Potravinový ombudsman: Co přinese spotřebitelům? A budou díky němu levnější potraviny?
Česká republika dostala svého prvního potravinového ombudsmana. Má se stát prostředníkem mezi zemědělci, zpracovateli, obchodníky i spotřebiteli. Co se tím ale mění pro samotné zákazníky? S čím se na ombudsmana mohou obracet? A bude mít nově zvolená funkce vliv na cenu potravin na pultech? Na odpovědi jsme se ptali přímo zástupce Ministerstva zemědělství.
Co v článku najdete
Co přinese nová funkce?
Prvním českým potravinovým ombudsmanem se koncem února stal vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství (MZe) Jindřich Fialka. Jeho úkolem by podle tiskového prohlášení mělo mimo jiné být srozumitelně ukazovat, co vše ovlivňuje ceny v potravinovém řetězci a jaké mají čeští spotřebitelé možnosti, současně zajistit dostupnost kvalitních potravin v obchodech a podpořit férové a konkurenceschopné podmínky pro tuzemské dodavatele a odběratele.
Zákazníci mají mít lepší přehled
Jak potom na dotaz redakce Kupi potvrdil Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství, funkce potravinového ombudsmana je zaměřena především na posilování informovanosti spotřebitelů a zvyšování transparentnosti trhu s potravinami.
„Úkolem potravinového ombudsmana není výkon kontrolní činnosti a nevstupuje do pravomocí dozorových orgánů, jako jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa. Jeho role spočívá především v koordinaci dozorových orgánů, v mediaci a v komunikaci mezi jednotlivými články potravinového řetězce a spotřebiteli,“ přiblížil pro redakci Kupi Bílý.
- Veškeré podrobnosti o činnosti ombudsmana včetně nově zveřejněných informací a dat pro spotřebitele najdete v přidané sekci ‚Potravinový ombudsman‘ na webu bezpecnostpotravin.cz.
- Dozvíte se tu mimo jiné, jak číst etikety a nutriční složení výrobků, jak se vyznat v ‚éčcích‘, zorientovat v pojmech jako ‚minimální trvanlivost‘ a ‚spotřebujte do‘, nebo kde hledat lokální potraviny.
Sýrové kanapky s paprikou
Sýrové kanapky s paprikou budou na slavnostním stole skvěle vypadat, a ještě lépe chutnat. Nakupte pár rohlíků nebo baget a hurá do příprav.
Bude mít ombudsman vliv na ceny?
Přímé tlačení na snížení cen v obchodech pod pravomoc ombudsmana nespadá. Na webu Bezpečnost potravin nicméně přibyl také nový rozcestník ‚Ceny potravin‘, který návštěvníky navede k zajímavým tabulkám a grafům vycházejícím z dat Českého statistického úřadu a Eurostatu. Ty mají spotřebitelům pomoci se lépe orientovat při výběru potravin s ohledem na jejich ceny a ukázat, jak se cenotvorba v Česku vyvíjí.
„Snaze o rozkrytí obchodních přirážek v celém řetězci jednoznačně tleskáme. Potravinářská komora na neférové přirážky u některých zpracovaných potravin upozorňuje už roky. Hloubkový pohled pod pokličku je přesně to, co trh i spotřebitel potřebují,“ řekl k tomu mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
S jakou marží se prodává eidam?
A co v těchto tabulkách a grafech najdete? Můžete se například podívat, jak se vyvíjí spotřebitelské ceny v průběhu roku nebo s jakou hrubou marží a maloobchodní přirážkou se vybrané potraviny prodávají. Případně si porovnat, jak se liší výše cen z pohledu zemědělců, výrobců a koncových zákazníků.
- Tip: Z uvedených dat tak například zjistíte, že se během loňska spotřebitelské ceny hovězího zadního vyšplhaly z 273 Kč/kg (leden 2025) na 332 Kč/kg (prosinec 2025), zatímco vepřové postupně zlevňovalo.
- Nebo že ceny eidamu na straně výrobců v průběhu minulého roku pozvolna klesaly, zatímco spotřebitelské ceny zůstávaly na podobné hladině. To vedlo k tomu, že v lednu 2025 jsme kupovali eidam za 201 Kč/kg (prodávaný se 45% maloobchodní přirážkou a 31% hrubou marží obchodu), a ačkoliv na konci roku byl na pultech ještě levnější za 197 Kč/kg, maloobchodní přirážka činila 109 %, tedy více než jednou tolik, a marže obchodu se zvedla na 52 %.
Údaje lze potom vyhledávat a sledovat pro tyto základní potraviny: Vepřové a hovězí maso, celá kuřata, mléko, máslo, eidam cihla, hladká mouka, vejce, brambory a jablka.
Klíčový kontakt pro spotřebitele
Pro zákazníky je rovněž důležité, že se v případě dotazů a připomínek mohou sami na ombudsmana obracet. Ten následně pomůže zjednat nápravu nebo dohledat odpovídající informace, případně podnět předat dozorovým orgánům.
„Spotřebitelé se na potravinového ombudsmana mohou obracet s dotazy týkajícími se informací na etiketách, cen potravin, otázky dvojí kvality, bezpečnosti potravin, země původu a dalších podnětů souvisejících s potravinami,“ uvedl pro Kupi Bílý.
Mezi takové podněty dále může patřit:
- podezření na závadnou nebo nekvalitní potravinu,
- obava z prošlých či nesprávně skladovaných potravin,
- stížnost na nekorektní informace a špatné označení výrobku
- nebo podezření na klamání spotřebitelů.
„Podněty lze podávat přímo potravinovému ombudsmanovi nebo příslušným dozorovým orgánům, jako jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Česká obchodní inspekce,“ doplnil pro redakci tiskový mluvčí.
Zdroje: Ministerstvo zemědělství pro redakci Kupi, Bezpečnost potravin, Potravinářská komora
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko