Houbová káva se stala fenoménem sociálních sítí a výrobci slibují energii bez nervozity. Odborníci však upozorňují na slabé důkazy i vysoké ceny. Co říkají spotřebitelé a jak se zorientovat v nabídce, která roste rychleji než důvěra v její účinky.
Poslední dva roky přinášejí pozoruhodný jev. Nápoj, který kombinuje extrakty hub, kakao nebo zelenou kávu, se stal součástí ranních rituálů hlavně díky virálním videím. Když člověk otevře profily wellness tvůrců, uvidí elegantní hrnky, hnědý prášek a slova o klidu i soustředění.
V pozadí trendu ale stojí otázka, zda je tento nápoj skutečně jiný než běžná káva. Redakce Kupi oslovila odborníka na výživu Martina Štrose. Ten upozorňuje, že část slibů stojí spíše na pocitu než na měřitelném efektu. „Lidé často říkají, že se po houbové kávě cítí vyrovnaněji. Je ale možné, že jde o nižší množství kofeinu nebo o samotný rituál. Vědecké důkazy zatím nejsou jednoznačné,“ vysvětluje Štros.
Podle dTestu, který se tématu věnuje delší dobu, je houbová káva legislativně vedena jako doplněk stravy, nikoli jako potravina. To znamená, že výrobce nesmí uvádět účinky, které nejsou schválené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
A právě zde začíná problém. Na českém trhu se objevují směsi, které používají výrazy jako „udržuje energii bez nervozity“ nebo „pomáhá se soustředěním“. Podle dTestu jde o nepovolené formulace, protože žádný extrakt z lví hřívy, reishi ani chagy nemá autorizované zdravotní tvrzení.
Podobnou situaci popisuje i odborný článek na News Medical, který upozorňuje, že klinických studií na lidech je málo a většina údajů pochází ze studií na buňkách nebo zvířatech.
Oleksandra Naumenko / Shutterstock.com
V roce 2024 a 2025 se o trendu psalo i ve světových médiích. Článek Vogue uvedl, že část spotřebitelů si houbové směsi kupuje kvůli pocitu jemnější energie, ale vědecké podklady jsou stále nedostatečné.
Portál FoodNavigator upozornil, že mushroom coffee je jedním z nejrychleji rostoucích segmentů funkčních nápojů, avšak jde o kategorii, která stojí především na marketingu. Podle analýzy portálu roste poptávka proto, že zákazníci hledají alternativu ke kofeinu, ale většina směsí stejně kofein obsahuje.
Na sociálních sítích se o rizicích mluví málo. Jenže podle dTestu mohou extrakty z léčivých hub ovlivňovat účinek léků, například na tlak nebo srážlivost krve. Někteří lidé mohou mít také citlivou reakci na polysacharidy obsažené v houbách.
Odborník Štros k tomu redakci Kupi dodává: „Směsi s reishi nebo chagou nejsou určeny každému. U lidí, kteří berou léky na tlak nebo imunitu, může dojít ke konfliktu. Doporučuji konzultaci s lékařem, zvlášť pokud jde o dlouhodobou konzumaci,“ zdůrazňuje.
Houbová káva není levná záležitost. Podle dTestu se kilogramová cena pohybuje mezi 1 500 a 6 000 Kč. Jeden šálek tak může vyjít až třikrát dráž než běžné espresso.
FoodNavigator uvádí, že spotřebitelé často platí za marketingovou strategii a vizuální styl značek, které pracují s pojmy jako mentální rovnováha nebo jemná energie. V některých zemích se navíc rozmohly programy předplatného. Zákazník získá slevu, ale pokud zapomene předplatné zrušit, automatická platba pokračuje dál.
Redakce Kupi oslovila v pražské nákupní zóně čtyři respondenty.
V záplavě značek je dobré držet se několika zásad.
Houbová káva zůstává lákavým trendem zejména díky prezentaci na sociálních sítích. Může chutnat zajímavě a působí jemněji než běžná káva, ale slibované účinky nejsou podložené silnými důkazy. A vysoká cena vyvolává otázku, zda člověk platí za obsah, nebo za marketingovou legendu.
Pro část lidí může být houbová káva příjemným doplňkem. Pro jiné jen estetickou záležitostí. Rozhodnutí je na spotřebiteli, ale je dobré vědět, co si kupuje a proč.
Zdroje: dTest, Kupi, Vogue, News medical, Food navigator, respondenti redakce