„Zablokovalo mi to nákup.“ Stačil gel a balíky vod. Málokdo ví, že samoobslužné pokladny mají limit, někde jen 15 kg

Zákaznice u samoobslužné pokladny ShapikMedia / Shutterstock.com

Chtěla zaplatit běžný nákup na samoobslužné pokladně, místo účtenky se ale na displeji objevilo upozornění na překročení váhy. Čtenářka se obrátila na redakci Kupi s otázkou, zda mají samoobslužné pokladny skutečně hmotnostní strop. Oslovili jsme největší řetězce a zjišťovali detaily.

Přečtěte si také

„Lidi mě probodávali pohledem.“ Lucie vyrazila s dcerou na nákup a odcházela s pocitem nejhorší matky na světě

„Vůbec jsem nevěděla, že existuje nějaký limit“

„Nakupuju takhle běžně. Vozík s balením dvoulitrových vod, drogerie v podobě XXL pracích gelů, granule pro psa v akci, a další potraviny. Najednou to pípne a hlásí překročení váhy. Myslela jsem, že je to chyba systému,“ popsala redakci Kupi paní Martina z Prahy.

Situace ji překvapila. O technickém omezení samoobslužných pokladen nikdy neslyšela. A právě to byl impuls, proč jsme oslovili velké obchodní řetězce s otázkou, zda skutečně existují váhové limity a jak jsou nastaveny.

Každý řetězec jinak: Limity se liší až o desítky kilogramů

Z odpovědí vyplývá, že hmotnostní limity jsou standardní součástí technologie, ale jejich výše se výrazně liší.

Albert: „Překročení je v podstatě nemožné“

„Samoobslužné pokladny v našich prodejnách mají nastavené technické hmotnostní limity, které vycházejí z parametrů jednotlivých zařízení. Kontrolní váha u samoobslužných pokladen má limit 100 kg,“ uvedl pro Kupi Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.

Zároveň dodává, že překročení je v praxi velmi nepravděpodobné: „V praxi je však překročení tohoto limitu v podstatě nemožné, a to jak s ohledem na velikost odkládací plochy, tak na běžný objem zákaznických nákupů.“

Albert dále upozorňuje na nižší limit u váhoskenerů: Váhoskener, který zákazníci používají pro vážení nebalených položek, jako je ovoce, zelenina či pečivo, má limit 15 kg. Informace o tomto limitu je viditelná přímo na obrazovce zařízení po celou dobu nákupu.“

Pokud systém zaznamená nestandardní situaci, zobrazí chybovou hlášku na obrazovce a zákazníkům je vždy k dispozici obsluha.

PENNY: Limit 15 kg, v praxi prý výjimečný

„Ano, váhová část samoobslužných pokladen má nastavený hmotnostní limit 15 kg. V případě jeho překročení systém zákazníka upozorní prostřednictvím hlášky přímo na pokladně,“ uvedla Markéta Smutná, manažerka korporátní komunikace.

Podle společnosti je však taková situace spíše výjimečná: „V praxi se s překračováním váhového limitu nesetkáváme.“ Pokud by k tomu došlo, „systém zákazníka automaticky upozorní a nákup je následně dořešen za asistence personálu“.

Zároveň PENNY uvádí i podíl využití těchto pokladen: „Přibližně čtvrtina nákupů dnes v síti PENNY probíhá prostřednictvím samoobslužných pokladen.“

Co znamená 15 kilogramů v praxi?

Je přitom důležité rozlišovat, že hranice 15 kilogramů se u některých řetězců vztahuje na takzvaný váhoskener, tedy část samoobslužné pokladny určenou pro vážení nebaleného zboží, například ovoce, zeleniny či pečiva.

Na první pohled může 15 kilogramů působit jako vysoké číslo. V případě nákupu ovoce a zeleniny ale nejde o nereálnou hodnotu. Patnáct kilogramů může představovat například větší rodinný nákup brambor, jablek a další zeleniny. U zákazníků, kteří nakupují ve větším množství do zásoby, na velké oslavy nebo pro větší domácnost, se taková hmotnost může na váze objevit.

Je však důležité zdůraznit, že tento limit se vztahuje na jednu váženou položku, nikoli na součet různých druhů ovoce a zeleniny během celého nákupu. Pokud zákazník váží například brambory a poté jablka zvlášť, systém jejich hmotnost nesčítá proti jednomu limitu.

Limit se v tomto případě týká pouze vážení nebalených položek. Kontrolní váha na odkládací ploše, kam zákazník pokládá již naskenované zboží, mívá u většiny řetězců výrazně vyšší nosnost, často v řádu desítek kilogramů.

Jak vypadá 25 kilogramů u celého nákupu v praxi?

Kontrolní váhy na odkládací ploše, kam zákazník pokládá již naskenované zboží, mohou mít u některých starších modelů samoobslužných pokladen limit nastaven na 25 kilogramů.

Na první pohled to nemusí působit jako nízké číslo. V praxi jej však lze překročit i s několika málo položkami.

Například dvě balení šesti dvoulitrových vod váží přibližně 24 kilogramů. Už samotné vody se tak dostávají velmi blízko této hranice. Pokud zákazník přidá jeden XXL prací gel o objemu kolem čtyř litrů, dostává se nad 28 kilogramů. A v případě, že do košíku přibude ještě deset kilogramové balení granulí pro psa, celková hmotnost nákupu může přesáhnout 38 kilogramů.

Nejde tedy o plný vozík ani o výjimečný nákup. Stačí několik běžných, ale těžších položek, které lidé často berou v akci nebo do zásoby.

V takové situaci systém vyhodnotí překročení konstrukční nosnosti kontrolní váhy a nákup dočasně zablokuje. Nejde o podezření z chyby ani o kontrolu věku, ale o technické omezení zařízení.

Žena v supermarketu nakupuje balené minerální vody voronaman / Shutterstock.com

Kaufland: Starší 25 kg, nové až 70 kg

V případě Kauflandu se limity liší podle generace zařízení.

„Všechny naše samoobslužné pokladny jsou vybaveny kontrolní váhou. U starších modelů je limit nastaven na 25 kg, u nejnovějších generací pokladen jsme jej navýšili na 70 kg,“ uvedla na náš dotaz Renata Maierl z firemní komunikace společnosti Kaufland.

Řetězec zároveň popisuje konkrétní řešení u těžkých nákupů: „Pokud má zákazník těžší nákup (např. balení vod), asistent prodeje mu zboží naskenuje tak, aby jej nebylo nutné na váhu pokládat.“

A při překročení limitu? „Při překročení limitu obsluha situaci vyřeší během okamžiku odebráním nejtěžších položek ze systému.“

Kaufland zároveň uvádí trend rostoucího využití: „Využití samoobslužných pokladen u nás každý rok roste přibližně o 5 procentních bodů.“

Lidl: Limit 45 kg, asistence přijde automaticky

Také Lidl potvrzuje existenci technického hmotnostního limitu.

„Odkládací váhové plochy u našich samoobslužných pokladen mají z bezpečnostních i provozních důvodů nastavený technický limit, který činí 45 kg,“ uvedla pro Kupi Iveta Barabášová z externí komunikace společnosti Lidl.

Řetězec zároveň uvádí, že vzhledem k této kapacitě aktuálně nemá na pokladnách plošné upozornění pro zákazníky. „V běžném provozu se s překročením tohoto limitu setkáváme zcela výjimečně.“

Pokud by však k překročení došlo, systém automaticky upozorní zaměstnance v samoobslužné zóně. Ten zákazníkovi pomůže situaci vyřešit – zpravidla odebráním nejtěžších položek z váhy a jejich manuálním potvrzením v systému, aby mohl nákup dokončit.

Tesco: Přes samoobslužné pokladny jde 60 % nákupů

Také Tesco potvrzuje existenci technických limitů, byť konkrétní číslo neuvedlo.

„Ano, stejně jako všechna obdobná zařízení mají i váhy v našich samoobslužných pokladnách stanovené technické limity. Tyto limity jsou součástí běžných bezpečnostních a technických parametrů zařízení a pokladny na ně zákazníka automaticky upozorní prostřednictvím hlášení na displeji,“ uvedla pro Kupi Dora Dvořáková, Communication Coordinator, a doplnila, že při přiblížení k limitu systém zákazníka „jasně a srozumitelně upozorní a nabídne další postup“.

Tesco také prozradilo redakci podíl využití: „V průměrné prodejně dnes probíhá více než 60 % transakcí přes samoobslužné pokladny.“ Řetězec ale zdůrazňuje zachování klasických pokladen: „Naše strategie není nahrazovat klasické pokladny, ty zůstávají důležitou součástí našich prodejen.“

Proč tam limit vůbec je?

Kontrolní váha je bezpečnostní i kontrolní prvek. Sleduje, zda hmotnost zboží odpovídá naskenovaným položkám. Chrání obchod před chybami i úmyslnými nesrovnalostmi.

Technické omezení je zároveň dáno konstrukcí zařízení. Odkládací plocha i samotný váhový mechanismus mají určitou nosnost. U novějších modelů je vyšší, starší technologie však může být citlivější.

Podle vyjádření řetězců je překročení limitu spíše výjimečné. Pokud k němu dojde, řešení je jednoduché:

  • rozdělit nákup,
  • odebrat těžké položky z váhy
  • nebo přejít na klasickou pokladnu.

Modernizace pokladních zón je součástí širší investiční strategie obchodních řetězců. Vyšší limity u novějších zařízení ukazují, že technologie reaguje na větší objem nákupů i tlak na rychlejší odbavení.

Zákazník u samoobslužné pokladny voronaman / Shutterstock.com

Bojkot? Ten se nekoná! Řetězce změnu nepozorují

Oslovené společnosti se shodují i v další věci – výzvy k „bojkotu“ samoobslužných pokladen se podle nich do provozu nepromítly.

  • Albert uvádí: „V současnosti nepozorujeme žádné výrazné výkyvy ani změny v nákupním chování zákazníků.“
  • Lidl uvádí: „V souvislosti s těmito aktivitami neregistrujeme v našich prodejnách zvýšený podíl negativních reakcí ani bojkot samoobslužných pokladen ze strany našich zákazníků.“
  • PENNY potvrzuje: „Nezaznamenali jsme, že by se tyto výzvy promítly do chování našich zákazníků na prodejnách.“
  • Kaufland dodává: „Nezaznamenali jsme žádné negativní reakce ani změnu chování zákazníků.“
  • A Tesco uzavírá: „Nezaznamenali, v našich obchodech pozorujeme stabilní zájem o samoobslužné pokladny, a to dlouhodobě.“

Co na to respondenti?

Redakce Kupi vyrazila do pražského nákupního centra a oslovila několik zákazníků přímo u pokladní zóny.

  • Lenka (34 let): „Upřímně? O žádném limitu jsem neměla tušení. Když beru velký nákup, mám vozík plný a ani mě nenapadne, že bych šla na samoobslužnou pokladnu.“
  • Petr (52 let): „Já už radši chodím ke klasické pokladně. Ne kvůli limitu, ale protože nakupuju balíky vod ve velkém a krmivo pro psa občas nějaký ten dezinfekční prostředek nebo alkohol na rodinné oslavy. To je těžké a hlavně u těch posledních položek je potřeba vždy počkat na odblokování pokladny a ověření plnoletosti prodavačem. A tak mám pocit, že s obsluhou je to nakonec rychlejší.“
  • Simona (23 let): „Mně to vyhovuje. Nakupuju spíš menší věci. Ale kdybych věděla, že je limit, asi bych si to víc hlídala. Informace by klidně mohla být někde na pokladně uvedena, ničeho takového jsem si nikdy nevšimla.“
  • Miroslav (41 let): „Z technického hlediska to chápu. Každá váha má nosnost. Spíš by mě zajímalo, jestli se ty limity budou zvyšovat. Když vidím, jak se to modernizuje, tak asi jo, občas mi vadí i třeba malé odkládací plochy na těch samoobslužkách.“

Z odpovědí je patrné, že samotná existence limitu zákazníkům nevadí tolik jako moment překvapení.

Informace existují, zákazníci je ale často zjistí až při chybě

Z vyjádření řetězců je zřejmé, že limity jsou standardní součástí technologie a zákazník je při překročení vždy upozorněn. Rozdíly jsou však výrazné podle typu zařízení.

Příběh čtenářky ukazuje, že samotná existence limitu není problémem. Spíše moment, kdy se o něm dozví až při přerušeném nákupu. A právě tehdy se z rychlého odbavení může stát nečekaná pauza.

Zdroje: autorský text, vyjádření obchodních řetězců pro Kupi.cz, respondenti redakce Kupi.cz