Proč ženy platí za stejné žiletky víc než muži? Může za to růžová daň
Růžová daň zní možná nevinně, ale ve skutečnosti jde o docela chytrou cenovou strategii. Firmy jednoduše vědí, že když přizpůsobí produkt ženské cílové skupině, mohou si říct o víc peněz. Týká se to drogerie, kosmetiky i dětských hraček. A ne, nejde jen o barvu obalu.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Proč je zboží určené pro ženy dražší?
Podle odborníků stojí za vyššími cenami pro ženy především jejich ochota platit. Marketingová oddělení společností neustále vymýšlejí, jak nalákat zákaznice, aby si koupily dražší produkty, přestože se od zbytku nabídky téměř neliší. Zpravidla uspějí, a tak nemají důvod strategii měnit.
Kapitalisté to zkoušejí
„Myslím, že motivace kolem růžové daně pocházejí jednoznačně z klasického kapitalistického postoje, který říká, že pokud na něčem můžete vydělat peníze, měli byste se o to pokusit,“ vysvětlila pro Healthline právnička Jennifer Weiss-Wolf, která je viceprezidentkou Brennan High School v New Yorku a zároveň spoluzakladatelkou iniciativy Period Equity zaměřené na boj proti menstruační chudobě a šíření osvěty o této problematice.
O kolik ženy zaplatí více než muži?
Růžová daň ale rozhodně není novým fenoménem. Podrobně se jí věnovala mimo jiné americká studie z roku 2015, která potvrdila, že ženy musí za šampony, deodoranty nebo parfémy zaplatit průměrně o sedm procent více než muži. Většinou se tedy jedná o produkty denní potřeby, u kterých se prodejcům vyplatí i drobné navýšení. A znevýhodněné jsou dokonce i malé holčičky, protože hračky pro ně rovněž vychází dráž než pro chlapce.
Nastává éra postupného vyrovnávání rozdílů?
Podobné výsledky přináší i pravidelný monitoring genderově rozdílných cen v Německu, které od roku 2015 provádí spotřebitelské centrum v Hamburku. K drogerii, hygienickým potřebám a zboží pro děti připojil ještě některé služby, například stříhání u kadeřníka nebo čištění oblečení. Výsledky z roku 2023 ale ukazují na postupné vyrovnávání a větší rozdíly se projevily jen u potřeb na holení či parfémů.
Michelle Aleksa / Shutterstock
Proč právníci nezasáhnou?
Problém je v tom, že odlišná cena není na první pohled patrná a těžko se dá právně napadnout. Obchodníci totiž svoji cenovou politiku schválně maskují. Stačí jim k tomu drobné rozdíly ve velikosti balení nebo jiná barva a celkový design produktu. Je tedy v podstatě nemožné mluvit o diskriminaci. „U jednotlivých skupin výrobků přesto vidíme problém, zejména proto, že je nelze odůvodnit různými výrobními náklady,“ doplnil Armin Valet z hamburského spotřebitelského centra pro server Öko-Test.
Vysoké zdanění menstruačních vložek a tamponů v Česku
V souvislosti s růžovou daní se často mluví o vyšším zdanění dámské hygieny, které se týká i České republiky. Přestože Evropská unie doporučila její zařazení do pětiprocentní sazby, u nás se snížení prosadit nepodařilo. Tampony a vložky tedy podléhají základnímu zdanění ve výši 21 procent, což bylo až do roku 2023 více než u piva nebo slazených kolových nápojů.
Zdroje: Öko-Test, Healthline, Markething
Čtěte dále...
Z růží marmeláda? V Česku ji můžete udělat i ze zahrady. Stačí správný druh a pár jednoduchých kroků
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko