Brit vydíral Tesco bombami v poště. Výbušnina explodovala v rukou zákaznice
Brit Robert Dyer požadoval po řetězci Tesco speciálně upravené věrnostní karty, z nichž by mohl vybírat hotovost v bankomatu. Výhrůžky nezůstaly na papíře. V roce 2000 rozeslal několik poštovních zásilek s výbušninami na adresy zákazníků. Jedna z nich explodovala v rukou ženy v jejím vlastním domě.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
V obálce nebylo nic, co by ukazovalo na obchodní řetězec. Zásilka přišla na soukromou adresu v anglickém Ferndownu nedaleko Bournemouthu. Když ji žena otevřela, zařízení ukryté uvnitř explodovalo.
Nebylo to přepadení ani osobní msta. Pachatel si jako terč vybral obyčejné lidi, kteří v té chvíli neměli žádnou možnost pochopit, proč jim nebezpečná zásilka přišla. Jejich úlohou bylo vystrašit Tesco.
Policie tehdy případ spojila s vyděračským dopisem, který krátce předtím obdržela místní pobočka řetězce. Podrobnosti o explozi a dalších podezřelých zásilkách zachytil už v září 2000 deník The Guardian.
Chtěl karty, ze kterých by šlo vybírat peníze
Pachatel vystupoval pod jménem Sally. Od srpna 2000 posílal Tesku dopisy, v nichž žádal věrnostní karty upravené tak, aby z nich bylo možné vybírat z bankomatů po tisíci librách.
Nechtěl jednorázovou hotovost v kufříku. Jeho plán byl podstatně absurdnější a zároveň hůř uchopitelný: Tesco mělo vyrobit velké množství speciálních karet a vložit je do každého výtisku místních novin. Jen člověk, který by znal správný PIN, by z nich mohl peníze vybrat.
Řetězec bral hrozby vážně. Podle pozdějšího soudního líčení nechal vyrobit 100 tisíc karet použitelných v bankomatech, aby splnil vyděračovy podmínky. Pachatel však dál stupňoval tlak. Soudní dohru případu popsal The Guardian.
Poštovní třídírna zachytila další tři zásilky
Výbušnina, která explodovala v domě ženy, nebyla jediná. Další tři podezřelé balíčky adresované lidem z Bournemouthu a Poole zastavila pošta při třídění.
Třídírna se musela vyklidit a zásilky prověřovali pyrotechnici. Policie později potvrdila, že všechny souvisejí s výhrůžkami vůči Tesku.
V tu chvíli nebylo jasné, proč pachatel vybral právě konkrétní domácnosti. Lidé, jimž balíčky přišly, se ocitli v případu jen proto, že vyděrač potřeboval, aby jeho hrozba působila věrohodně.
Šest měsíců zakrýval stopy, pak udělal několik chyb
Pachatelem byl jednapadesátiletý Robert Dyer z Bournemouthu, otec dvou dětí, který se potýkal s finančními problémy. Při soudním řízení vyšlo najevo, že ho inspiroval článek v časopise Reader’s Digest o jiném vyděrači.
Dyer se snažil postupovat opatrně. Při manipulaci s dopisy používal kuchyňské rukavice a známky lepil vodou, aby na nich nezanechal sliny ani použitelnou DNA. Jeho plán ale nebyl tak precizní, jak si představoval.
Kopii prvního vyděračského dopisu nechal v novinovém stánku. Policie se také domnívala, že se pokusil zničit jiný dopis tím, že zapálil poštovní schránku. Právě drobné chyby postupně narušily anonymitu, na níž celý půlroční nátlak stál.
Devět vydírání a šestnáct let vězení
Dyer byl v roce 2001 u korunního soudu v Dorchesteru odsouzen poté, co se přiznal k devíti případům vydírání a k útoku prostřednictvím dopisové bomby. Soud mu uložil 16 let vězení.
Při vynesení rozsudku soudce označil jeho jednání za promyšlenou kampaň veřejného zastrašování. Nešlo o škodu na majetku ani o planou výhrůžku zaslanou vedení firmy. Dyer vědomě vtáhl do svého pokusu o finanční zisk zákazníky, kteří se vraceli z nákupu domů a otevírali běžnou poštu.
Tesco v případu nevystupovalo jako viník. Bylo cílem vydírání, stejně jako lidé, kterým pachatel poslal zásilky. Právě v tom spočívá nejděsivější rozměr kauzy: Aby donutil obchodní řetězec k ústupku, proměnil obyčejnou doručenou obálku v nástroj strachu.
Zdroje: The Guardian – poštovní bomby a počátek vyšetřování, The Guardian – soud a rozsudek Roberta Dyera, Just Food – stručná zpráva o odsouzení
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko