Jak moc se vyznáte v koření? Pokud sázíte na pár osvědčených kořenek, které máte v kuchyni, členění kmínu vás dost možná zaskočí. Přestože si jsou kmín římský i kořenný (který je u nás známější) podobné, zaměňovat byste je určitě neměli – jejich chuť i vůně se totiž zásadně liší. Jak je rozeznat?
Pokud jste někdy narazili na překlad receptů v angličtině či na anglicky psané kuchařky, dost možná vás zaskočila již nejednoznačnost anglického názvosloví. A Google překladač vám moc nepomůže.
V angličtině se totiž pro kmín vyskytují hned výrazy – „cumin“ a „caraway“. S prvním z nich jste se už nejspíš setkali a pravděpodobně jím taktéž označujete nám dobře známý kmín kořenný. V tom ovšem děláte chybu, správně je totiž výraz druhý!
Caraway je kmín kořenný, tedy náš český kmín, zatímco za slovem cumin se skrývá kmín římský. Oba druhy si jsou podobné, a tak není divu, že při překladech dochází často k chybám. Přestože si jsou oba co do vzhledu velice podobné, kdybyste měli možnost přičichnout si k nim či je ochutnat, rozdíl poznáte okamžitě.
Pokud se vydáte do obchodu pro kmín, nehrozí však, že byste se spletli. Zatímco se kmín kořenný běžně prodává pod označením „kmín“, kmín římský má v názvu vždy napsáno „římský“.
U nás je o dost známější kmín kořenný. Jeho hlavní aromatickou sloučeninou je S-karvon, který je ve vůni zodpovědný za silnou kořenitost s nádechem lékořice, mentolu, žita a anýzu. Dalšími výraznějšími aromatickými sloučeninami jsou pak limonen a sabinen.
Právě díky karvonu můžete kmín kombinovat s anýzem, který s ním sdílí lékořicové aroma, které bude tím pádem výraznější. Pokud je smícháte, docílíte nejen opojně lékořicové vůně, ale vytvoříte také příjemnou, dřevitě hřejivou kombinaci. Pokud s ním naopak spárujete skořici a nové koření, probudíte ve výsledné chuti příjemnou sladkost. Ta se však projeví taktéž v kombinaci s kardamomem či muškátovým oříškem.
Kmín v kuchyni oceníte zejména při přípravě zelí, červené řepy, červeného masa, kachny či husy, tučných ryb, sušenek a samozřejmě při pečení chleba.
Kupte se slevou Kachna.
Římský kmín má na rozdíl od toho našeho trochu jiné složení. Jeho hlavní aromatickou sloučeninou je kuminaldehyd, který je zemitý, nahořklý a vonící po bylinkách. Toto koření je u nás o něco méně známé, ve světě je však přesto oblíbené. Nejvíce se používá coby nedílná součást indické, severoafrické a mexické kuchyně a náramně se hodí do kyselejších pokrmů.
Kombinací kmínu římského se skořicí, kardamomem či muškátovým oříškem dosáhnete právě díky kuminaldehydu příjemné hřejivosti. Jeho dalšími výraznými aromatickými sloučeninami jsou pak pinen (vhodné kombinovat s černým pepřem a černým kardamomem) a cymen (vhodné kombinovat s anýzem, koriandrem či koptským kmínem).
Kmín římský v kuchyni oceníte zejména při přípravě lilku, kořenové zeleniny, luštěnin, hovězího a jehněčího masa či dresinků. Je ale také součástí několika exotických směsí koření, jako je turecký babarat, advieh, dukkah, hawaji či chaat masala.