Levandule a dalších 7 trvalek, které slimáci neokusují a lákají včely i čmeláky. Na podzim je můžete vysadit
Září je ideální dobou pro výsadbu trvalek. Půda je ještě prohřátá, ale rostliny už netrápí letní vedra. Díky tomu mají dostatek času do zimy zakořenit. Vyplatí se přitom vybírat druhy, které nechutnají plzákům a zároveň přilákají na zahradu včely i další opylovače. Které to jsou?
Co v článku najdete
- Ochlazení dává čerstvě vysazeným trvalkám čas zakořenit
- Plzák španělský doroste až 14 cm a okusuje i okrasné rostliny
- Slimákům vadí silné aroma i tuhé nebo plstnaté listy
- Které trvalky odolají slimákům a zároveň nalákají opylovače?
- Čmeláci mají delší sosák a opylují i v dešti
- Sucho ani slimáci je nezaskočí. Tyto trvalky zvládnou obojí
- Pro opylovače jsou lepší jednoduché květy. Plnokvěté jim ztěžují cestu k nektaru
- Opylovačům můžete zajistit potravu po celou sezonu. Stačí vysadit rostliny, které kvetou postupně
Ochlazení dává čerstvě vysazeným trvalkám čas zakořenit
Podzimní výsadby se nemusíte bát. Trvalky se dnes prodávají především v kontejnerech a takové rostliny je možné vysazovat během celé sezony. Jedinou podmínkou je sázet do nepromrzlé půdy. Kdo tedy sáhne po rostlině v kontejneru, má na výsadbu celé září i říjen, a dokud půda nepromrzne, často i déle.
Sama jsem letos výsadbu odložila právě na září. V zahradnictvích totiž začínají zpravidla na podzim výprodeje a trvalky, které stály na jaře plnou cenu, teď pořídím levněji. Navíc je podzim pro sázení lepší volbou alespoň z dlouhodobého pohledu. Podle Eduportálu science centra Techmania se totiž srážky liší podle toho, jak vznikají. Letní déšť má nejčastěji podobu konvekčních srážek z bouřkových mraků. Jde o prudké lijáky, které trvají krátce a zasáhnou jen malé území. Trvalé srážky naopak padají po delší dobu, se stálou intenzitou a na větší ploše. A protože vznikají na atmosférických frontách především v chladném období roku, patří hlavně k podzimu a zimě.
Zjednodušeně řečeno, bouřku, která se prožene nad jednou vesnicí, na podzim vystřídá mírnější vytrvalý déšť, který provlhčí celý záhon. Každý takový déšť čerstvá výsadba využije na zakořenění a klesající teploty jí k tomu jen pomohou.
Výhodná koupě a dobré podmínky pro zakořenění jsou ovšem jen půlka úspěchu. Ta druhá stojí na výběru druhů, protože na novou výsadbu už v každé zahradě číhá nenasytný strávník.
Zhukovskaya Elena / Shutterstock.com
Plzák španělský doroste až 14 cm a okusuje i okrasné rostliny
Tímto nenasytným strávníkem je u nás nejčastěji plzák španělský. Podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ patří mezi všežravé živočichy, dorůstá až 14 cm a kromě zemědělských plodin škodí příležitostně i na okrasných rostlinách. Dospělec navíc klade 200 až 400 vajíček, a to od srpna až do zámrzu. Na čerstvě osázený podzimní záhon si tak na jaře může brousit zuby úplně nová generace plzáků.
Boj s nimi se dá vést pastmi, sběrem i přípravky. Nejpohodlnější cesta ale vede přes výběr rostlin, které plzákům jednoduše nechutnají.
Slimákům vadí silné aroma i tuhé nebo plstnaté listy
„Slimákům obecně nechutnají ty druhy rostlin, které jsou silně aromatické nebo mají tuhé či plstnaté (chlupaté) listy, či jsou dokonce trnité,“ vysvětluje pro Kupi Ing. Jiřina Neckářová, Ph.D., zahradní architektka a majitelka firmy Zahradník Šikula. Takové druhy se podle ní často vysazují jako lem záhonů, kde fungují jako přirozená bariéra. Poslouží v ní aromatické bylinky, například levandule, tymián, rozmarýn, máta, meduňka nebo šalvěj.
Užitečnou radu má zahradnice i pro pěstitele host, jejichž listy patří mezi slimáčí pochoutky: „Máte-li rádi hosty, jejichž listy jsou pro slimáky velmi lákavé, vysazujte pouze kultivary s pevnými a tuhými listy. Takové totiž slimákům nechutnají.“ Hosty je navíc podle ní potřeba chránit už brzy na jaře, kdy tyto oblíbené trvalky raší.
Které trvalky odolají slimákům a zároveň nalákají opylovače?
Bylinkovým lemem ale výběr zdaleka nekončí. Slimákům odolává i celá řada okrasných trvalek, které zároveň potěší opylovače. Neckářová mezi nimi jmenuje čistec, kakosty, konvalinky, svíčkovce, čechravy, divizny, třapatky, chrastavce, sporýše argentinské nebo kapradiny.
Do záhonu pro včely a čmeláky doporučuje zahradnice zejména sporýš argentinský, svíčkovec, chrastavec, levanduli, divizny, čechravy, kakosty, náprstníky a kontryhel, který je okrasný listem i květem. Opylovačům podle ní uděláte radost také tím, že necháte vykvést některou bylinku, třeba kvetoucí máta je pro včely i čmeláky velmi lákavá.
Ani správný výběr rostlin ale není zárukou, že se slimákům úplně vyhnete. Neckářová z vlastní zkušenosti upozorňuje, že oblíbené babské rady proti slimákům ve skutečnosti příliš nefungují. Dříve se například věřilo, že se slimáci vyhnou záhonu se silně aromatickými afrikány. Opak je ale pravdou, i afrikány jim velmi chutnají a dokážou je zlikvidovat, říká zahradnice.
Stejně tak nepomáhají ani další rozšířené triky: „Někdo sype do záhonu popel, obaluje rostliny alobalem či připravuje pasti s pivem.“ Za spolehlivější řešení zahradnice považuje pravidelný ruční sběr, ideálně večer, kdy jsou slimáci aktivní. Pomoci mohou také požerové granule, které fungují i po dešti.
Oleg Kovtun Hydrobio / Shutterstock.com
Čmeláci mají delší sosák a opylují i v dešti
Proč jsou právě tyto trvalky rájem pro opylovače, vysvětluje pro Kupi včelařka Jitka Englerová z Drahkova: „Čmelák má typicky větší, huňatější tělo a delší sosák než včela.“ Snáz se proto dostane k nektaru na dně hlubokých květů, jaké má náprstník nebo šalvěj, a květ přitom efektivně opylí. Čmeláci navíc podle Englerové zvládají opylovat i v chladnějším počasí, za deště a větru, svou práci tedy vykonávají i v době, kdy jsou včely schované v úlu.
Sucho ani slimáci je nezaskočí. Tyto trvalky zvládnou obojí
Odolnost vůči slimákům ale není jediná vlastnost, která se u trvalek dnes cení. Neckářová připomíná, že zahradní architekti při navrhování zahrad stále častěji vybírají druhy, které dobře zvládají nejen sucho, ale také choroby a škůdce, kteří se mohou rychle šířit.
Mezi trvalky, které odolají suchu i slimákům, řadí odbornice levanduli, kakost, sporýš, svíčkovec, třapatku, Kleopatřinu jehlu, mavuň nebo rozrazil. „Jistotou do sucha a štěrkových zahrad jsou pak rozchodníky a netřesky,“ dodává. V současném sortimentu skalniček jsou podle ní k dostání v řadě krásných kultivarů s různě zbarvenými listy. Jejich květy navíc lákají včely a slimáci si netřesků moc nevšímají, protože mají příliš tuhé listy.
Wirestock Creators / Shutterstock.com
Pro opylovače jsou lepší jednoduché květy. Plnokvěté jim ztěžují cestu k nektaru
U pivoněk a dalších šlechtěných trvalek sahejte po jednoduchých květech. Ty jsou podle včelařky Englerové pro opylovače nesrovnatelně výhodnější z anatomických i výživových důvodů: „Šlechtění plnokvětých odrůd obvykle mění strukturu květu na úkor jeho přirozených funkcí. Husté vrstvy okvětních lístků vytvářejí těžko prostupnou bariéru.“ Včely, čmeláci i motýli podle ní spotřebují obrovské množství energie, než se do středu květu vůbec prodřou. Jednoduché květy mají navíc jasně viditelný střed s barevným kontrastem a nektarovými vodicími liniemi, zatímco u plnokvětých odrůd jsou tyto vizuální signály zakryté, takže je opylovači hůře vyhledávají.
Opylovačům můžete zajistit potravu po celou sezonu. Stačí vysadit rostliny, které kvetou postupně
Aby záhon poskytoval opylovačům dostatek potravy, je podle včelařky potřeba myslet především na časovou posloupnost kvetení a pestrost druhů.
První matky čmeláků a včely samotářky potřebují energii hned po zimě, kdy jim pomohou jarní cibuloviny, jako jsou sněženky, bledule, krokusy, šafrány a modřence, a brzy kvetoucí trvalky či dřeviny. Například plicník, vřesovec nebo jívy. Léto je na zahrádce obdobím hojnosti, o kterou se starají květy ovoce a zeleniny, opylovače můžete podle Englerové podpořit ještě lučním kvítím a bylinkami, jako jsou šalvěj, levandule, dobromysl či máta. „Podzimní období je klíčové pro přípravu přezimujících čmeláčích královen,“ dodává včelařka, tehdy přijdou vhod pozdní trvalky, hlavně astry, rozchodníky a podzimní vřesy.
„Lidé často opomíjí plynulost zdrojů,“ upozorňuje Englerová na nejčastější chybu, kterou zahrádkáři v dobré víře dělají. V jeden moment je pak na zahradě pro opylovače nadbytek a za několik dnů či týdnů velmi málo, přitom tyto mezery lze snadno doplnit vhodnou skladbou rostlin.
Druhou radou je výsadba ve shlucích: „Dnes je moderní koupit mix semínek, ale pro hmyz je vhodnější, pokud jsou jednotlivé druhy rostlin vždy u sebe. Ušetří tím energii při přelétání z květu na květ.“ A nezapomeňte na vodu a bydlení. „Doporučuji mělké pítko s kamínky nebo mechem, na kterých mohou včely i čmeláci bezpečně přistát a napít se bez rizika utopení,“ radí včelařka s tím, že pro hnízdění stačí ponechat v koutě zahrady trochu netknutého místa, trs neposekané trávy, hromádku kamení nebo staré dřevo.
Zdroje: zahradnice Jiřina Neckářová a včelařka Jitka Englerová pro Kupi.cz, Zahradnictví Flos, ÚKZÚZ, Eduportál Techmania
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko