorky Hany Kordové Marvanové poslali do legislativního procesu novelu ústavního zákona, která zavádí kontrolu České televize a Českého rozhlasu pomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.
Napište nám do diskuze, jestli souhlasíte se zvýšením koncesionářských poplatků. Proč ano, nebo proč naopak ne? Sledujete Českou televizi a posloucháte Český rozhlas?
Zdroje: Kupi.cz, ČRo, ČT, ČTK