Víte, co je to Mindful Eating? Udělejte si čas a vnímejte, co jíte
Snídaně po cestě do práce, oběd u počítače a večeře s telefonem v ruce u sledování zpráv. To nejsou zrovna ukázkové příklady toho, jak by měla správně vypadat jídelní kultura. Moderní, uspěchaná doba zkrátka vyžaduje, abychom toho stíhali co nejvíce, v co nejkratším čase. Trend posledních let Mindfulness však razí pravý opak – záměrné cílení pozornosti v daný okamžik pouze na jednu věc. Z toho vychází i princip Mindful Eating neboli princip vědomého či všímavého jedení.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Soustředit se na jídlo
Najíst se bez spěchu a zbytečného rozptylování, vnímat, co jíme a kolik toho jíme, je v dnešní době poměrně těžké. Nicméně vědomě si vychutnat jídlo od začátku do konce, bez přemýšlení nad pracovními úkoly, telefonování nebo kontrolování školních úkolů, by mělo být samozřejmostí. Vědomé jedení totiž může být skvělým nástrojem pro kontrolu stravovacích návyků.
„Mnozí z nás znají tu situaci, kdy do sebe ve spěchu nahází oběd, nebo si dá na chuť tabulku čokolády a za okamžik ani neví, že něco snědli. V tom spěchu si náš mozek totiž ani neuvědomí, že něco jíme. Mozek totiž potřebuje zhruba 20 minut na to, aby vyslal signál, že jsme plní,“ vysvětluje nutriční specialistka Anna Hořejší.
Pochutnejte si na lososovi v akci
Kupte se slevou Losos pacifický filet.
Multitasking zakázán
Dělat více věcí najednou je zaručeným způsobem, jak dosáhnout toho, že člověk nikdy nebude vnímat jasné signály svého těla o tom, co potřebuje a chce, nebo nechce. Pokud je při jídle mozek zaměstnán ještě jednou nebo více činnostmi, velmi snadno se stane, že je jídlo odsunuto až na poslední místo.
Příkladem může být návštěva kina s velkým kyblíkem popcornu, který zmizí dříve, než je film v polovině, a my se pak divíme, kam ten popcorn zmizel a že nás pobolívá břicho. Náš mozek se soustředil na to, co se odehrává na plátně a nevnímal, jestli náš žaludek křičí už dost. A právě to se u vědomého jedení stát nemůže.
Canva
Základem Mindful Eating je nejen vnímat to, co jíme a soustředit se jen na to, co je na talíři, ale také kdy, kde a s kým jíme. Stejně jako jídlo samotné je důležitým bodem i okolní prostředí a čas. Ne nadarmo existují jídelny nebo stoly v kuchyních.
„Kultura stolování je v podstatě stejně důležitá jako kvalita potravin, ze kterých vaříme. Pokud se krčím v křesle u televize, jím z plastových misek za pracovním stolem v kanceláři, dávám tělu jasnou zprávu o tom, že mi nezáleží na tom, jak se cítím. Neodmyslitelnou součástí vědomého jedení je také to, že se v klidu posadím za jídelní stůl, jídlo si nandám na talíř nebo misku, vezmu si příbor a v klidu se najím. V klidu ale neznamená, že jím sama. Obědvat s přáteli, rodinou či kolegy z práce a užívat si daný okamžik není nic proti mindfulness praxi,“ popisuje Hořejší.
Šest kroků ke všímavému jedení:
1. Když jím, prostě jen JÍM.
2. Vnímat signály svého těla a přestat jíst v okamžiku sytosti.
3. Jíst v době, kdy nám tělo dává signál, například kručením v břiše nebo únavou, že má hlad. Takovým signálem ale není nuda, úzkost, smutek nebo naštvání.
4. V jídelníčku by se měla objevovat především nutričně vyvážená, co nejméně průmyslově zpracovaná jídla bohatá na vitamíny a minerály.
5. Dát svému jídlu řád – jíst u jídelního stolu, v pravidelném čase a dobré společnosti, nevynechávat jídla.
6. Zajímat se o původ potravin na talíři. Dávat přednost sezonním a lokálním produktům.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko