Když voda nestačí, pomáhá mulč a stín: Zahrádkáři sdílejí, co jim opravdu funguje
V červenci jsme si sice deště užili víc než dost, ale před námi je skoro celý srpen a letní počasí by se mělo vrátit v plné parádě. Přinášíme vám proto rady, které opravdu fungují na sucho v zahradě, která nás trápí snad každý rok.
Co v článku najdete
- Když se zahrada mění v Saharu
- Mulč: Brnění pro vaši půdu
- Zalévat ano, ale chytře
- Tip z redakce: Recyklovaná voda jako záchrana
- Stín pro salát i okurku
- Kypřit, kypřit, kypřit
- Plevel? Nepřítel č. 1
- A co trávník? Nechte ho žít vlastním životem
- Půda jako základ všeho
- Suchomilné rostliny? Dobrý nápad
- Co rozhodně nedělat
Když se zahrada mění v Saharu
Česká krajina v létě často připomíná spíš středomoří než střední Evropu. Teploty obvykle šplhají přes třicítku, srážky jsou podprůměrné a půda praská suchem. Zahrádkáři zoufale hledají způsoby, jak zachránit, co se dá. „Zalévám každý den, ale stejně to nestačí,“ říká paní Alena z Nymburka, která pěstuje rajčata a papriky. A není sama.
Podle meteorologů byl například loňský červenec jedním z nejsušších za posledních deset let. V takových podmínkách už nestačí jen zalévat. Je potřeba přemýšlet chytře.
Mulč: Brnění pro vaši půdu
Jedním z nejúčinnějších obranných štítů proti suchu je mulčování. Vrstva slámy, posekané trávy nebo kompostu kolem rostlin dokáže zázraky. Zadržuje vlhkost, chrání kořeny před přehřátím a navíc potlačuje plevel. „Bez mulče bych přišel o polovinu úrody,“ přiznává zahrádkář Pavel z Olomouce. Mulč navíc zlepšuje strukturu půdy. Když ho po sezóně zapravíte, půda bude kyprá a živá. A to se počítá.
Zalévat ano, ale chytře
Zalévání v horkých dnech vyžaduje víc než jen otočit kohoutkem. Klíčová je správná doba, způsob i teplota vody. „Nejvhodnější je zalévat brzy ráno mezi pátou a osmou, kdy je půda chladná a rostliny mají čas vodu vstřebat. Večer to také jde, ale pokud voda zůstane na listech přes noc, může to podpořit vznik plísní, zejména u rajčat nebo okurek,“ radí pro Kupi.cz Eva Drbalová ze zahradního centra Bělice.
Rozhodně se, podle specialistky, vyhněte zalévání v pravé poledne – voda se v tu chvíli rychle odpaří a kapky na listech mohou způsobit popáleniny, protože fungují jako lupa. Navíc studená voda z hadice nebo studny může způsobit teplotní šok. Ideální je použít odstátou vodu, třeba dešťovku nebo vodu z barelu, která má pokojovou teplotu.
Místo častého kropení je lepší hluboké zalití jednou za dva dny, aby kořeny rostly do hloubky a rostlina lépe odolávala stresu. A pokud máte balkon nebo menší zahradu, pomůže kapková závlaha nebo samozavlažovací truhlíky – ušetří vodu, čas i nervy.
Olga Ilina / Shutterstock.com
Tip z redakce: Recyklovaná voda jako záchrana
Tady je jeden osobní tip, který mi doslova zachraňuje bylinky i rajčata. Možná to není pro každého, ale funguje to. Vodu z vaření brambor, těstovin nebo zeleniny – samozřejmě nesolenou – nechávám vychladnout a používám ji na zalévání. Obsahuje zbytky škrobu a minerálů, které rostlinám svědčí.
Navíc je to voda, která by jinak skončila v odpadu. Když jsem to poprvé zkusila, měla jsem trochu pochybnosti, ale po pár týdnech jsem viděla rozdíl hlavně u bazalky a pažitky. Jsou silnější a zelenější než kdy dřív.
Stín pro salát i okurku
Některé rostliny horko prostě nezvládají. Saláty, špenát nebo okurky se v přímém slunci spálí raz dva. Pomoci může stínicí síť nebo netkaná textilie. Stačí pár kolíků a pár minut práce. Výsledek? Méně stresu pro rostliny a vyšší výnosy.
Kypřit, kypřit, kypřit
Zní to nudně, ale funguje. „Pravidelné kypření půdy zlepšuje vsakování vody a omezuje její odpařování. Nejlepší je kypřit po zalití, když je zem vlhká. Půda se pak chová jako houba – nasaje vodu a drží ji,“ radí Drbalová.
Plevel? Nepřítel č. 1
Možná to zní banálně, ale plevel bere vodu vašim rajčatům i cuketám. A v suchu je každá kapka důležitá. Pravidelné odplevelování je proto nutnost. Zapomeňte na chemii, stačí motyka a trocha pohybu.
Ella Doroshchenko / Shutterstock.com
A co trávník? Nechte ho žít vlastním životem
Sucho dává trávníku zabrat možná nejvíc ze všeho. A přiznejme si to – zalévat každý čtvereční metr zelené plochy je v horku zkrátka neudržitelné. Pokud nemáte automatickou závlahu nebo vlastní studnu, je lepší přejít do „režimu přežití“.
Co to znamená? Především: Nechte trávu růst trochu delší. Sekejte méně často a nastavte sekačku na vyšší výšku. Dlouhá stébla lépe stíní půdu a pomáhají zadržovat vlhkost. Když posekáte trávník na krátko, vystavíte ho přímému slunci a rychleji se spálí.
Další trik? Neodhazujte posečenou trávu. Pokud je zdravá, nechte ji ležet – vytvoří přirozenou mulčovací vrstvu, která chrání půdu před vysycháním. A hlavně: Nepanikařte, když trávník zežloutne. „Většina druhů trav přežije i delší období sucha. Jakmile zaprší, obvykle se rychle vzpamatuje. Není potřeba ho zbytečně hnojit nebo zalévat každý den. V horku si stejně většinu vody nevezme,“ radí Eva Drbalová.
Co na to respondenti?
Zeptali jsme se čtenářů, jak bojují s horkem na zahradě:
- Ivana, 52 let, Brno: „Letos jsem poprvé použila slámu jako mulč a rozdíl je obrovský. Rajčata nejsou přehřátá a půda je vlhká i po dvou dnech.“
- Milan, 63 let, Klatovy: „Zalévám jen večer a hluboko. Přestal jsem stříkat hadicí, teď používám konev přímo ke kořenům.“
- Tereza, 34 let, Praha: „Na balkoně mi pomáhají samozavlažovací truhlíky. Bez nich by to letos nešlo.“
- Karel, 70 let, Hradec Králové: „Stínicí síť mi zachránila okurky. Jinak by byly spálené.“
New Africa / Shutterstock.com
Půda jako základ všeho
Kvalita půdy rozhoduje, jestli rostliny přežijí horké léto. Přidáním kompostu nebo hnoje zlepšíte její schopnost zadržovat vodu. Organická hmota funguje jako houba. A čím víc jí je, tím lépe.
Suchomilné rostliny? Dobrý nápad
Ne všechny rostliny trpí stejně. Pokud se vám nedaří udržet vodu, zvažte výsadbu druhů, které lépe snášejí sucho. Levandule, šalvěj nebo rozchodník jsou krásné a nenáročné. A hlavně přežijí i bez každodenní zálivky.
Co rozhodně nedělat
Někdy méně znamená víc a u zalévání a péče o zahradu to platí dvojnásob. Shrnuli jsme pár věcí, kterým byste se v horku měli raději vyhnout:
- Zalévání v poledne: Voda se okamžitě odpaří a hrozí popálení listů.
- Studená voda z hadice: Teplotní šok může poškodit kořeny i listy.
- Sekání trávníku na krátko: Krátká tráva se spálí rychleji a půda víc vysychá.
- Přehnojování: V horku rostliny hnojivo špatně vstřebávají a můžete je spálit.
- Plevel bez kontroly: Bere vláhu i místo, které by jinak sloužilo úrodě.
Zahrada v horku není pro slabé povahy. Ale s trochou péče, selským rozumem a pár jednoduchými triky se dá i sucho přežít bez ztráty úrody. Když rostlinám pomůžeme přežít krizi, odmění se nám – možná ne hned, ale určitě včas.
Zdroje: Český hydrometeorologický ústav, 365 dní na zahradě, Eva Drbalová: Zahradní centrum Bělice, respondenti Kupi.cz
Čtěte dále...
Kupovaný mu nesahá po kotníky. Na domácí kečup stačí suroviny povařit, rozmixovat a nalít do sklenic
To nejlepší z akčních letáků týdne od 6. 8.: Máslo za 38,90 Kč, kuře za 59,90 Kč a mléko za 11,90 Kč
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko