Léto sice pomalu končí, balkony a parapety ale rozhodně nemusí zůstat prázdné. Podzimní truhlíky dokážou zútulnit nejen balkon či okno, ale třeba i vstup do domu. Rostliny v nich navíc můžete kombinovat s dekoracemi a vytvořit tak výzdobu, která vydrží mnohem déle než letní květiny. Jaké rostliny do podzimního truhlíku vybrat a na co si dát při výsadbě pozor? Poradila zkušená zahradní architektka.
Zahradní centra se od září plní podzimními rostlinami všech barev a tvarů, do truhlíku se ale hodí jen některé z nich. „Není tedy dobré nechat se zlákat pouze krásnými květy, ale musíte myslet i na chladnější, zimní období,“ upozorňuje Ing. Jiřina Neckářová, Ph.D., zahradní architektka a majitelka firmy Zahradník Šikula, která se zabývá zahradnickými a aranžérskými službami.
Při návštěvě zahradnictví si můžete všimnout, že teď nabídce vévodí hlavně vřesy a chryzantémy. Zatímco u chryzantém záleží na odrůdě a stanovišti, vřesy jsou sázkou na jistotu. Právě ty totiž podle Neckářové patří k osvědčeným základům podzimního truhlíku. „Mezi podzimní stálice patří určitě vřesy (Calluna sp.) a vřesovce (Erica sp.), které se kombinují buď mezi sebou, nebo je lze doplnit stálezeleným hebe, které ale musí být mrazuvzdorné,“ vysvětluje.
Krásným doplňkem jsou podle ní okrasné traviny, které truhlík provzdušní a dodají mu pohyb. Jak sama uvedla, nejčastěji se vysazuje červenolistý lalang, modrosivá kostřava nebo nízký kultivar dochanu psárkovitého ‚Little Bunny‘, kterému se přezdívá králíček. Do truhlíku patří i trvalky kvetoucí do prvních mrazů, tedy echinacea, kokarda, rozchodníkovec či rudbekie.
Zajímavým tipem je drátovec, známý také jako krásnohlávek. Jde sice o letničku, ale truhlíku dodá výrazný šedostříbrný vzhled. „Zajímavostí je, že i když je drátovec díky mrazu odumřelý, stále vypadá jako živý až do jara, kdy ho můžete odstranit,“ říká Neckářová. Podzimní nabídku uzavírají okrasné kapusty, které mění zbarvení podle počasí. „Čím více mrzne, tím barevnější listy tato okrasná košťálovina má,“ dodává architektka. Hotový truhlík pak stačí dozdobit okrasnými dýněmi nebo listy stromů.
Thong96 / Shutterstock.com
Majitelé slunných balkonů mají podle Neckářové poměrně rozmanitý výběr. Vedle okrasných travin různých výšek se často vysazují trvalky jako rudbekie, kokardy a astry, případně typické skalničky, tedy netřesky a rozchodníky. Ty si zachovávají barvu listů po celou zimu a velmi brzy kvetou, takže truhlík zůstane atraktivní i v nejchladnějších měsících.
Stinná stanoviště nabízí jiné možnosti. „Do stínu pak lze vysadit vřesy i vřesovce, barvínek, tlustonitník (Pachysandra sp.), který je stálezelený, nebo zakrslé kultivary jehličnanů,“ vyjmenovává Neckářová. Jeden druh doporučuje bez ohledu na stanoviště: „Vždy doporučuji vysadit čemeřice (Helleborus sp.), které patří mezi velmi oblíbené druhy trvalek, a to zejména z toho důvodu, že kvetou v zimě, dle kultivaru zhruba od Štědrého dne až do dubna.“
Kdo chce mít z podzimního truhlíku co nejvíc, neměl by s výsadbou otálet. Neckářová doporučuje začít co nejdříve v září a jednotlivé druhy namíchat tak, aby se postupně střídaly v kvetení. Vyplatí se přidat i stálezelené druhy s panašovanými listy, například brslen, barvínek nebo zimostráz.
Žádný pevný termín, dokdy je nutné mít hotovo, ale neexistuje. „Osázení truhlíků je možné do té doby, dokud nemrzne a substrát v truhlíku je stále kyprý,“ vysvětluje Neckářová. „Truhlík si tak klidně můžete osázet i před Štědrým dnem, pokud vám to počasí dovolí.“
Kromě toho Britská Královská zahradnická společnost RHS uvádí, že rostliny přes zimu téměř nerostou. Do nádob je proto vhodné sázet vzrostlejší kusy a v dostatečném počtu, aby výsadba působila plně hned od začátku.
Natalia Greeske / Shutterstock.com
Pokud podzimní truhlík chřadne, příčina bývá podle Neckářové už v samotném založení. Nejčastějším problémem je špatný výběr rostlin a nevhodný substrát. Rostliny do truhlíku musí být nenáročné, mrazuvzdorné a vybrané podle světelných podmínek stanoviště. Řada lidí navíc nechce utrácet za nový substrát, jenže v tom loňském se mohou šířit choroby.
Druhou velkou chybou je zanedbaná drenáž. „Truhlík musí mít zajištěný odtok přebytečné vody,“ zdůrazňuje Neckářová. Na dno nádoby proto patří vrstva kačírku, štěrku, drtě, keramzitu nebo písku, aby se voda nehromadila u kořenů.
Podceňovat se nevyplatí ani zimní ochranu. Kořeny jsou totiž na mráz podstatně citlivější než nadzemní části rostlin a v nádobě je před promrznutím nechrání okolní půda. Studie v časopise Plant and Cell Physiology uvádí, že mráz zničil u semenáčků borovice pěstovaných v nádobách až 80 % jemných kořenů. Ochranu přitom zajistí i obyčejná bílá netkaná textilie. Zimní péče ale samotným přikrytím nekončí, truhlík občas potřebuje i vodu. „U stálezelených druhů je pak nutná závlaha i v zimě, jakmile nemrzne a není sníh,“ připomíná na závěr Neckářová.
Zdroje: zahradní architektka Jiřina Neckářová pro Kupi.cz, RHS, Plant and Cell Physiology