Evropská unie zavádí regulaci, která může přepsat způsob, jakým firmy dovážejí potraviny i spotřební zboží do EU. Nařízení známé jako EUDR – EU Deforestation Regulation – má zabránit tomu, aby se do evropských obchodů dostávaly produkty vzniklé na úkor tropických pralesů. Zatímco Brusel zdůrazňuje přínosy pro klima, v praxi to znamená, že české domácnosti mohou v dalších letech zaplatit více za kávu, čokoládu, hovězí, nábytek i pneumatiky. Zdražit mohou dokonce i kondomy nebo zdravotnické rukavice.
Regulace byla schválena v květnu 2023 a Evropská komise ji prezentuje jako jeden z nejdůležitějších kroků v ochraně světových pralesů. Podle komise mají být už od konce roku 2025 na trh EU vpuštěny jen ty produkty, jejichž původ lze jednoznačně doložit pomocí přesných GPS souřadnic a u kterých je prokazatelné, že vznikly na území, které nebylo po 31. prosinci 2020 odlesněno.
To je zásadní novinka: nejde jen o potvrzení od dodavatele, ale o reálné geolokační údaje původu každé zásilky. Tato povinnost vyplývá z oficiálního materiálu Evropské komise, který EUDR vysvětluje.
Regulace se vztahuje na sedm klíčových komodit: skot, kávu, kakao, sóju, dřevo, palmový olej a přírodní kaučuk. Nejde ale jen o samotné suroviny – pravidla dopadnou i na produkty z nich vyráběné. V praxi tedy na čokoládu, kávu, krmiva, nábytek, papír, kožené výrobky či pneumatiky. Tím se EUDR stává regulací, jejíž dopady pocítí evropská – a tedy i česká – domácnost v běžné spotřebě mnohem víc, než by se z ekologicky motivované legislativy mohlo zdát.
Pro firmy bude klíčovou povinností vypracování takzvaného prohlášení náležité péče ke každé šarži dovezeného či vyrobeného zboží. Pokud nebude možné původ doložit, zboží nesmí na trh EU vůbec vstoupit. Sankce počítají s vysokými pokutami i konfiskací zásilky. Tato přísnost má podle Evropské komise zajistit, že dovozci nebudou riziko podceňovat.
Dopady na ceny přitom nejsou hypotetické. U některých surovin je sledování původu notoricky složité. Typickým příkladem je západní Afrika, hlavní zdroj kakaových bobů a částí produkce robusty. Podle dat FAO funguje velká část pěstitelů v Pobřeží slonoviny mimo formální evidenci a produkty často několikrát změní majitele, než se dostanou do výkupu.
Podobná je situace u přírodního kaučuku v jihovýchodní Asii. Mezinárodní kaučuková studie IRSG uvádí, že až 70 % světového kaučuku skončí v pneumatikách, a právě zde bude vyžadováno přesné mapování původu z plantáží, které často nejsou digitalizované a nezřídka vznikaly na místech s nejasným historickým vlastnictvím.
Nezisková organizace WWF upozorňuje, že drobní pěstitelé v Africe či Asii nemusí mít prostředky ani know-how na splnění požadavků EUDR, což může vést k tomu, že část produkce z evropského trhu zmizí. V praxi by to znamenalo pokles nabídky a tlakově vyšší ceny. Evropská komise to přiznává nepřímo v technické zprávě znaleckého centra JRC, kde analyzuje dopady na dovozní toky.
Tento pokrm spojuje to nejlepší z české kuchyně – jednoduché ingredience a poctivou chuť, která se line celou kuchyní. Bramborové knedlíčky s dušeným červeným zelím nejsou jen tradiční podzimní jídlo, ale také připomínka dětství plného lásky a trpělivosti.
Česko jako dovozová ekonomika se tak může v následujících dvou až třech letech setkat s postupným růstem cen některých položek.
Nejcitelnější bude pravděpodobně káva, čokoláda a další výrobky z kakaa, kde jsou problémy s dohledatelností původu největší. U pneumatik mohou být výkyvy výraznější, zejména pokud se část asijských producentů nebude schopna novým pravidlům přizpůsobit. Mírně mohou zdražit i kožené výrobky či hovězí maso, u kterého je obtížné dohledat původ dobytka zejména v Brazílii.
Český trh s dřevěným nábytkem a papírovým zbožím se může proměnit méně dramaticky, protože evropské dřevo obvykle splňuje standardy lépe než tropické.
PARALAXIS / Shutterstock.com
Evropská unie zdůvodňuje celý krok tím, že odlesňování je podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí odpovědné přibližně za 11 % globálních emisí CO₂. Ambicí EUDR je odpojit evropskou poptávku od neudržitelných dodavatelských řetězců. Náklady však ponese i evropský spotřebitel, a to ve formě vyšších cen či menšího výběru u některých výrobků.
Zdražení nebude náhlé. Půjde spíše o postupný proces, který se projeví v průběhu let 2025 až 2027, kdy regulace začne naplno fungovat pro všechny velikosti podniků. Pro české domácnosti to znamená jediné: potraviny i spotřební výrobky, které bereme jako samozřejmé, mohou stát o něco více – a zároveň bude jistější, že jejich výroba nepřispívá k ničení světových pralesů.
Redakce oslovila několik respondentů v olomouckém nákupním centru a zde jsou jejich odpovědi:
Zboží uvedené na trh před těmito termíny regulaci podléhat nebude.
Zdroje: UNEP, FAO, WWF, EU, Kupi.cz