Místo rozpálené střešní krytiny koberec rozchodníků, místo prázdné stěny živá zahrada. Vypadá to efektně a domu to může přinést několik praktických výhod. Než ale objednáte první sazenice, vyplatí se spočítat cenu a zjistit, co taková úprava vyžaduje.
„Zelené střechy tvoří rostliny a vegetace vysazené přímo na střešní konstrukci, ploché nebo mírně šikmé. Rozdělují se na extenzivní a intenzivní, případně biosolární. U extenzivních střech se většinou jedná o vrstvu substrátu a rozchodníkový koberec, případně řízky, které se postupně rozrostou na celou střechu,“ vysvětluje pro Kupi Oldřich Horáček z Patronzahrad.cz.
Zmíněná extenzivní střecha je jednodušší a lehčí varianta osázená odolnými nízkými rostlinami. Intenzivní střecha se už blíží skutečné zahradě, a to tím, že může mít trávník, záhony, keře, a pokud to konstrukce dovolí, dokonce i menší stromy. S tím ale rostou nároky na nosnost, zavlažování, údržbu i rozpočet.
„Zelená fasáda znamená, že rostliny pokrývají svislé stěny budovy. Dělí se na dva typy – pnutí, například břečťan, případně lze vyvázat rostliny k treláži, a modulové zahrady, tedy předpěstované panely s automatickou kapkovou závlahou a substrátem ukotvené na fasádě,“ říká Horáček.
Když se na to podíváme ekonomicky, nejlevnější cestou bývají popínavé rostliny rostoucí ze země nebo z nádob. Modulová zelená stěna už je složitější systém, ve kterém mají rostliny vlastní substrát a zpravidla také automatickou závlahu.
nieriss / Shutterstock.com
Největší přínos zelené střechy pocítíte v horkých dnech. Rostliny stíní povrch a při odpařování vody spotřebovávají teplo, takže se střecha nerozpálí tolik jako běžná tmavá krytina. To může snížit množství tepla, které se dostává do místností pod ní.
„Fungují jako přirozená klimatizace. Díky odpařování vody, tedy evapotranspiraci, se povrch stěny nebo střechy nepřehřívá. Teplota v interiéru může v létě klesnout o 3 až 5 °C,“ říká odborník.
Pokles o několik stupňů je zcela reálný, ale záleží na konkrétní budově. Výsledek ovlivňuje skladba střechy, množství substrátu, druh vegetace, zavlažování, počasí i původní izolace budovy.
„Vrstva substrátu a rostlin funguje jako dodatečná izolační vrstva, která brání úniku tepla ven. Výrazně pohlcují hluk z okolí, například dopravu nebo déšť dopadající na plechovou střechu. Zelená střecha dokáže zadržet 50 až 90 % srážkové vody,“ dodává Horáček.
Důležité je říct také to, že zelená střecha nebo stěna nenahrazuje klasickou tepelnou izolaci, může ale její fungování doplnit a chránit konstrukci domu před prudkými teplotními výkyvy.
Milos Ruzicka / Shutterstock.com
Záleží na velikosti plochy, zvolených rostlinách, tloušťce souvrství, přístupu na střechu, zavlažování i na tom, jestli se musí upravovat samotná konstrukce domu.
„Extenzivní zelená střecha stojí přibližně 1 000 až 2 500 Kč za metr čtvereční, podle sklonu, složení a přístupu. Intenzivní zelená střecha vyjde přibližně na 3 500 až 5 000 Kč a více za metr čtvereční. Zelená stěna často stojí od 8 000 do více než 20 000 Kč za metr čtvereční podle systému,“ vypočítává Horáček.
V praxi to znamená, že extenzivní střecha o ploše 100 m² může orientačně vyjít na 100 až 250 tisíc korun. U intenzivní varianty se stejnou rozlohou se dostáváme na 350 až 500 tisíc korun a výše. Desetimetrová modulová zelená stěna pak podle uvedeného odhadu vyjde zhruba na 80 až 200 tisíc.
„Kromě pravidelné údržby není nic, co by bylo navíc potřeba. Údržbu ve většině případů provádíme my na bázi měsíčních paušálů,“ vysvětluje Horáček běžnou praxi.
V čem takový servis spočívá? U živé stěny může jít například o kontrolu závlahy, hnojení, řez, čištění a výměnu uhynulých rostlin. Záleží ale na konkrétní zahradnické firmě.
DSMTphoto / Shutterstock.com
Před instalací je potřeba ověřit, jestli střecha unese nejen zeminu a rostliny, ale také zadrženou vodu, sníh a pohyb lidí při údržbě. U hotového domu proto musí vhodnost řešení posoudit odborník. Také ČKAIT upozorňuje na dodatečné statické zatížení budovy, zatímco Evropská komise připomíná, že výsledné přínosy zelených střech závisí na typu systému, jeho skladbě, vegetaci i pravidelné údržbě.
„Intenzivní střechy již mohou obsahovat i záhony a stromy jako běžná zahrada. Je ovšem na realizaci dražší a náročnější, hlavně na statiku budovy. Biosolární střecha je kombinací extenzivní zelené střechy s fotovoltaikou,“ dodává Horáček.
Rene Notenbomer / Shutterstock.com
Pokud chcete u svého domu hlavně zakrýt prázdnou zeď, může stačit jednoduchá treláž a vhodná popínavá rostlina. Naopak pro plochou střechu garáže může být zajímavá lehčí extenzivní varianta, ale vždycky až po kontrole nosnosti a hydroizolace. Intenzivní střešní zahrada nebo modulová živá stěna už patří mezi řešení, která potřebují projekt, vyšší rozpočet a pravidelný servis.
Na závěr si pojďme ještě jednou připomenout, že zelená střecha ani stěna samy o sobě nevyřeší izolaci domu. Nicméně pokud je systém správně navržený a majitel počítá s jeho údržbou, může spojit stylový vzhled se stíněním, ochlazováním povrchu a efektivním zadržováním části dešťové vody.
Zdroje: vyjádření Oldřicha Horáčka z Patronzahrad.cz pro Kupi.cz, ČKAIT, Evropská komise