Každý pátý Čech vyhazuje léky do koše, častěji to dělají mladí. Víte, kam správně léčiva patří?
Kam vyhazujete prošlé a nevypotřebované léky? A vyhazujete je vůbec? Nedávný průzkum Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ukázal, že třetina Čechů v tomto ohledu chybuje, ať už léky likviduje špatným způsobem, nebo si je naopak šetří. Mohou tak přitom ohrožovat nejen své zdraví, ale i další osoby, zvířata nebo životní prostředí. Kam správně vyhazovat léky? A je možné si je schovávat do zásoby?
Co v článku najdete
Každý třetí Čech zachází s léky rizikově
V České republice funguje systém pro bezpečné vracení nepoužitých a prošlých léčiv, jejich vyhazování do komunálního odpadu je totiž zakázáno. Přesto existuje nemalý podíl těch, kteří tato pravidla neznají nebo je nerespektují, upozornila Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) v rámci nového projektu „Nevyhazuj léky“.
Podle zjištění výzkumné agentury NMS téměř každý pátý Čech (19,5 %) vyhazuje prošlé a nespotřebované léky do běžného odpadu. Dalších necelých 14 % si je nechává do zásoby, přestože už nemusí být účinné ani bezpečné. Celkem tak s nevyužitými léky zachází rizikově více než třetina populace.
Prošlé léky patří ze zákona do lékárny
„Léčiva nejsou běžný odpad. Jejich nesprávná likvidace může představovat riziko jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví. Z našich zkušeností víme, že část veřejnosti stále neví, jak s nepoužitými léčivy správně nakládat,“ uvedl Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
A kam tedy léky patří? Jediným správným postupem je jejich odnesení do jakékoliv lékárny v České republice, a to bez ohledu na to, kde jste je původně zakoupili. Léky je pak možné odevzdat přímo lékárníkovi nebo farmaceutickému asistentovi, v některých lékárnách jsou dokonce sběrné boxy.
Z lékáren léčiva putují ke specializovaným společnostem, jež zajišťují jejich ekologickou a bezpečnou likvidaci. Při vyhození léků do popelnice totiž hrozí, že se k nim dostanou drobná zvířata nebo i jiné osoby. Při spláchnutí do toalety zase může docházet ke kumulaci léčivých látek v povrchové vodě, což následně škodí vodním živočichům a životnímu prostředí.
fast-stock / Shutterstock.com
Proč lidé léky nevrací?
Průzkum mezi těmi, kteří léky do lékáren nevrací, zjišťoval i jejich důvody. Nejčastěji dotazovaní uváděli, že si je nechávají do zásoby (40 %). S tím souvisí také nedostatečná kontrola domácích lékárniček, 33 % Čechů ji provádí jen výjimečně nebo až ve chvíli, kdy léky potřebují, případně vůbec. Odborníci přitom doporučují učinit tak alespoň jednou, ideálně dvakrát ročně.
Poměrně velká část veřejnosti ale s léky špatně nakládá z lenosti – necelých 30 % přiznalo, že se jim do lékárny nechce. Někteří (15 %) pak ani netuší, že možnost léky vrátit vůbec existuje.
Co všechno v lékárně (ne)odevzdávat?
„Lidé mohou donést jakékoliv nespotřebované volně prodejné léky i léky na předpis. Pokud je jich více, pak dohromady v nějakém sáčku. Původní papírová krabička s příbalovým letákem ale není potřeba,“ říká pro redakci Kupi oslovená lékárnice z jedné brněnské lékárny.
Do lékáren je nutné vracet:
- kapky, roztoky, sirupy, tablety, masti, gely, inzerty apod. (nejlépe v originálních lahvičkách, kelímcích nebo blistrech, ve kterých jsou baleny),
- náplasti s léčivými látkami (nikotinové, antikoncepční, proti bolesti),
- léčivé přípravky pro zvířata.
A co naopak lékárny nepřevezmou?
„Někdy se stane, že zákazníci donesou i prošlé vitamíny, doplňky stravy nebo kosmetické přípravky. I když je ale zakoupili v lékárně, nejedná se o nebezpečné látky a tyto lze vyhodit do běžného odpadu,“ vysvětluje pro Kupi lékárnice.
Lékárny dále nepřijímají staré rtuťové a gáliové teploměry, injekční stříkačky a jehly (pokud nebyly součástí léčivého přípravku) nebo obsahy prošlých autolékárniček (kromě případných léků).
Halfpoint / Shutterstock.com
Mladí s léky „šetří“, starší lékárničky nekontrolují
Přístup k uchovávání léků se přitom značně liší napříč generacemi. Méně zodpovědné chování, tedy vyhazování léků do běžného odpadu nebo jejich uschovávání i po datu exspirace, je typické spíše pro mladé lidi do 34 let, ukázal výše zmíněný průzkum.
Senioři zase mají častější problém s pravidelnou kontrolou domácí lékárničky, přestože patří mezi největší uživatele léků. Většina lidí (68,8 %) starším příbuzným s tříděním a vracením nespotřebovaných léčiv nepomáhá.
Užívání prošlých léků přitom může být podle České lékárnické komory nejen neúčinné, ale dokonce nebezpečné. Mohou mít totiž nejen slabší účinky a zhoršovat zdravotní stav, ale také mohou vlivem degradace účinných látek zapříčinit nebezpečné nežádoucí reakce. Prošlé léky tak nikdy neužívejte a vraťte do lékárny.
Zdroje: AIFP a APLEKS, Česká lékárnická komora, BENU, lékárnice pro redakci Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko