Všichni ho milujeme a někteří z nás jej dávají skoro do každého jídla. Třeba takové hranolky nebo langoš si bez něj neumíme vůbec představit. Určitě už tušíte, že dnes bude řeč o kečupu. Léto je v plném proudu a rajčata už dozrávají, je proto čas vytáhnout recept na domácí kečup. V minulosti jste mohli kečup dělat prakticky celoročně, protože původní verze kečupů se z rajčat vůbec nedělaly. To už dnes ale neplatí. Tak se pojďte seznámit s historií kečupu a postupem, jak si ten nejlepší vyrobit doma.
Ano, je to tak. Všemi zbožňovaný kečup se původně vůbec nevyráběl z rajčat. Předchůdce dnešního kečupu pochází z Číny, kde již ze 4. století př. n. l. máme v textech zdokumentované fermentované rybí omáčky. Číňané je vyráběli z rybích vnitřností, vedlejších masných produktů a sójových bobů. Této omáčce se říkalo ge-tchup nebo koe-cheup.
Čínští obchodníci tuto fermentovanou omáčku přivezli do Indonésie a na Filipíny. Na Filipínách ji na začátku 18. století ochutnali britští obchodníci, kteří recept na rybí omáčku přivezli do Ameriky. V 18. století tak díky Britům došlo doslova ke kečupovému boomu. Objevily se různé úpravy receptů, a tak jste mohli ochutnat například kečupy z ústřic, mušlí, hub, vlašských ořechů, nebo dokonce z celeru.
Kdy se objevil nám známý kečup z rajčat? První recept pochází z roku 1812. Jeho autorem je James Mease, vědec z Philadelphie. Podle něj byly na kečup nejlepší „jablka lásky“, tehdejší označení pro rajčata. Proč se jim říkalo jablka lásky? Lidé v 19. století považovali rajčata za afrodiziakum.
Medovo-hořčičná zálivka je skvělá ke směsi salátových listů nebo k čekance. Ladí i ke grilovanému vepřovému masu.
V roce 1876 představila relativně nová americká společnost jménem Heinz konzervovanou rajčatovou omáčku, která obsahovala rajčata, hnědý cukr, destilovaný ocet, sůl a různé koření. Tato převratná novinka se záhy stala oblíbenou omáčkou všech Američanů. Kečup od společnosti Heinz je dodnes nejznámější a nejrozšířenější na světě.
Kdy se dostal kečup k nám? Chvíli to trvalo. V našich kuchařkách ze 30. let minulého století o něm není vůbec žádné zmínka. Minulý režim kečup považoval za imperiální dochucovadlo a až v 60. letech se kečup značky Heinz dostal i do Československa. Sehnat jste ho mohli v Tuzexu, později dokonce i prodejnách potravin. Československá kuchyně ovšem americký kečup velice rychle zařadila mezi „své“ suroviny a začala ho jako ingredienci používat v českých receptech.
Zdroj: Kupi, Zmlsané dějiny, History