Tepová frekvence v průběhu života: Přehled optimálních hodnot pro 30, 40, 50, 60 a více let
Vyletí nám nahoru, když sportujeme, jsme rozčilení, z něčeho nadšení, bojíme se, ale i když jdeme s někým na rande. Jinak by tepová frekvence měla být stabilní, v opačném případě může znamenat nějaký zdravotní problém. Jaké jsou optimální hodnoty v průběhu života člověka?
Co v článku najdete
Co je vlastně tepová frekvence
Každý nějakou máme, a přitom řada z nás neví, co vlastně znamená a proč je důležitá. Ale to se hned dozvíte.
Tepová frekvence neboli puls udává, kolikrát za minutu bije naše srdce (stáhne se a vytlačí krev). Jde o důležitý ukazatel zdraví a kondice, protože ukazuje, jestli srdce pumpuje krev efektivně a jestli tělo dostává dostatek kyslíku. V klidovém stavu se puls u dospělého člověka pohybuje mezi 60 až 100 tepy za minutu, přičemž u žen bývá o něco vyšší než u mužů.
Podle studie z roku 2023 je klidová tepová frekvence jedním z nejjednodušších ukazatelů, jak na tom daný pacient je. Lékaři podle ní dokážou předpovídat zdravotní rizika a potenciální problémy, přestože člověk vypadá zdravý.
Optimální tep ve 20, 30, 40, 50 a 60 letech
Srdeční tep se s věkem mírně mění podobně jako tlak, o čemž jsme psali v samostatném článku. Jak zmiňuje například studie z roku 2019, u mladých lidí bývá rychlejší, ale postupně se zpomaluje.
Orientační klidová tepová frekvence podle věku (bpm):
- 18–20 let: průměrně 82 tepů/min
- 21–30 let: průměrně 80 tepů/min
- 31–40 let: průměrně 79 tepů/min
- 41–50 let: průměrně 75 tepů/min
- 51–60 let: průměrně 74 tepů/min
- 61–70 let: průměrně 73 tepů/min
- 71–80 let: průměrně 74 tepů/min
- nad 80 let: průměrně 78 tepů/min
Podle studie výše, která využila data od více než 66 tisíc účastníků, se průměrná reálná klidová tepová frekvence u dospělých pohybovala kolem 79 tepů za minutu a s věkem měla tendenci mírně klesat. Pokud je tep dlouhodobě vyšší než obvykle, může to znamenat dlouhodobý stres, nemoc nebo nedostatek kondice.
dee karen / Shutterstock.com
Jaká jsou rizika při vysokém tepu?
Když je klidový tep dlouhodobě vyšší než 100 úderů za minutu, mluvíme o takzvané tachykardii. Příčinou může být stres, horečka, obezita, kouření, ale i onemocnění srdce nebo štítné žlázy. Pokud se k tomu přidá dušnost, bolest na hrudi nebo závratě, měli byste co nejdříve navštívit lékaře.
Naopak příliš pomalý tep pod 55–60 úderů za minutu (bradykardie) může být běžný, ale jen u sportovců, ne u nesportujících osob. U nich může signalizovat blokádu srdečního rytmu nebo jiné potíže. Neléčené odchylky mohou vést až k srdečnímu selhání nebo mrtvici!
Proč mají sportovci nižší klidovou tepovku?
Vytrvalostní sportovci mívají srdce více „vytrénované“ a pumpuje více krve při jednom stahu, takže nepotřebuje bít tak často. Proto může jejich klidová tepová frekvence klesnout i pod 40 tepů za minutu. Celkem známým faktem je, že legendární běžec Emil Zátopek měl klidový tep pouhých 30 tepů za minutu!
Při jízdě na kole do kopce nebo při běhu může srdce u běžného člověka zrychlit až na 200 tepů a více. To je přirozené – srdce tak pokrývá zvýšenou potřebu kyslíku.
PeopleImages / Shutterstock.com
Kupi radí: Tep si měřte hodinkami, přístrojem nebo prsty
Znát svůj tep se vyplatí, protože vám to pomůže lépe porozumět vlastnímu tělu a třeba i efektivněji trénovat. Jak si můžete měřit tepovou frekvenci?
- Chytré hodinky nebo náramky – nejjednodušší způsob, měří tep nepřetržitě a v dnešní době už poměrně přesně.
- Tlakoměr – kromě tlaku běžně zobrazuje i tepovou frekvenci, je přesný.
- Měření prsty (orientační) – nahmatejte tep na zápěstí nebo krku, počítejte 30 sekund a výsledek vynásobte dvěma.
Ještě jednou připomínáme, že při neobvykle zvýšeném nebo sníženém klidovém tepu raději navštivte lékaře. Raději dřív a preventivně, než aby bylo pozdě.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, ScienceDirect, Harvard.edu, Healthline
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko