Potravinářské firmy a další odborníci varují před dopady nového evropského nařízení o obalech, které má začít platit už za necelé čtyři měsíce. Kritizují ho jako nepřehledné a nedomyšlené. A upozorňují, že se takové nákladné a nahodilé investice téměř jistě promítnou i do koncových cen pro zákazníky. Pokud se platnost opatření neodloží, tvrdě na něho u pokladen doplatíme, tvrdí.
Už od 12. srpna 2026 má začít platit první část evropského nařízení PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), které bude postupně až do roku 2030 zavádět přísnější pravidla pro obalové materiály. Cílem je mimo jiné omezit zbytečný prostor v obalech a plýtvání plasty nebo snížit výskyt problematických látek, například PFAS.
Samotný záměr potravináři nezpochybňují, naopak ho vítají. Problém ale vidí v jeho provedení. Evropská komise totiž doposud nevydala metodiky, podle kterých by se firmy mohly řídit. To komplikuje jakoukoliv přípravu. Výrobci tak nevědí, jak mají obaly upravit, a hrozí, že budou muset změny dělat na poslední chvíli nebo opakovaně, což se ještě více promítne do už tak vysokých investic.
„Nové nařízení v téhle podobě je jeden velký byrokratický zmatek. Kvůli nejasným pravidlům hrozí, že podniky budou muset během několika let opakovaně měnit obaly. Přece nemůžeme po potravinářských podnicích chtít, aby každý rok investovaly miliony do nových technologií, aniž by dopředu věděly, co bude platit za pár měsíců,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Situaci komplikuje i velmi krátký čas na zavedení změn. Jakmile metodika vyjde, firmy budou mít jen minimum času na to, aby obaly upravily, vyrobily a dostaly do obchodů. Podle zástupců obalového průmyslu je to v praxi téměř nereálné. Standardně totiž redesign obalů trvá i jeden až dva roky.
Drazen Zigic / Shutterstock.com
Jak pro ČTK upozornila Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA, nové nařízení bude vyžadovat nejen plně recyklovatelné obaly s uvedenými informacemi o jejich výrobci, ale také povinné testování na přítomnost nežádoucích chemikálií. To ale v celé unii provádí pouze tři laboratoře, a čekací doby se tak mohou protahovat na týdny.
„Řekněme, že metodika vyjde v červnu. Poté musíme všechno dodat do laboratoří, které jsou v celé EU tři. Na evropském trhu je v tuto chvíli zhruba 18 milionů druhů obalů,“ uvedla Werbynská. „A nám od chvíle, kdy metodika vyjde, do 12. srpna zbývá čas obaly vyrobit, dodat potravinářům, oni je musí naplnit, dodat řetězcům, a řetězce rozdistribuovat. A 13. srpna ráno mají být na regálech jenom tyto obaly a žádné jiné,“ vysvětlila šéfka institutu.
Odborníci se pak shodují, že se všechny tyto náklady (v krátkém čase a možná i opakovaně) nevyhnutelně projeví i na koncových cenách balených výrobků. „Náš sektor potřebuje jasný plán a dostatek času, aby to ve výsledku neodnesl zákazník u pokladny,“ doplnil Zemánek.
Zákazníkům tak s největší pravděpodobností hrozí, že od srpna všechno zdraží. Případně se na trhu mohou objevovat výpadky zboží, jehož výrobci nestihnou nebo nezvládnou na nové povinnosti včas zareagovat.
Hryshchyshen Serhii / Shutterstock.com
Za redakci Kupi jsme se na názor zeptali i samotných zákazníků, které jsme oslovili v jednom supermarketu. Vadilo by jim, kdyby se vlivem evropského nařízení všechno zboží zdražilo?
Zástupci obalového průmyslu i potravinářů proto vyzývají k odložení účinnosti nařízení, alespoň do začátku roku 2027. Argumentují tím, že bez jasných metodik a dostatečného času není možné změny zvládnout bez výrazných dopadů. Česko se podle nich pokusilo otevřít debatu o odkladu i na evropské úrovni, zatím ale bez širší podpory.
Celá situace tak zatím směřuje k tomu, že firmy budou muset reagovat na poslední chvíli, což představuje nejhorší (a nejdražší) scénář, na který doplatí i zákazníci.
Zdroje: ČTK, Aktuálně, Evropská komise, respondenti pro redakci Kupi.cz