Silnější než Ozempic: Farmaceutické firmy chystají další vylepšené léky pro boj s obezitou
Ještě nedávno se o Ozempicu mluvilo jako o přelomovém léku, který změnil přístup k obezitě. Dnes už farmaceutické firmy hledí dál. Největší hráči trhu – od Novo Nordisku přes Eli Lilly až po Pfizer – finišují vývoj nové generace přípravků, které mají nabídnout vyšší účinnost, pohodlnější užívání a v některých případech i širší zdravotní přínosy. Nejde přitom jen o zdravotnictví. Léky na hubnutí se během krátké doby staly jedním z nejdynamičtějších segmentů farmaceutického byznysu. Do hry vstupují miliardové investice, tlak na ceny i otázka dostupnosti pro běžné pacienty. A právě tady se začíná psát další kapitola.
Co v článku najdete
- Jak farmaceutický průmysl přepisuje pravidla boje s obezitou
- Jak se farmaceutická krajina mění
- Nová generace léků a co dělají jinak
- Tabletová revoluce: konec injekcí?
- Zdravotní přínosy i otazníky, které zatím zůstávají
- Amgen sází na pohodlí: méně dávek, stejný efekt
- Co to znamená pro pacienty i trh
- Česko: prudký růst a léky hlavně z kapes pacientů
- Ekonomický dopad: peníze, dostupnost a generika
- Co říkají lékaři a ekonomové
- Co na to lidé z praxe?
Přečtěte si také
Jak farmaceutický průmysl přepisuje pravidla boje s obezitou
Když se před několika lety objevily první injekční léky na hubnutí s GLP-1 mechanismem, málokdo čekal, že svět tak rychle změní. Dnes se ale svět farmacie soustředí na novou generaci terapeutik, která cílí na více metabolických drah najednou a tím slibuje větší efekt při redukci tělesné hmotnosti.
Jak se farmaceutická krajina mění
První vlna léků typu Novo Nordisk a Eli Lilly – jako Ozempic, Wegovy nebo Mounjaro – fungovala tak, že posilovala účinek hormonu GLP-1, který zpomaluje vyprazdňování žaludku a snižuje chuť k jídlu. To pacientům často pomohlo dosáhnout signifikantní redukce hmotnosti, o kterou se dřív pokoušeli marně léta.
Dnes ale farmaceutické firmy tvrdí, že to nestačí. Hledají cesty, jak zasáhnout ne jeden hormon, ale kombinaci více systémů – od GLP-1 přes GIP až po receptory, které ovlivňují metabolismus tuku.
Nová generace léků a co dělají jinak
Retatrutid od společnosti Eli Lilly se stal synonymem tzv. „trojího zásahu“, neboť míří na tři různé hormonální systémy najednou. V klinických studiích podle webu Clinical Trials Arena se váha pacientů snížila o 25–29 %, tedy více než u dosavadních GLP-1 monoterapií. Látka retatrutid je nyní ve třetí fázi testování.
Ekonomové už teď počítají, jak bude tato „nová generace“ léků ovlivňovat výnosy farmaceutických gigantů a strukturu trhu. Aktuální odhady hovoří o tom, že trh s léky na obezitu by mohl do konce dekády generovat stovky miliard dolarů ročně.
Tabletová revoluce: konec injekcí?
Další důležitý trend se odehrává na poli perorálních (tabletových) léků. Dánský výrobce Novo Nordisk už od ledna 2026 začal v USA prodávat první pilulkovou verzi léku na hubnutí z rodiny GLP-1. Tato forma by mohla znamenat širší dostupnost a snížení nákladů na léčbu – a to zásadně mění ekonomiku celého segmentu.
Levnější tabletové verze léků také potenciálně pod tlakem drží ceny injekčních variant, které byly dosud jedním z hlavních důvodů vysokých nákladů pacientů.
Anna Hoychuk / Shutterstock.com
Zdravotní přínosy i otazníky, které zatím zůstávají
Dosavadní data z klinických studií naznačují, že nové molekuly nepůsobí pouze na samotnou hmotnost. Výzkumníci podle webu Fox News upozorňují také na pokles kardiovaskulárních rizik, což je pro pacienty s obezitou zásadní faktor. Z hlediska bezpečnosti se zatím profil nežádoucích účinků příliš neliší od dnes používaných přípravků zaměřených na GLP-1 – nejčastěji jde o trávicí obtíže, jako je nevolnost, průjem, nebo naopak zácpa.
Současně ale zaznívají i opatrné hlasy. Zahraniční odborníci citovaní americkými médii upozorňují, že některé z nových látek – zejména tzv. agonisté glukagonového receptoru – zatím nemají dostatečně dlouhou historii klinického používání. To znamená, že případná rizika se mohou projevit až s časem. I proto se počítá s tím, že pacienti budou po schválení těchto léků dlouhodobě sledováni.
Amgen sází na pohodlí: méně dávek, stejný efekt
Pozornost investorů i odborné veřejnosti letos přitáhla také farmaceutická skupina Amgen. Ta v létě zveřejnila výsledky druhé fáze klinického testování svého kandidáta na lék proti obezitě. Podle dostupných dat dosahovali účastníci studie úbytku hmotnosti kolem 20 procent, přičemž zásadní novinkou je způsob dávkování.
Zatímco většina konkurenčních přípravků se aplikuje jednou týdně nebo měsíčně, Amgen testuje režim, kdy pacient dostane injekci pouze jednou za měsíc, případně dokonce jednou za tři měsíce. To by mohlo výrazně zvýšit komfort léčby i ochotu pacientů terapii dlouhodobě dodržovat.
„Řada firem pracuje s měsíčním dávkováním. My se snažíme jít ještě dál,“ uvedl vedoucí výzkumu Jay Bradner v rozhovoru pro agenturu Reuters. Podle něj právě jednoduchost užívání může rozhodovat o tom, které léky se na trhu skutečně prosadí.
Co to znamená pro pacienty i trh
Pro pacienty to může být dvojí dobrá zpráva: lepší účinnost a širší přístup. Současně ale odborné studie upozorňují na to, že pokud léčbu přerušíte, váha se často vrací do původních hodnot – což znamená, že u některých lidí může být nutné dlouhodobé užívání nebo kombinace jiných zdravotních zásahů.
Farmaceutickým lídrům navíc začíná růst konkurence: americký gigant Pfizer začal výrazně vstupovat na trh akvizicí firmy Metsera a plánuje vlastní portfolio přípravků proti obezitě, čímž zvyšuje tlak na stávající dvojici Novo Nordisk a Eli Lilly.
Česko: prudký růst a léky hlavně z kapes pacientů
Zahraniční trend je už dobře vidět i v Česku. Spotřeba léků na bázi glutidů, využívaných také k redukci hmotnosti, podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) výrazně roste. Loni bylo do lékáren vydáno téměř 37 milionů definovaných denních dávek, což představuje nárůst o více než 11 milionů oproti předchozímu roku.
Vysokou poptávku potvrzují i lékárenské řetězce. Antiobezitika se během krátké doby zařadila mezi nejrychleji rostoucí receptové léky a některé z nich se objevily i mezi nejprodávanějšími přípravky na trhu. Růst navíc podpořil vstup novějších léků, jako jsou Wegovy nebo Mounjaro.
Zároveň ale platí, že většinu nákladů dnes nesou sami pacienti. Zdravotní pojišťovny hradí tyto léky pouze při léčbě diabetu 2. typu, nikoli obezity. Měsíční výdaje se tak často pohybují v řádu několika tisíc korun, což dostupnost léčby omezuje.
Caroline Ruda / Shutterstock.com
Ekonomický dopad: peníze, dostupnost a generika
Dalším významným změnovým bodem je očekávaný příchod generických verzí semaglutidu a dalších molekul poté, co vyprší patenty v některých zemích. To by mohlo snížit ceny a zvýšit dostupnost léčby, což zároveň stlačí marže farmaceutických firem a změní konkurenční prostředí.
To je důležité i pro pacienty v Evropě a Česku – levnější verze léků by mohly otevřít trh širším skupinám lidí, kteří dosud neměli přístup kvůli vysokým nákladům.
Co říkají lékaři a ekonomové
Odborníci upozorňují, že „nová generace“ léků může přinést větší hodnotu, ale nevyřeší sama o sobě širší společenský problém obezity. Zdravotní přínosy budou největší tam, kde je léčba kombinovaná s úpravou životního stylu, prevencí a komplexní péčí.
Ekonomové mezitím sledují, jak se mění výnosy farmaceutických společností. Segment hubnutí je dnes jedním z nejrychleji rostoucích v celém zdravotnickém průmyslu, ale i zde platí staré pravidlo – bez inovací zisky dlouho nepřetrvají.
Co na to lidé z praxe?
Redakce Kupi oslovila několik náhodných zákazníků v pražském nákupním centru.
Jana (39), účetní: „Ozempic bere moje sestra kvůli váze a zhubla při tom dost výrazně. Na jednu stranu jí to hodně pomohlo, má víc energie a lepší výsledky. Na druhou stranu pořád řeší, jestli to může brát dlouhodobě. Když slyším o ještě silnějších lécích, říkám si, že je fajn, že fungují, ale chtěla bych vědět, co to udělá za pět nebo deset let.“
Marek (47), technik: „Já osobně léky neužívám, ale kolega v práci ano. Nejvíc ho trápí to, že když je vysadil po 6 měsících po tom, co zhubl 20 kilo, váha jde rychle zpátky. Bohužel vím, že jsou pro něj příliš drahé, tuším, že za Wegovy dával kolem 6 tisíc korun na měsíc. Takže mě zajímá hlavně to, jestli ty nové přípravky budou dostupnější a levnější. Jinak se z toho stane výsada jen pro část lidí.“
Petra (32), marketingová specialistka: „V mém okolí se o tom mluví hodně, hlavně mezi ženami. Některé berou injekce čistě kvůli hubnutí. Zatím nevím o žádné, co by měla vedlejší účinky, naopak si pochvalují víc energie, kila letí dolů a cítí se skvěle.“
Karel (61), důchodce: „Mám vysoký tlak a nadváhu celý život. Doktor mi o lécích říkal, ale zatím jsme se do toho nepustili, protože jsem četl o vedlejších účincích. Na druhou stranu mi lékař vysvětlil, že obezita můj život ohrožuje daleko víc než injekce na hubnutí. Mám před plánovanou operací a musím shodit za půl roku alespoň 20 kilo, takže léky nasadím na jeho doporučení za měsíc.“
Nová generace léků proti obezitě tak slibuje víc než jen rychlejší úbytek kilogramů. Přináší potenciál změnit způsob léčby chronických onemocnění, ovlivnit zdravotní rozpočty i přepsat mapu farmaceutického trhu. Současně ale zůstává řada otevřených otázek – od dlouhodobé bezpečnosti přes cenovou dostupnost až po to, kdo na tuto léčbu skutečně dosáhne.
Jedno je jisté už teď. Boj s obezitou se posunul z oblasti životního stylu do centra globální ekonomiky a medicínských inovací. A to, co dnes vzniká v klinických studiích, může během několika let výrazně ovlivnit nejen zdravotnictví, ale i peněženky pacientů a spotřebitelů.
Zdroje: Reuters, Kupi.cz, e15.cz, clinicaltrialsarena.com, foxnews.com
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko