Stalo se vám někdy, že vás na akci, v obchodě nebo třeba u stánku odmítli s hotovostí a vyžadovali pouze platbu kartou? Případy, kdy obchodníci neakceptují určité způsoby platby, nejsou v Česku novinkou. Mají ale v takových situacích spotřebitelé nějaká práva? A mají prodejci ze zákona povinnost přijímat bankovky a mince?
„Loni nám zrušili platby hotově na festivalu a museli jsme si předem nabít appku. Teď nedávno mi zase nechtěli vzít bankovky v jednom baru, že prý jen kartou,“ popisuje redakci Kupi své zkušenosti čtenář Tomáš (42 let). „Vůbec se mi nelíbí ta představa, že mě někdo odmítne s reálnými penězi,“ dodává.
Stejně jako on se spousta jiných Čechů čím dál častěji setkává se situací, kdy prodejci nebo provozovatelé odmítají určité způsoby plateb. Někdy restaurace, hospody, kavárny, stánky s občerstvením, kempy, sportovní nebo kulturní zařízení neakceptují platební karty, jindy je to přesně naopak.
„Mají ale vůbec právo odmítat hotovost?“ ptá se nás dál pan Tomáš.
Thanakorn.P / Shutterstock.com
Zde totiž spotřebitelé naráží nejčastěji. Pro mnoho lidí představuje hotovost stále preferovaný nebo jediný způsob placení. Důvodem bývá větší pocit kontroly nad výdaji, anonymita i jistota ve chvílích, kdy by mohla technika selhat. Někteří také nemají nebo nechtějí mít ve svém telefonu přístup k mobilnímu bankovnictví nebo internetu obecně. A někteří si zkrátka jen chtějí zachovat možnost volby.
Na druhé straně zase stojí podnikatelé, kteří se hotovosti vyhýbají z praktických důvodů. Často se tak děje například ve stáncích s občerstvením, kde nechtějí z hygienických důvodů riskovat kontaminaci připravovaných jídel (stejnou osobou, která by přijímala i peníze) nebo nemají pro manipulaci s penězi dostatek kapacit – ať už organizačních, časových, či úložných.
Povinnost přijímat platby v hotovosti je zakotvena v zákoně o oběhu bankovek a mincí. „Každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení,“ píše se v něm. Jak také pro redakci vysvětlil Jaroslav Krejčí, mluvčí České národní banky (ČNB), zatímco zavedení bezhotovostních plateb je čistě na rozhodnutí obchodníků a není povinné, právně předepsané platby v hotovosti se musí akceptovat vždy.
„Současná právní úprava za porušení povinnosti akceptace tuzemské hotovosti obchodníky nestanovuje žádnou sankci,“ vysvětluje dále mluvčí České národní banky. To znamená, že pokud se podnikatel rozhodne dál povinnost ignorovat, reálně mu žádná pokuta ani trest nehrozí.
„Jestliže obchodník neoprávněně (tzn. bez zákonného důvodu) odmítá akceptovat platbu v hotovosti, zákazníci se mohou obrátit na ČNB, která v rámci výkonu své dohledové pravomoci upozorní obchodníka na povinnost akceptace tuzemské hotovosti a současně ho vyzve k ukončení takového jednání,“ uvádí pro Kupi Krejčí.
K výjimkám kromě snahy o zaplacení pamětními nebo neplatnými penězi patří například situace, kdy zákazníci chtějí platit více než 50 kusy mincí. V takovém případě nejsou podnikatelé povinni je přijmout. Toto pravidlo vychází z evropského nařízení o zavedení eura. Přestože Česká republika není součástí eurozóny, Evropská centrální banka podle Krejčího doporučila přijetí této evropské úpravy i pro země, které dosud nepřijaly euro jako společnou měnu.
Jana Krizova / Shutterstock.com
V posledních letech se také častěji začíná poukazovat na hudební festivaly a kulturní akce, které plošně zavádí bezhotovostní systémy, například s využitím čipových náramků. Ačkoliv ty se nejčastěji dobíjí online z karty prostřednictvím mobilní aplikace, situace může být v tomto případě jiná.
Rozhoduje, zda provozovatelé umožňují svým návštěvníkům si tyto alternativní platební prostředky nabít také v hotovosti, třeba na místě u pokladny. „Pokud ano, nejedná se podle názoru ČNB o porušení povinnosti akceptace tuzemské hotovosti,“ dodává pro redakci Kupi Krejčí.
Ve všech ostatních případech, kdy obchodník nenabízí žádnou alternativu k bezhotovostním platbám, jsou spotřebitelé teoreticky v právu. V praxi se ale nápravy ze strany podnikatelů mohou jen obtížně domáhat.
Nejlepší je proto si možnosti platby u personálu ověřit ještě před nákupem nebo objednáním. Cedulky s upozorněním na vstupních dveřích nebo poblíž pokladny si totiž ne každý všimne. A pokud daný podnik nebo místo preferovaný způsob platby neakceptuje, pak obvykle nezbývá než jít jinam.
Zdroje: Zákon č. 136/2011 Sb.; ČNB a respondent pro redakci Kupi.cz