České děti jsou ve vyšším riziku zdravotních potíží. Může za to nedostatek jódu, varuje Státní zdravotní ústav
Od roku 2004 patří Česká republika na seznam zemí, které mají vyřešený jódový deficit. Jenomže v současné době je to u nás s jódem docela na hraně. Podle monitoringu saturace jódem u novorozenců je situace přímo alarmující, a Česku tak hrozí, že z tohoto seznamu bude vyškrtnuto.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Jak vážný může být nedostatek jódu?
Jód je chemickým prvkem, který naše tělo bezpodmínečně potřebuje a obsahuje jej ve velkém množství půda a mořská voda. Je důležitý při produkci hormonů štítné žlázy a jeho nedostatek může vést k:
- zvětšení štítné žlázy (struma)
- snížení funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
- k mentálnímu postižení u kojenců a dětí, jejichž matky neměly během těhotenství dostatečný příjem jódu
Odhaduje se přitom, že přibližně 30 % světové populace trpí jódovým deficitem.
Canva
Co to vlastně znamená, že (ne)máme vyřešený jódový deficit?
Jak Státní zdravotní ústav (SZÚ) sám uvádí, v oblastech s vyřešeným jódovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesáhnout 3 %. U nás však vyvstal ten problém, že v části Čech (SZÚ nezapočítává Moravu, protože tyto hodnoty vychází z monitoringu Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy) byl v roce 2019 podíl deficitních novorozenců na hodnotě 3,8 % a v roce 2020 dosahoval už 4,8 %. V některých oblastech Česka je ovšem situace ještě žalostnější, protože dosahuje až 12 %. A právě proto nám hrozí vyřazení z výše zmiňovaného seznamu.
Suplementy několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu
Právě v návaznosti na tato nelichotivá zjištění si Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu nechala vypracovat průzkum nabídky suplementů, které se prodávají na českém trhu. Výsledkem bylo opět znepokojující zjištění – volně prodejné suplementy jódu až několikanásobně přesahují doporučené dávky, a spotřebitelům tak hrozí předávkování.
Nadbytek jódu, stejně tak jako jeho nedostatek, je zdraví ohrožující. Může totiž vést ke zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza), která o sobě dává vědět nadměrným pocením, kožními problémy, únavou, hubnutím, třesem, poruchami srdce, vypadáváním vlasů a celkovým neklidem.
Jaké potraviny přirozeně obsahují jód?
Jód se dá tedy doplnit volně prodejnými doplňky stravy, ovšem vzhledem k výše uvedenému zjištění SZÚ je lepší volit jeho přirozené zdroje. Dospělému člověku by se denně mělo dostat 150 mikrogramů (μg) jódu prostřednictvím stravy. Vyšší potřebu jódu mají pak ženy těhotné a kojící, které by denně měly přijmout 250 μg jódu. Nejbohatším zdrojem jódu jsou mořské řasy, zejména pak červená řasa kelp, wakame či hnědá řasa nori a samozřejmě jodizovaná sůl.
S obsahem jódu jsou na tom také velmi dobře mořské ryby a měkkýši, mléko a mléčné výrobky, vejce apod.
Canva
Kdo by si měl příjem jódu hlídat?
Nedostatkem jódu u nás často trpí zejména těhotné ženy, vegani nebo lidé, kteří ze zdravotních důvodů nejedí mléčné produkty a vejce. Ve světě se s nedostatkem jódu setkávají zejména lidé, kteří žijí v záplavových oblastech (jižní a jihozápadní Asie), lidé žijící v horách (Himálaje, Alpy, Andy), v Africe a také v některých částech Evropy.
Pozor na potraviny obsahující goitrogeny
Zbystřit byste také měli, pokud na vašem jídelníčku zaujímají významné místo potraviny bohaté na goitrogeny. Ty, i když bývají velmi zdravé, narušují produkci hormonů štítné žlázy. Goitrogeny jsou obsaženy například v zelí, brokolici, kapustě, květáku, kedlubně, luštěninách, jahodách, hruškách, fících, hořčici, ředkvičkách, rajčatech, víně a ve vinné révě. A právě proto je důležitá variabilita ve stravě – od každého trochu tedy rozhodně není na škodu.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko