Krabičky na jídlo, salámy, nepromokavé bundy a make-upy. Tohle zboží může podražit kvůli konci „věčných chemikálií“

Šunkový salám na papírovém obalu Roman Bjuty / Shutterstock.com

Některé věci, které dnes bereme jako samozřejmost – nepromokavé bundy, mastnotě odolné krabičky na jídlo nebo dlouhotrvající make-up –, čeká v nejbližších letech zásadní změna. Evropská unie totiž míří k největšímu omezování tzv. PFAS, tedy „věčných chemikálií“, jaké kdy ve spotřebitelském zboží provedla. Regulace začne platit postupně, ale první dopady budou vidět už během roku 2026. A projeví se i v peněženkách zákazníků.

Přečtěte si také

Punčochový efekt na nehtech je právě teď jedním z nejhezčích trendů podzimu 2025

Co jsou PFAS a proč končí

PFAS, plným názvem per- a polyfluoralkylové látky, se používají desítky let. Najdeme je ve vodoodpudivých úpravách outdoorového oblečení, v obalových materiálech, v některých kosmetických produktech, dokonce i v kuchyňském náčiní nebo elektronice. Jejich obrovskou výhodou je stabilita a to je také důvod, proč se dnes řeší jejich zákaz.

Látky se totiž v přírodě téměř nerozkládají. Zůstávají v půdě, vodě i lidském těle, kde se mohou hromadit roky. Řada studií navíc naznačuje souvislosti s negativními zdravotními dopady, například na imunitu či hormonální systém.

Evropa reaguje na to, že máme látky, které se chovají prakticky nezničitelně. Regulace není namířená přímo proti nám výrobcům, ale proti technologii, která má ekologický strop. Jednoduše nám dochází prostor, kam PFAS ukládat,“ vysvětluje Petr Hlavinka, který se deset let zabývá výrobou a distribucí jednorázových obalů na jídlo.

Kdy začne zákaz platit

Evropská pravidla se zpřísňují postupně. Už od roku 2025 platí omezení pro některé konkrétní PFAS v hasicích pěnách. Velké změny však přijdou v srpnu 2026, kdy začne platit zákaz uvádění na trh obalů na potraviny, pokud obsahují PFAS nad povolený limit.

Další regulace pro textil a kosmetiku se očekávají v letech 2026 až 2028, kdy by se měla omezit většina běžně používaných fluorovaných úprav. Výjimky budou možné jen tam, kde neexistuje technická alternativa.

Vodní kapky s obsahem PFAS zimmytws / Shutterstock.com

Co to znamená pro výrobce a proč to zaplatí zákazník

Mnoho firem musí během krátké doby změnit suroviny i postupy, které používaly desítky let. Řada z nich už investovala nemalé prostředky do vývoje náhradních materiálů.

Jak upozornil web Seznam zprávy, týká se to například i české papírny KRPA, která vyvinula vlastní technologii, jež dokáže nahradit PFAS v obalech na potraviny. Podobných kroků je ale potřeba mnoho. „Zákaz používání látek s PFAS byl avizován s dostatečným předstihem, což nám umožnilo se na něj připravit. Vyvinuli jsme vlastní nové nepromastitelné papíry, které PFAS neobsahují,“ říká pro Seznam zprávy personální ředitelka firmy Lenka Janků.

KRPA musela kvůli zákazu upravit výrobu a v současnosti zákazníkům nabízí obě varianty, s PFAS i bez. „Změna výrobního programu pro nás představovala výzvu, která s sebou nesla náklady na vývoj papíru i úpravu výrobního zařízení. Výroba nových papírů je také energeticky náročnější,“ popisuje pro Seznam zprávy Janků.

Vývoj alternativ není levný. Musíte najít látku, která má srovnatelné vlastnosti, je zdravotně nezávadná, dobře se zpracovává a zároveň není extrémně drahá. To trvá roky. Je realistické očekávat, že část nákladů se promítne do cen,“ vysvětluje Hlavinka.

Podle něj nejde o dramatické skoky, ale spíše o pozvolné zdražování o jednotky procent – přesto v době, kdy už mnoho zboží během posledních let zdražilo, to zákaznici pocítí.

Kde si zákazník připlatí

První dopady budou patrné u potravinových obalů a balených potravin. Nečekejme, že by se cena jedné krabičky na jídlo zvedla o desítky procent, ale zdražení v řádu několika haléřů u obalu může u populárních produktů typu fastfoodu či pekárenského zboží znamenat finální navýšení cen o jedno až dvě procenta.

Podobně situace vypadá i v outdoorovém průmyslu. U nepromokavých bund, batohů a dalších technických textilií už některé značky testují bezfluorové úpravy. Ty však zatím nejsou plnohodnotnou náhradou a jejich vývoj je výrazně dražší. V praxi to může znamenat zdražení v řádu stokorun u dražších kusů oblečení.

V kosmetice změny proběhnou ještě pomaleji. PFAS se používají především tam, kde je důležitá odolnost a trvanlivost – například u některých make-upů. Přechod na nové receptury bude pozvolný a cenové dopady se očekávají do pěti procent.

Plastové krabičky na jídlo ZhuZhaZhu / Shutterstock.com

Co na to lidé

Zdražení je pro spotřebitele citlivé téma, i když jsou opatření ekologicky zdůvodnitelná.

  • „Zákaz chápu, ale v posledních letech se zdražil každý nákup. Už jsme to přestali počítat. Doufám, že to budou jen malé částky,“ říká Lenka (42 let) z Prahy, kterou jsme oslovili v obchodním centru v rámci redakčního průzkumu.
  • Podobně mluví i Marek (31 let) z Brna, který často nakupuje outdoorové vybavení: „Kvalitní bunda stojí klidně pět tisíc a výš. Když se k tomu přidá dalších pár stovek, je to už znát. Ale pokud je to kvůli zdraví a přírodě, tak s tím asi nic nenaděláme.“

Redakční průzkum Kupi ukazuje, že lidé zákaz PFAS většinou podporují, ale obávají se, že jim zdraží běžné položky, které kupují pravidelně – pečivo, rychlá jídla nebo oblečení na běžné nošení.

Bude to ještě pokračovat? Ano – PFAS čeká dlouhá cesta

Evropská komise zároveň pracuje na návrhu, který by v budoucnu omezil celou skupinu PFAS jako celek. U textilu, kosmetiky a spotřební elektroniky se proto dá očekávat další postupné přecházení na bezfluorové technologie.

„Nejde o jednorázový krok, ale o dlouhodobý trend, který bude měnit celé odvětví výrobních materiálů. Z hlediska životního prostředí je to dobře, ale tlak na firmy i ceny poroste,“ dodává Hlavinka.

Co z toho plyne pro zákazníka

Zákaz PFAS se dotkne prakticky každého, ale ne dramaticky. Zboží nezdraží skokově ani zásadně, ale spíše pozvolna. U části sortimentu to budou haléře, u technického textilu stokoruny.

Jisté je jedno: označení „PFAS-free“ nebo „bez PFC“ se stane běžnou součástí nákupních popisků, stejně jako se před lety stalo standardem „bez BPA“ nebo „bez lepku“.

Ať už jde o ekologii, zdraví, nebo budoucnost výroby, Evropa se vydala cestou, která mění podobu stovek výrobků kolem nás. A spotřebitelé budou tuto proměnu sledovat nejen na etiketách, ale i na cenovkách.

Zdroje: Kupi.cz, Seznam Zprávy, echa.europa.eu, reuters.com