Koupit si auto, drahé hodinky nebo šperk za desítky či stovky tisíc eur už nebude v celé Evropské unii tak anonymní jako dnes. Nové evropské nařízení sjednotí a v některých oblastech rozšíří pravidla pro kontrolu klientů u vybraných transakcí. U nákupů od 10 000 eur, tedy zhruba čtvrt milionu korun, bude za určitých podmínek nutné ověřit totožnost zákazníka. Nová pravidla vejdou v platnost od 10. července 2027.
Důvodem je snaha zabránit praní peněz a financování terorismu. Evropská unie jednoduše chce sjednotit pravidla napříč členskými státy a ztížit situaci lidem, kteří se snaží do legální ekonomiky dostat peníze pocházející z trestné činnosti.
Spolu s tím se zavádí i povinnost provést kontrolu klienta při příležitostné transakci v hodnotě nejméně 10 000 eur, tedy zhruba čtvrt milionu korun, a to i tehdy, pokud je částka rozdělena do několika propojených transakcí.
Nejde tedy o novou povinnost pro každého, kdo si jde koupit běžné zboží. Cílem jsou především velké a rizikovější transakce. Podle Ministerstva financí ale nejde o úplně nové opatření. Obdobná pravidla již obsahuje současná právní úprava v oblasti AML a vztahují se například na některé jednorázové obchody v oblasti realit, starožitností, uměleckých děl nebo drahých kovů a kamenů.
Hranicí je 10 000 eur nebo odpovídající částka v národní měně. V českých korunách jde při současném kurzu přibližně o čtvrt milionu korun. Pokud například zákazník uzavře jednorázovou transakci za částku přesahující tento limit, povinný subjekt bude muset podle pravidel provést kontrolu klienta. Ta může zahrnovat zjištění a ověření jeho totožnosti a dalších údajů.
„To ale neznamená, že každý, kdo si něco koupí za více než 10 000 eur, bude automaticky muset projít kontrolou. Tato pravidla se týkají jen určitých obchodníků a dalších subjektů, tzn. povinných osob, na které se AML povinnosti vztahují,“ uvedla pro Kupi Mgr. Šárka Pavlasová z Ministerstva financí.
Důležité je také to, že pravidla počítají s propojenými transakcemi. Rozdělit jeden velký nákup na několik menších plateb proto nemusí znamenat, že se povinnosti zákazník vyhne.
Evropské nařízení nestanovuje, že každý zákazník musí při takové transakci uvést konkrétní osobní identifikační číslo. Stanovuje povinnost zákazníka identifikovat a ověřit jeho totožnost. Konkrétní údaje, které bude muset zákazník poskytnout, se ale mohou lišit podle typu transakce a pravidel platných v dané zemi.
V praxi tak může obchodník potřebovat údaje, které umožní zákazníka jednoznačně identifikovat a ověřit jeho totožnost. V Polsku se v této souvislosti hovoří například o čísle PESEL, což je tamní osobní identifikační číslo. Neznamená to ale, že Evropská unie zavádí PESEL jako povinný údaj pro všechny občany EU.
„Je třeba rozlišovat způsob identifikace klienta a jaké identifikační údaje musí povinná osoba od klienta získat. AML nařízení mezi identifikačními údaji uvádí také národní identifikační číslo (zohledňuje tak jeho případnou existenci), neznamená to ale, že ho bude muset klient uvádět při každém takovém nákupu. Konkrétní rozsah požadovaných identifikačních údajů a způsob zjištění a ověření totožnosti se bude odvíjet od minimálních požadavků nařízení a také výše rizik, které souvisí s typem transakce, klienta, konkrétního obchodníka a povinností, které se na něj v této souvislosti vztahují (např. případy zesílené hloubkové kontroly),“ sdělila pro Kupi Pavlasová.
DuxX / Shutterstock.com
„Pokud se na příležitostnou transakci budou vztahovat AML pravidla, bude obchodník povinen provést hloubkovou kontrolu klienta v souladu s nařízením a příslušným prováděcím předpisem, tzv. regulační technickou normou (RTS on CDD). Ta bude v prvé řadě zahrnovat identifikaci klienta a ověření jeho totožnosti. U fyzické osoby půjde zejména o základní identifikační údaje, jako jsou jméno a příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost a bydliště; v závislosti na konkrétní situaci může být potřeba i dalších údajů. Způsob ověření totožnosti se přitom může lišit podle typu obchodu a způsobu provedení transakce,“ vysvětluje Pavlasová.
Kontrola ale nemusí skončit pouze u ověření identity. V závislosti na konkrétní situaci může obchodník zjišťovat také účel transakce, zdroj financování nebo například obchodní činnost či povolání zákazníka.
Nová pravidla se zaměřují mimo jiné na některé oblasti, kde se pohybují vysoké částky. Patří mezi ně například obchodování s drahými kovy a kameny, vysoce hodnotným zbožím nebo kulturními statky. Zvláštní pravidla se týkají také realitních transakcí, finančních služeb a dalších oblastí.
Od 10. července 2027 se okruh povinných osob rozšíří například o některé obchodníky se zbožím vysoké hodnoty. U šperků, zlatnického a stříbrnického zboží, hodin a hodinek se bude týkat zboží v hodnotě nad 10 000 eur, u motorových vozidel nad 250 000 eur (tj. cca 6 milionů Kč) a u letadel a plavidel nad 7,5 milionu eur (tj. zhruba 180 milionů Kč).
Samotná cena nákupu tedy automaticky neznamená, že zákazník bude muset projít AML kontrolou. Rozhodující je také to, zda konkrétní obchodník patří mezi povinné osoby podle AML pravidel.
Nová pravidla zároveň výrazně omezí používání hotovosti při velkých nákupech. Od 10. července 2027 bude v celé EU platit maximální limit 10 000 eur pro hotovostní platby za zboží a služby. Členské státy si přitom mohou stanovit ještě nižší limit.
V České republice přitom podobný limit existuje už nyní. Maximální částka, kterou lze podle českých pravidel uhradit v hotovosti, je 270 000 korun. Evropské opatření proto pro české spotřebitele nebude představovat úplně nový princip. Jde ale o jiné opatření než samotná identifikace zákazníka.
Pokud tedy někdo plánuje například koupit velmi drahé zboží a zaplatit ho v hotovosti, nebude už možné jednoduše přijít k obchodníkovi s částkou přesahující evropský limit. Pravidla navíc počítají s kontrolou totožnosti už u některých hotovostních transakcí od 3 000 eur, tedy výrazně pod hranicí 10 000 eur.
Pressmaster / Shutterstock.com
Nové evropské nařízení se začne obecně používat 10. července 2027. Do té doby tedy současná pravidla ještě platí a běžné nákupy se kvůli novému evropskému systému nemění.
Nejde přitom o české pravidlo, které by vzniklo samostatně. Jde o evropskou úpravu, která je přímo použitelná ve všech členských státech.
Pokud si jdete koupit televizi, pračku, nábytek nebo jiné běžné zboží, žádné zadávání PESEL ani jiného identifikačního čísla kvůli této evropské regulaci vás čekat nebude.
Změna se týká především velkých transakcí a oblastí, které jsou z hlediska praní peněz považovány za rizikovější. „Pro většinu lidí se při běžném nakupování nic zásadního nezmění. Pokud si ale budou pořizovat zboží vysoké hodnoty stanovené AML nařízením, například drahé šperky, hodinky nebo jiný typ zboží, na který se AML pravidla vztahují, musí po nich obchodník požadovat ověření totožnosti a další informace potřebné ke splnění zákonných povinností,“ uzavírá Mgr. Šárka Pavlasová z Ministerstva financí.
Hranice 10 000 eur proto není částka, od které si obchodník začne při každém nákupu zapisovat vaše osobní údaje. Je to především hranice, od níž evropská pravidla u příležitostných transakcí počítají s povinností provést identifikaci a kontrolu klienta.
Cílem je, aby bylo obtížnější využívat drahé zboží, nemovitosti a další majetek k legalizaci peněz pocházejících z trestné činnosti. Pro většinu lidí tak nové nařízení při běžném nakupování prakticky nic nezmění.
Zdroje: Tisková mluvčí Mgr. Šárka Pavlasová z Ministerstva financí pro Kupi.cz, Gazeta, Médium