Pijete lák z kyselých okurek? Nutriční terapeut upozornil na riziko, které většina lidí přehlíží

Nápoj z nálevu z kyselých okurek Ana_Malee / Shutterstock.com

Kyselé okurky se hodí k rizotu, čočce i zapečeným těstovinám. V poslední době se ale na internetu objevují i videa, ve kterých lidé pijí samotný lák ze sklenice. Má takový zvyk nějaké výhody, nebo si jím můžeme spíš uškodit? Zjistili jsme, zda má pití okurkového láku smysl a na co si dát pozor.

Přečtěte si také

Kuřecí stehna s fíky a balsamikem: Sladko-slaná večeře z jednoho pekáče

Příspěvek na Instagramu varuje před solí i přidaným cukrem

Na příspěvek o pití nálevu z kyselých okurek jsme narazili na sociálních sítích. V příspěvku na Instagramu se mu věnuje nutriční poradkyně, podle které může ocet obsažený v nálevu pomoci zmírnit vzestup krevního cukru po jídle bohatém na sacharidy. Některé studie totiž naznačují, že malé množství octa před jídlem může mít na hladinu krevního cukru takový vliv.

Zároveň ale upozorňuje, že okurkový lák není zázračným prostředkem na hubnutí a že ve větším množství automaticky neznamená větší účinek. Některé výrobky navíc obsahují přidaný cukr, proto doporučuje sledovat složení. Opatrnost je namístě i kvůli vysokému obsahu sodíku, který může být při nadměrné konzumaci problémem.

Zda má pití okurkového láku skutečně nějaký přínos, jsme se zeptali také diplomovaného nutričního terapeuta Tomáše Branšovského, DiS. Pro Kupi vysvětlil, že podle metaanalýzy klinických studií ocet podaný s jídlem snižuje hladinu glukózy a inzulinu v krvi po jídle. U lidí s diabetem ocet za 8 až 12 týdnů mírně snížil také hodnotu HbA1c. Podle Branšovského to ale neznamená, že by konzumace kyseliny octové nahrazovala léčbu. Množství octa v láku pak upřesnil: „Okurkový lák obsahuje podstatně méně kyseliny octové než ocet a velké množství soli.“

Jak je to s probiotiky v okurkovém láku ze sklenice

Dále nás zajímalo, zda okurkový lák obsahuje živé bakterie, které mohou prospívat střevům. Branšovský pro Kupi uvedl: „U sterilovaných (pasterovaných) okurek nebo okurek konzervovaných octem se živé kultury nepředpokládají, protože teplo a ocet bakterie omezují nebo ničí.“

  • Podle odborníků z mezinárodní vědecké asociace pro probiotika a prebiotika navíc nestačí, aby potravina obsahovala živé mikroorganismy. Aby se daly označit za probiotika, musí mít prokázaný zdravotní přínos.

Okurky nakládané do octového nálevu se nepovažují za kvašenou zeleninu, protože při jejich přípravě neprobíhá kvašení. U běžných zavařených okurek ze supermarketu proto nelze automaticky počítat s tím, že jejich lák obsahuje prospěšné živé kultury.

Okurkový lák jako pomoc při svalových křečích

Zajímalo nás také, zda okurkový lák pomáhá při svalových křečích po sportu. Branšovský upozornil, že není křeč jako křeč: „Je potřeba zmínit, že je rozdíl mezi elektricky vyvolanými křečemi a křečemi během sportovního výkonu.“

Jedna studie sledovala dehydratované muže, u nichž vědci vyvolali svalové křeče pomocí elektrické stimulace. Po vypití přibližně 74 ml okurkového láku křeče odezněly v průměru za 85 sekund. Po vypití stejného množství vody to trvalo 134 sekund, tedy o 49 sekund déle. Proč lák v tomto experimentu účinkoval rychleji, se zatím přesně neví. Autoři předpokládají, že by mohl aktivovat nervový reflex v ústech a hrdle, který následně ovlivní nervovou aktivitu ve svalu. Jde však pouze o jednu z možných hypotéz.

Čočkový salát s vejci
Čas přípravy: 50 min Obtížnost: Střední

Čočkový salát s vejci

Čočkový salát s vejci můžete připravit ze všech druhů čočky. Vyzkoušejte tento recept na lahodný, lehký oběd nebo rychlou večeři.

Čočkový salát s vejci

Křeče při sportu se vysvětlují spíše únavou

Znamená to, že při křečích po běhu nebo náročném tréninku stačí sáhnout po skleničce okurkového láku? Tak jednoduché to není. Výsledky laboratorního experimentu totiž nelze automaticky vztáhnout na křeče, které vznikají během skutečné sportovní zátěže. Jak vysvětlil Branšovský, jejich příčina bývá jiná: „Vznik křečí při sportu se podle odborných přehledů vysvětluje spíše neuromuskulární únavou než ztrátou elektrolytů nebo dehydratací.“

A může se okurkový lák hodit alespoň k doplnění tekutin po sportu? Ani v tomto případě nejde o ideální volbu pro každého. Vedle výrazně kyselé chuti je třeba vzít v úvahu také vysoký obsah soli. Jak upozornil Branšovský: „Díky vysokému obsahu soli je lák hypertonický – to vede ke zpomalení vstřebávání vody a vyprazdňování žaludku. Velmi podstatným faktorem je palatabilita láku, která nemusí mnoha lidem vyhovovat.“

  • Palatabilitou se myslí chuť láku.
Žena ve sportovním oblečení v parku trpí bolestí nohy Prostock-studio / Shutterstock.com

Ve 100 ml okurkového láku může být až 2,25 g sodíku

Na zdravotní rizika pravidelného pití láku upozornil Branšovský stručně: „Hlavním rizikem je sodík.“

Podle studie publikované v časopise Journal of Athletic Training se koncentrace sodíku v okurkovém láku pohybuje od 415,2 do 978,5 mmol/l, což odpovídá přibližně 0,95 až 2,25 g sodíku ve 100 ml. Porce o objemu 83 ml, kterou vědci použili při experimentu, obsahovala asi 0,75 g sodíku. Pro srovnání, Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým přijímat méně než 2 g sodíku denně, což odpovídá přibližně 5 g soli.

Nutriční terapeut Tomáš Branšovský proto upozorňuje, že kvůli vysokému obsahu sodíku by měli být s pitím láku opatrní zejména:

  • lidé s vysokým krevním tlakem,
  • osoby s onemocněním ledvin či srdce,
  • lidé, kteří musí omezovat příjem soli.

Zároveň připomíná, že množství sodíku se liší podle konkrétního výrobku.

Vyplatí se okurkový lák pít pravidelně?

Zda má smysl zařazovat lák do jídelníčku kvůli zdraví, shrnul Branšovský jednoznačně: „Okurkový lák bych kvůli zdravotním benefitům do jídelníčku pravidelně nezařazoval. Mnohem rozumnější je sáhnout po samotných kvašených okurkách, kysaném zelí nebo kefíru a jogurtu s živými kulturami. Nejlepší důkazy mají fermentované mléčné výrobky, u kvašené zeleniny zelí, kimchi, fermentované sójové výrobky. I zde je potřeba kontrolovat obsah soli.“

Zdroje: nutriční terapeut Tomáš Branšovský pro Kupi.cz, Instagram, Nature, Ovid, NCBI, WHO, SageJournals