Zlom kolem Ozempicu a Wegovy: Nové studie ukazují nižší riziko infarktu i mrtvice u lidí, kteří je užívají na hubnutí
Léky jako Wegovy, Ozempic nebo Mounjaro byly ještě nedávno veřejností vnímané hlavně jako prostředek na hubnutí. Novější výzkumy z let 2025 a 2026 ale ukazují, že jejich účinky mohou být mnohem širší. Některé z těchto léků mohou pomáhat snižovat riziko infarktu, mrtvice, srdečního selhání nebo dalších závažných kardiovaskulárních komplikací. Odborníci zároveň upozorňují, že nejde o „zázračné injekce“ bez rizik ani o léčbu vhodnou pro každého. Výsledky studií se navíc týkají konkrétních skupin pacientů a nelze je automaticky vztahovat na běžnou populaci.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Lékaři ještě před pár lety řešili tyto léky hlavně kvůli hubnutí. Dnes se čím dál častěji mluví o tom, že by mohly pomáhat i pacientům po infarktu nebo mrtvici.
Léky původně určené pro diabetes a obezitu
Většina zmiňovaných přípravků patří do skupiny takzvaných GLP-1 receptorových agonistů. Tyto léky napodobují hormon, který v těle ovlivňuje hlad, vyprazdňování žaludku i tvorbu inzulinu. Výsledkem bývá nižší chuť k jídlu a úbytek hmotnosti.
Právě obezita přitom významně zvyšuje riziko vysokého tlaku, aterosklerózy, diabetu 2. typu nebo srdečních onemocnění. Vědci proto začali zkoumat, zda by léčba mohla mít pozitivní dopad i na samotný kardiovaskulární systém.
Studie z roku 2025: Přínos nebyl vysvětlitelný jen samotným hubnutím
Velkou pozornost vzbudila analýza publikovaná v roce 2025 v odborném časopise The Lancet. Navazovala na známou mezinárodní studii SELECT a sledovala pacienty s nadváhou nebo obezitou a zároveň s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním.
Podle autorů léčba semaglutidem snižovala výskyt závažných kardiovaskulárních příhod i u pacientů bez diabetu. Analýza zároveň naznačila, že pozitivní efekt nebyl vysvětlitelný pouze úbytkem hmotnosti. Výzkumníci upozornili i na možné protizánětlivé a metabolické účinky léčby.
Reálná data z běžné praxe sledovala tisíce pacientů
Další výrazně citovaná práce vyšla v roce 2025 v časopise Nature Medicine. Zaměřovala se na takzvaná real-world data, tedy výsledky pacientů mimo klasické kontrolované klinické studie.
Výzkumníci porovnávali účinky léčiv se semaglutidem a tirzepatidem u lidí s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Analýza vycházela z rozsáhlých zdravotnických databází a sledovala pacienty v běžné klinické praxi.
Autoři popsali souvislost mezi léčbou GLP-1 léky a nižším výskytem některých závažných kardiovaskulárních komplikací. Současně ale upozornili, že observační studie nemůže definitivně prokázat příčinnou souvislost stejně silně jako randomizovaná klinická studie.
Andrija Ivanovic / Shutterstock.com
Novější výzkumy řeší i srdeční selhání nebo fibrilaci síní
Výzkum se mezitím posouvá dál. V roce 2026 publikoval Nature Medicine další práci zaměřenou na dlouhodobé kardiovaskulární výsledky u GLP-1 agonistů.
Studie popisovala mimo jiné nižší riziko hospitalizací kvůli srdečnímu selhání a lepší metabolické výsledky u části pacientů. Autoři ale zároveň upozorňovali, že účinnost i bezpečnost se mohou lišit podle typu pacienta, přidružených nemocí nebo konkrétní léčby.
Pozornost vzbudila také data prezentovaná v roce 2026 společností Heart Rhythm Society. Ta naznačila možné snížení rizika fibrilace síní u pacientů užívajících GLP-1 léky. Odborníci ale zdůrazňují, že jde zatím o oblast, která vyžaduje další výzkum.
Odborníci varují před přehnanými očekáváními
„Přestože výsledky působí velmi slibně, lékaři upozorňují, že léčba není vhodná pro každého a má i nežádoucí účinky. Nejčastěji jde o nevolnost, zažívací obtíže nebo ztrátu svalové hmoty. U části pacientů navíc po vysazení dochází k opětovnému přibírání, pokud nezmění svůj životní režim. Já svým klientům doporučuji společně s medikamenty začít hlavně sportovat aktivně několikrát do týdne, včetně silového tréninku a změnit kompletně jídelníček,“ vysvětluje pro Kupi Jan Dvořák, výživový poradce.
Důležité také je, že většina studií sledovala konkrétní rizikové skupiny pacientů – například lidi s obezitou a již existujícím srdečně-cévním onemocněním. Výsledky proto nelze jednoduše interpretovat tak, že léky chrání před infarktem každého člověka.
Právě kvůli kombinaci vysoké ceny léčby a potenciálního přínosu pro prevenci závažných onemocnění dnes probíhá debata o tom, zda by zdravotní pojišťovny měly alespoň části rizikových pacientů tuto terapii hradit.
Zdroje: The Lancet, Nature Medicine, Heart Rhythm Society, The New England Journal of Medicine, American College of Cardiology, Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko