Rajčata budou plodit celé léto. Pomůže správná zálivka, opora i vyštipování
Rajčata patří k nejoblíbenější zelenině na českých zahradách i balkonech. Jenže právě u nich se každoročně opakují stejné problémy. Plody praskají, listy se kroutí, rajčata černají od špičky, rostliny bujně rostou, ale málo plodí, nebo je během pár dnů zničí plíseň. Dobrá zpráva je, že velké části potíží se dá předejít správnou zálivkou, výživou, vzdušným pěstováním a pravidelnou péčí.
Co v článku najdete
- Rajčata potřebují slunce, teplo a vzduch
- Zálivka rozhoduje o chuti i zdraví plodů
- Mulčování pomůže proti vysychání i praskání
- Hnojení: Méně dusíku, více výživy pro plody
- Černání špiček rajčat není plíseň
- Tyčková a keříčková rajčata se nepěstují stejně
- Jak správně vyštipovat zálistky
- Oporu dejte včas, ne až když se rostlina láme
- Plíseň rajčat: Prevence je důležitější než záchrana
- Proč se rajčatům kroutí listy
- Sklizeň: Nenechte plody zbytečně přezrát
- 7 nejčastějších chyb při pěstování rajčat
Rajčata potřebují slunce, teplo a vzduch
Rajčatům se nejlépe daří na slunném, teplém a vzdušném místě. Ideální je stanoviště, kde mají alespoň 6 až 8 hodin přímého slunce denně. Ve stínu sice porostou, ale budou slabší, hůře pokvetou a plody budou pomaleji dozrávat.
Důležité je také proudění vzduchu. Rostliny namačkané těsně vedle sebe déle osychají po dešti nebo zálivce, a tím se zvyšuje riziko houbových chorob. U rajčat se proto vyplatí myslet nejen na slunce, ale i na dostatečné rozestupy a oporu.
„Rajče není rostlina do stínu ani do mokrého kouta zahrady. Potřebuje teplo, světlo a vzduch kolem listů. Když je vysazené příliš natěsno nebo u zdi, kde se drží vlhkost, problémy s plísněmi přijdou mnohem rychleji,“ říká pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra v Brně.
Pokud rajčata pěstujete venku, pomůže jim místo chráněné před prudkým deštěm. Ideální je přístřešek, přesah střechy nebo pěstování u teplé jižní stěny. Ve skleníku nebo fóliovníku je zase zásadní pravidelné větrání.
Zálivka rozhoduje o chuti i zdraví plodů
Rajčata potřebují pravidelnou vláhu, ale nesnášejí výkyvy. Nejhorší je nechat je dlouho vyschnout a potom je nárazově přelít. Právě kolísání vody bývá jednou z hlavních příčin praskání plodů.
Zalévejte vždy ke kořenům, ne na listy. Mokré listy zvyšují riziko šíření chorob. Nejlepší čas je ráno, případně večer, kdy se voda méně odpařuje. Půda by měla být rovnoměrně vlhká, ne rozbahněná.
„Rajčata nemají ráda extrémy. Když jednou týden trpí suchem a pak dostanou velkou dávku vody, plody často popraskají. Lepší je udržovat půdu stabilně vlhkou a zalévat ke kořenům, ne přes celou rostlinu,“ vysvětluje pro Kupi zahradník Jan Dvořáček.
U rajčat v nádobách je zálivka ještě důležitější. Substrát v květináči vysychá rychleji než půda na záhoně, zvlášť na balkoně nebo terase. V horkých dnech mohou potřebovat vodu i každý den.
Mulčování pomůže proti vysychání i praskání
Kolem rajčat se vyplatí dát mulč. Vhodná je sláma, seno, zavadlá posekaná tráva nebo jemný organický materiál. Mulč pomáhá držet vlhkost v půdě, omezuje plevel a zároveň snižuje odstřikování hlíny na spodní listy při dešti.
Právě spodní listy jsou u rajčat citlivým místem. Pokud leží na zemi nebo se dotýkají mokré půdy, snáz se na nich rozvíjejí choroby. Proto je dobré je postupně odstraňovat, hlavně u tyčkových rajčat.
Mariana Serdynska / Shutterstock.com
Hnojení: Méně dusíku, více výživy pro plody
Rajčata patří mezi náročnější plodovou zeleninu. Potřebují živnou půdu, ideálně obohacenou kompostem. Během sezony je vhodné přihnojovat hnojivem určeným pro rajčata nebo plodovou zeleninu.
Největší chyba je přehnojení dusíkem. Rostlina pak tvoří mohutné listy a silné výhony, ale méně květů a plodů. Jakmile rajčata začnou kvést a nasazovat plody, je důležitý hlavně draslík, který podporuje tvorbu a dozrávání plodů.
„Když má rajče krásné tmavé listy, ale plodů je málo, často za tím bývá příliš dusíkaté hnojení. V době květu a nasazování plodů už rostlina nepotřebuje jen růst do zelené hmoty, ale výživu, která podpoří úrodu,“ říká Eva Koutná.
Přihnojovat je lepší pravidelně a střídmě než nárazově vysokou dávkou. U rostlin v nádobách bývá výživa důležitější, protože mají omezené množství substrátu.
Černání špiček rajčat není plíseň
Jedním z nejčastějších problémů je černání spodní části plodů. Mnoho pěstitelů se lekne, že jde o plíseň, ale velmi často se jedná o takzvanou nekrózu špiček plodů, známou také jako blossom-end rot.
Souvisí s nedostatkem vápníku v plodu, ale příčina nemusí být vždy v tom, že je vápníku málo v půdě. Často jde o problém s jeho příjmem, který zhoršuje nepravidelná zálivka, poškození kořenů nebo přehnojení dusíkem. University of Illinois Extension upozorňuje, že nadměrné hnojení v době rané tvorby plodů, zejména některými dusíkatými hnojivy, může problém zhoršit.
„U černání špiček lidé často hned sahají po vápníku, ale zapomínají na vodu. Rostlina ho musí umět přijmout a dopravit do plodů. Když zálivka kolísá, problém se může objevit i na jinak dobře vyhnojeném záhonu,“ vysvětluje Jan Dvořáček.
Napadené plody už se většinou nespraví, ale rostlině můžete pomoci pravidelnější zálivkou, mulčem a vyváženou výživou.
Tyčková a keříčková rajčata se nepěstují stejně
Velmi důležité je vědět, jaký typ rajčete pěstujete. Tyčková rajčata rostou stále do výšky, potřebují oporu, vyvazování a pravidelné vyštipování zálistků. Keříčková rajčata mají kompaktnější růst a většinou se nevyštipují tak intenzivně, protože byste si odstranili část budoucí úrody.
Zálistky jsou malé výhony, které vyrůstají v paždí listů, tedy mezi hlavním stonkem a listem. U tyčkových rajčat se pravidelně odstraňují, aby rostlina zbytečně nehoustla a energii směřovala do plodů. RHS uvádí, že u tyčkových rajčat se boční výhony odstraňují pravidelně, zatímco keříčkové nebo převislé odrůdy to běžně nepotřebují.
Sina Ettmer Photography / Shutterstock.com
Jak správně vyštipovat zálistky
Zálistky vyštipujte ideálně ve chvíli, kdy jsou ještě malé. Jdou snadno vylomit prsty a rostlina se méně poraní. Pokud už jsou silnější, použijte čisté nůžky.
Nejlepší je dělat tuto práci za suchého počasí, kdy rostliny nejsou mokré. Snižuje se tím riziko šíření chorob. U tyčkových rajčat se obvykle nechává jeden hlavní výhon, případně dva, pokud má rostlina dost prostoru a síly.
„Vyštipování má smysl hlavně u tyčkových rajčat. Rostlina pak není džungle, lépe větrá, plody mají víc světla a pěstitel se k nim snáze dostane. U keříčkových odrůd bych byl opatrný, tam můžete zbytečně přijít o část úrody,“ říká Jan Dvořáček.
Spodní listy pryč, ale neoholovat celou rostlinu
Odstraňování spodních listů je u rajčat užitečné, ale musí se dělat s rozumem. Postupně můžete odstranit listy, které se dotýkají země, žloutnou, jsou poškozené nebo brání proudění vzduchu.
Není ale dobré rajčata příliš „oholovat“. Listy živí plody a chrání je před úpalem. Když odstraníte příliš mnoho listů najednou, rostlinu oslabíte a plody mohou být náchylnější k poškození sluncem.
Ideální je postupovat postupně. Jakmile spodní hrozen plodů dorůstá a začíná dozrávat, můžete listy pod ním odstranit. Vždy ale ponechte dostatek zdravé listové plochy nad plody.
Oporu dejte včas, ne až když se rostlina láme
Rajčata potřebují stabilní oporu. U tyčkových odrůd je nezbytná tyč, spirála, provázek nebo jiný systém vyvazování. Opora by měla být připravená už při výsadbě, aby se později nepoškodily kořeny.
Rostliny vyvazujte průběžně, jak rostou. Úvazek nesmí stonek škrtit. Vhodný je měkký provázek, textilní páska nebo speciální zahradnické úvazky.
Oporu ocení i některá keříčková rajčata, hlavně když mají hodně plodů. Bez podepření se výhony mohou lámat nebo ležet na zemi.
Plíseň rajčat: Prevence je důležitější než záchrana
Plíseň bramborová patří mezi největší strašáky rajčat. Objevuje se hlavně za vlhkého počasí, při střídání teplot a špatném proudění vzduchu. Jakmile se silně rozšíří, rostlinu už bývá těžké zachránit.
Prevence je proto zásadní:
- zalévat pouze ke kořenům,
- nepěstovat rostliny příliš hustě,
- pravidelně větrat skleník,
- odstraňovat spodní a napadené listy,
- nepracovat s rajčaty, když jsou mokrá,
- plody nenechávat ležet na půdě.
University of Minnesota Extension doporučuje rajčata vyvazovat nebo pěstovat u opory, protože se tím zlepšuje proudění vzduchu a listy rychleji osychají po dešti nebo zálivce. Stejný zdroj také upozorňuje, že práce s mokrými rostlinami může přispívat k šíření chorob.
colnihko / Shutterstock.com
Proč se rajčatům kroutí listy
Kroucení listů nemusí vždy znamenat katastrofu. Rajčata tak mohou reagovat na horko, sucho, prudké změny počasí nebo stres po přesazení. Pokud je rostlina jinak zelená, roste a plodí, často nejde o vážný problém.
Zpozornět je potřeba, pokud se přidají skvrny, žloutnutí, deformace nových listů nebo celkové chřadnutí rostliny. V takovém případě už může jít o chorobu, škůdce nebo problém s výživou.
„Samotné stočené listy ještě neznamenají, že musíte rostlinu hned léčit. V létě je to často reakce na stres. Důležité je sledovat celý stav rajčete, ne jeden list,“ doplňuje Eva Koutná.
Sklizeň: Nenechte plody zbytečně přezrát
Rajčata sklízejte průběžně, jak dozrávají. Nenechávejte na rostlině dlouho přezrálé plody, protože se snadněji kazí a lákají škůdce. Pravidelná sklizeň zároveň podporuje další dozrávání.
Na konci sezony, když už hrozí chladné noci a plody nestíhají dozrát, můžete sklidit i vyvinutá zelená rajčata a nechat je dojít doma. Nejlépe dozrávají při pokojové teplotě, ne v lednici.
7 nejčastějších chyb při pěstování rajčat
- Zalévání na listy – podporuje šíření chorob.
- Nepravidelná zálivka – plody mohou praskat nebo černat od špičky.
- Příliš mnoho dusíku – rostlina tvoří listy, ale méně plodů.
- Hustá výsadba – horší proudění vzduchu a vyšší riziko plísní.
- Nevyštipování tyčkových rajčat – rostlina houstne a hůř plodí.
- Přílišné otrhávání listů – plody se mohou přehřívat a rostlina slábne.
- Pozdní opora – stonky se lámou a při zapichování tyčí se mohou poškodit kořeny.
Zdroj: Kupi, Eva Koutná ze zahradního centra pro Kupi, zahradník Jan Dvořáček pro Kupi, University of Illinois Urbana-Champaign, RHS, University of Minnesota Extension
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko