Čechům chybí jód. Jíme málo ryb, mořských plodů a řas

Dnes je světový den jódu. Oslavte ho mořskými plody nebo řasami! Co nám způsobuje jeho nedostatek? Freepik

6. března se po celém světě slaví Mezinárodní den jódu. Tento významný prvek je pro náš život zcela nezbytný, přesto však velkou část populace trápí jeho nedostatek, což se negativně projevuje na zdraví. K čemu naše tělo jód potřebuje, které skupiny by ho měly přijmout nejvíce a kde jej ideálně získat?

Přečtěte si také

Alza v Chrášťanech otevřela nové logistické centrum. Mall Group a HP Tronic obsadili Jirny
Alza v Chrášťanech otevřela nové logistické centrum. Mall Group a HP Tronic obsadili Jirny

Země uvnitř kontinentů mají nízký obsah jodu v půdě i ve vodě. Tento deficit se projevuje v rostlinných a živočišných potravinách. Od 50. let se proto v Čechách přidává jod do kuchyňské soli a dodává většině lidí část potřebné denní dávky.

Proč je pro nás jód tak důležitý?

Jód je v první řadě klíčový pro správnou funkci štítné žlázy. Ta jej přijímá z krve a využívá k produkci svých hormonů, které ovlivňují metabolické procesy, zdravé trávení a všeobecně podporují správné fungování všech orgánů a tkání.

Příznivě ovlivňuje také nervovou soustavu, zlepšuje mozkovou činnost a intelektuální funkce, zlepšuje kvalitu pleti, zubů, vlasů i nehtů a má pozitivní vliv na sexualitu a plodnost. Zcela nezbytný je pak jód pro těhotné ženy. Ovlivňuje správný vývoj mozkové tkáně plodu i narozeného dítěte, pro které je matka během těhotenství i kojení jediným zdrojem tohoto prvku.

Jedním z jeho nejlepších zdrojů jsou mořské ryby

Únava, tloustnutí i špatná činnost štítné žlázy

Nedostatek jódu se projevuje únavou, špatnou pletí i poklesem mozkové činnosti. Jeho nedostatek snižuje funkci štítné žlázy (tzv. hypotyreóza), což má za následek přibírání na váze, zadržování vody, zpomalení metabolismu i zhoršené trávení.

Nedostatek jódu dále způsobuje nesoustředěnost, nervozitu, zvýšenou únavu, chudokrevnost, pocity chladu v končetinách i snížení pozornosti, vnímavosti a intelektuálních funkcí. U žen navíc může způsobovat poruchy menstruačního cyklu, problémy s otěhotněním nebo schopností donosit plod.

Protože jód napomáhá správnému vstřebávání nenasycených mastných kyselin, jeho nedostatek se projevuje velmi suchou kůží, problematickou pletí či špatným stavem vlasů a nehtů.

Nedostatek jódu způsobuje sníženou funkci štítné žlázy, zpomalení metabolismu, zhoršení pleti a vlasů, únavu i sníženou mozkovou činnost Freepik

Tip: Pro zajímavost si můžete doma udělat jednoduchý test, který odhalí, zda máte jódu dostatek. Namažte si na vnitřní stranu zápěstí jodovou tinkturu (nebo jiný přípravek s vysokým obsahem jódu). Pokud skvrna zmizí do několika hodin, máte ho nedostatek, pokud přetrvá i 24 hodin nebo déle, máte jej dost. Tento test ale berte pouze orientačně a svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

Doporučená denní dávka jódu

Potřeba jódu se mění s věkem i zdravotním stavem. Jak již bylo zmíněno, nejvíce by ho měly přijmout těhotné a kojící ženy. Jód se vstřebává ve střevech a až 70 % přijatého množství putuje do štítné žlázy. Jeho vstřebatelnost podporuje např. selen, proto bychom neměli zapomínat ani na tento prvek. A naopak, uchycování a přeměňování jódu v těle zabraňují potraviny označované jako strumigeny, mezi které patří například zelí, špenát, cibule, ředkvičky nebo hrách.

Doporučené denní dávky jódu:

  • děti do 10 let: 40–120 mikrogramů
  • děti nad 10 let a dospělí: cca 150 mikrogramů
  • těhotné ženy: 200–250 mikrogramů
  • kojící ženy: 200–250 mikrogramů (maximálně 300)

Pozor na předávkování

Ani s jódem by se to ale nemělo přehánět a zdravý, dospělý jedinec by neměl překračovat denní množství 200–300 mikrogramů. V případě mnohonásobně vyšších dávek hrozí riziko autoimunitních projevů i zvýšené funkce štítné žlázy.

Nejvíce jódu by měly přijímat těhotné a kojící ženy – přirozeným zdrojem je mořská sůl, mořské ryby a plody i mořské řasy Freepik

Co obsahuje jód

Jód se v přírodě vyskytuje především v půdě, odkud se vyplavuje. Největší koncentraci tohoto prvku najdeme v moři. Není proto divu, že mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří mořská sůl, mořské ryby (treska, tuňák) a plody i mořské řasy a chaluhy (kelp, wakame, nori nebo chlorela). Jakožto obyvatelé vnitrozemí jsme tedy nedostatkem jódu více ohroženi.

Dalším vhodným zdrojem jsou višně, třešně a aronie a z živočišných produktů vejce a mléčné výrobky. U těch ovšem platí, že množství jódu se odvíjí od kvality půdy a živin, kterými jsou chovná zvířata krmena. Jód můžeme najít také v brokolici, pórku, žampionech, mrkvi nebo polníčku, i v tomto případě je ale množství vázáno na jeho obsah v půdě.

Vhodným zdrojem jsou potom doplňky stravy, které snadno poskytují doporučenou denní dávku. Na trhu můžete vybírat z přípravků obsahujících přímo jód (často v kombinaci se zmíněným selenem) nebo i mořské řasy.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz