„Dítěti dám rohlík, hlavně ať neřve.“ Obyčejné pečivo za pár korun rozděluje zákazníky supermarketů
Několikrát do měsíce dá Jana během nákupu svému dítěti rohlík ještě před zaplacením. Tvrdí, že ho u pokladny pokaždé nahlásí, přesto pravidelně poslouchá výtky ostatních zákazníků a někdy také personálu. Se svou zkušeností se svěřila redakci Kupi.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
„A ten rohlík potom zaplatíte?“
Scénář bývá téměř pokaždé stejný. Jana nakupuje s malým dítětem, které začne být po chvíli neklidné a hlasitě se dožaduje pozornosti. Když nepomůže domlouvání, vezme v oddělení pečiva jeden rohlík a podá mu ho. Pláč ustane a ona může nákup dokončit.
Jenže klid často netrvá dlouho. Tu a tam se ozve jiný zákazník s poznámkou, že se nezaplacené zboží v obchodě jíst nesmí. Někteří se rovnou zeptají, zda Jana snědený rohlík u pokladny vůbec nahlásí.
„Samozřejmě že ho zaplatím. U pokladny vždycky řeknu, že dítě snědlo jeden rohlík. Nikdy by mě nenapadlo dělat, že se nic nestalo,“ popsala redakci Kupi dvaatřicetiletá čtenářka Jana.
Podobné poznámky podle ní neslýchá výjimečně. S dítětem chodí nakupovat pravidelně a pečivo mu během nákupu dává několikrát do měsíce. Ne pokaždé si toho někdo všimne a ne každý má potřebu situaci komentovat. Když už se ale někdo ozve, Jana má často pocit, že ji předem považuje za nepoctivou.
Upozornila ji také prodavačka
Nepříjemná pro ni byla především situace, kdy ji oslovila zaměstnankyně, která poblíž doplňovala zboží. Upozornila ji, že „tohle se nedělá“ a že personál potom nemůže vědět, zda zákazník snědené pečivo skutečně přizná u pokladny.
Jana se snažila vysvětlit, že rohlík vždy zaplatí. Rozumí tomu, že obchod nechce přicházet o zboží, vadil jí však způsob, jakým s ní prodavačka mluvila. Místo obyčejného upozornění podle ní zaznělo rovnou podezření, že by mohla chtít několik korun ušetřit.
„Kdyby mi někdo normálně řekl, že pravidla prodejny konzumaci před zaplacením nedovolují, respektuji to. Nepříjemné je, když se mě cizí člověk před dítětem ptá, jestli vůbec hodlám zaplatit,“ dodává.
Podobné situace rozdělují zákazníky dlouhodobě. Část lidí má pro rodiče pochopení, protože sami zažili nákup s unaveným nebo hladovým dítětem. Jiní považují podávání nezaplaceného jídla za nevhodné bez ohledu na to, zda ho rodič později nahlásí.
Gerain0812 / Shutterstock.com
Někteří lidé mají potřebu hlídat pravidla za ostatní
Podle Jana Dvořáka, kouče zaměřeného na mezilidskou komunikaci a každodenní situace, se v takové chvíli střetávají dva odlišné pohledy. Rodič řeší především dítě, zatímco ostatní zákazníci vnímají porušení pravidla.
„Rohlík je sice drobnost, ale pro některé lidi představuje jasnou hranici. Zboží ještě nebylo zaplaceno, a proto mají pocit, že by měli rodiče upozornit. Neznají jeho úmysl ani nevědí, jak se zachová u pokladny. Prázdné místo si pak snadno doplní tou horší variantou,“ vysvětluje Dvořák.
Podle něj hraje roli také způsob, jakým lidé ve veřejném prostoru reagují na chování ostatních. Někdo si situace vůbec nevšimne, jiný ji považuje za věc mezi zákazníkem a obchodem. Další člověk má naopak potřebu pravidlo prosadit sám, přestože není zaměstnancem prodejny.
„Pokud zákazník začne rovnou obviněním, téměř jistě vyvolá obrannou reakci. Mnohem přiměřenější je nechat řešení na personálu. Zaměstnanec zase může zákazníka upozornit na pravidla prodejny, aniž by předem tvrdil, že chce něco ukrást,“ dodává kouč.
Ani obchodní řetězce nemají jednotný přístup
Rozdílně se ke konzumaci před zaplacením stavějí také samotné supermarkety. V dřívějším článku Kupi zástupci řetězců popsali, jak podobné situace řeší.
Lidl uvedl, že zboží zůstává až do zaplacení majetkem společnosti, a proto by se před průchodem pokladnou nemělo konzumovat. Kaufland tehdy sdělil, že snědení pečiva nepovažuje za problém, pokud ho zákazník na konci nákupu zaplatí.
Albert vyjádřil pochopení pro rodiče malých dětí a Globus potvrdil, že zákazníci snědené pečivo ve většině případů sami nahlásí. Penny rozlišovalo mezi rohlíkem podaným dítěti a závažnějšími případy, například konzumací alkoholu přímo v prodejně.
Z vyjádření řetězců je patrné, že rodič nemůže spoléhat na stejnou míru tolerance v každém obchodě.
Špaldová kaše s banánem
Chcete si připravit rychlou a zdravou snídani? Máme pro vás tip – udělejte si špaldovou kaši. Je plná vlákniny, vitamínů a minerálů. Kaši můžete ozdobit čerstvým ovocem podle své chuti. A když ji ještě posypete Grankem a polijete trochou másla, budete se olizovat až za ušima.
Rohlík zůstává do zaplacení majetkem prodejny
Při samoobslužném prodeji získává zákazník vlastnické právo ke zboží až zaplacením kupní ceny. Do té doby patří rohlík obchodu, který může požadovat, aby ho zákazník před zaplacením nekonzumoval.
Samotné snědení pečiva ale nelze bez dalších okolností automaticky označit za krádež. Podstatné je také to, zda měl zákazník v úmyslu zboží zatajit a nezaplatit. Rodič, který rohlík u pokladny sám nahlásí a uhradí, se nachází v jiné situaci než člověk, který se placení vědomě vyhne.
Pokud zaměstnanec zákazníka upozorní, že prodejna konzumaci před zaplacením nepovoluje, nejrozumnější je pravidlo respektovat. Rodič může klidně sdělit, že pečivo u pokladny nahlásí, případně nabídnout jeho okamžité zaplacení. Ostatní zákazníci nemají důvod pouštět se do osobního konfliktu. Mají-li podezření, že někdo zboží úmyslně zatajuje, mohou upozornit personál.
Zdroje: Kupi.cz, zkušenost čtenářky sdílená s redakcí Kupi.cz, vyjádření odborníka
Čtěte dále...
Dáte si vlastní pivo či prosecco ve vlaku? U velkých dopravců tím porušujete pravidla a hrozí pokuta
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko