Začalo to v pražských filmových ateliérech a pokračovalo až v Hollywoodu. Málokdo přitom ví, že u zrodu slavného českého make-upu stála žena, která učila Češky líčit se, pomáhala lidem s viditelnými kožními nedokonalostmi a svým nápadem předběhla dobu. Dermacol letos slaví 60 let a pozoruhodný příběh jeho spoluzakladatelky Olgy Knoblochové se nyní dočká i filmového zpracování.
Když se řekne Dermacol, mnohým se vybaví známá tubička krycího make-upu, kterou mívaly doma už jejich maminky nebo babičky. Jen málokdo si ale českou kosmetickou značku spojí s filmovými ateliéry na Barrandově, hollywoodskými maskéry nebo neobyčejným životním příběhem ženy, která pomáhala měnit způsob, jakým se Češky dívaly na svůj vzhled. Přitom právě to všechno patří k historii značky, která vznikla v roce 1966 a letos si připomínáme šedesát let její existence.
Zatímco se Dermacol v těchto dnech dostává do centra pozornosti kvůli odchodu dlouholeté marketingové ředitelky Věry Komárové, jeho šedesátiletá historie nabízí neméně zajímavý příběh. U samotných začátků značky totiž stála jiná výrazná žena, Olga Knoblochová, jejíž životní osud se nyní dočká i filmového zpracování.
V šedesátých letech patřil pražský Barrandov k nejvýznamnějším filmovým studiím v Evropě. Vznikaly zde snímky československé nové vlny a filmoví maskéři řešili problémy, které běžná kosmetika nedokázala vždy vyřešit. Před kamerou bylo potřeba sjednotit pleť, zakrýt barevné nedokonalosti a vytvořit vzhled, který obstojí pod silnými světly i při natáčení detailních záběrů.
Právě spolupráce odborníků z barrandovských ateliérů a pražského Ústavu lékařské kosmetiky vedla k vývoji mimořádně krycího make-upu. Výsledkem byl přípravek, který dokázal překrýt i výrazné barevné změny na pokožce. Ačkoliv jeho počátky souvisely s filmovým prostředím, brzy se ukázalo, že může mít daleko širší využití.
Jednou z osobností, které stály u jeho zrodu, byla Olga Knoblochová. Rodačka z Prostějova, absolventka sociálně zdravotní školy a průkopnice profesionálního líčení v Československu, se zajímala nejen o krásu, ale také o možnosti, jak kosmetikou pomáhat lidem s viditelnými nedokonalostmi pleti.
S vývojem krycího make-upu se pojí událost, na kterou sama později vzpomínala. Na dermatologickém kongresu ve Vysokých Tatrách předváděla účinky přípravku na ženě s výraznou kožní změnou v obličeji označovanou lidově jako oheň. Když jí po nalíčení podala zrcadlo a žena spatřila svůj obličej bez obvyklého zabarvení, rozplakala se štěstím. Právě podobné okamžiky ukazovaly, že kosmetika nemusí sloužit pouze ke zkrášlování, ale může výrazně ovlivnit i to, jak se člověk cítí mezi ostatními.
Cineberg / Shutterstock.com
Z dnešního pohledu zní téměř neuvěřitelně, že kosmetický výrobek vyvinutý v socialistickém Československu zaujal americký filmový průmysl. Přesto se to skutečně stalo. V roce 1969, pouhé tři roky po vzniku značky, byla licence na výrobu krycího make-upu prodána do Hollywoodu.
Československý přípravek se tak dostal do prostředí, které udávalo trendy světového filmového líčení. A to v době, kdy byly možnosti domácích firem proniknout na západní trhy nesrovnatelně omezenější než dnes. Je ovšem potřeba rozlišovat mezi doloženým prodejem licence a pozdějšími legendami o používání konkrétními hollywoodskými hvězdami. Ty se s historií značky často spojují, ale jejich jména nebývají spolehlivě doložena.
Zajímavý je také samotný název Dermacol. Vznikl spojením slov odkazujících na pokožku a barvu – derma a color. Původně označoval konkrétní krycí přípravek, teprve později celou kosmetickou značku. V československých domácnostech postupně natolik zdomácněl, že se slovem dermacol někdy označoval make-up obecně, bez ohledu na výrobce.
Olga Knoblochová ovšem nebyla pouze odbornicí, která pomáhala vyvinout úspěšný kosmetický výrobek. Patřila také k ženám, které v Československu popularizovaly samotné umění líčení. V době, kdy nebyly beauty tutoriály, sociální sítě ani dnešní široký výběr kosmetiky, předávala své zkušenosti osobně. Pořádala ukázky líčení, poskytovala rady v péči o pleť a mezi její posluchačky patřily dokonce i dělnice v továrnách.
Její práce byla úzce propojená také s filmem. Podílela se na líčení hereček a prostřednictvím své profese se dostávala do prostředí, které bylo běžným ženám vzdálené. Později cestovala do zahraničí, kde představovala československou kosmetiku a získala přezdívku Lady Dermacol.
Je pozoruhodné, že tato žena zůstala profesně aktivní i ve vysokém věku. Ještě po osmdesátce předávala své zkušenosti dalším generacím a věnovala se kosmetice společně se svou dcerou Isabellou Hančlovou. Když v prosinci 2023 zemřela ve věku 90 let, odešla jedna z průkopnic českého kosmetického oboru.
HBRH / Shutterstock.com
Osud Olgy Knoblochové nyní ožívá ve filmu Lady Dermacol. Životopisně laděný snímek režiséra Vojtěcha Moravce sleduje cestu ženy, která se musela prosazovat v profesním i osobním životě a jejíž práce nakonec překročila hranice tehdejšího Československa.
Hlavní roli ztvárňuje Marika Šoposká a ve filmu se objeví také Martin Hofmann, Michal Dlouhý, Lenka Vlasáková nebo Alena Mihulová. Natáčení skončilo v srpnu letošního roku a premiéra se očekává v roce 2027.
Zajímavá je už samotná symbolika návratu k filmu. Kosmetická značka, jejíž historie se začala psát díky potřebám filmových maskérů, se po šesti desetiletích stala námětem celovečerního snímku. A do centra pozornosti se tentokrát nedostává samotný výrobek, ale žena, která u jeho vzniku stála.
Za šedesát let se svět kosmetiky proměnil téměř k nepoznání. Zatímco v době vzniku Dermacolu představoval vysoce krycí make-up mimořádnou novinku, dnes si ženy mohou vybírat mezi desítkami různých textur, odstínů a stupňů krytí. Proměnily se také ideály krásy. Vedle dokonale sjednocené pleti se stále více prosazuje přirozený vzhled a přijímání pih, vrásek nebo jiných běžných znaků pokožky.
Historie Dermacolu přitom připomíná, že ani kosmetika, kterou dnes považujeme za samozřejmost, nevznikala bez konkrétních lidských příběhů. Za známým názvem se skrývá práce filmových maskérů, odborníků na pleť i ženy, která chtěla dát lidem větší možnost rozhodovat o vlastním vzhledu.
A možná právě to je na celém příběhu nejzajímavější. Ne že se jedna československá tubička dostala až do Hollywoodu, ale že na začátku stála snaha pomoci lidem, pro které mohl obyčejný pohled do zrcadla znamenat mnohem víc než jen kontrolu nalíčení.
Zdroje: Český rozhlas, Český rozhlas, BusinessInfo.cz, Heroine, e15, ČTK Protext, Kupi.cz