„Léto je ideální čas na odplenkování i konec s dudlíkem,“ vysvětluje psycholožka
Plenky, dudlík, společné spaní nebo každovečerní divadlo při usínání. Pokud to pořád odkládáte, nejspíš vás čeká těžký podzim. Proč je právě teď nejlepší chvíle na změnu a jak ji zvládnout s rozumem i citem, radí dětská psycholožka.
Co v článku najdete
Když ne teď, tak kdy?
Léto má v sobě zvláštní kouzlo. Dny jsou dlouhé, děti mají volnější režim a rodiče bývají o něco trpělivější. Pokud tedy zvažujete konec s plenkami, loučení s dudlíkem nebo změnu uspávacích návyků, není vhodnějšího období než právě teď.
„V létě má dítě víc času si osvojit nové dovednosti bez tlaku a v bezpečném prostředí. Změny zvládá lépe, pokud je v pohodě a má vedle sebe rodiče, kteří ho chápou a podporují,“ říká v rozhovoru pro Kupi.cz dětská psycholožka Miriam Svorkowská.
Plenky dolů, nočník na scénu
Podle vývojových milníků je ideální doba pro odplenkování mezi 18. až 30. měsícem věku. „Není to ale o číslech. Dítě musí být připravené – psychicky i fyzicky,“ upozorňuje Svorkowská.
Léto tu hraje roli parťáka. Můžete dítě nechat běhat bez plenky, nehody nejsou takový problém a v teple nehrozí, že prochladne. Nočník položte na viditelné místo, buďte připraveni na nehody a hlavně – chvalte každý malý úspěch.
Tip: Nechte dítě pomáhat s výběrem prádla nebo výzdobou „nočníkového koutku“. Pomůže mu to vnímat celou věc jako něco pozitivního a osobního.
Dudlík? Sladká závislost
Když dítě usíná s dudlíkem i po druhém roce, může to zpomalovat vývoj řeči. Navíc, čím déle ho má, tím těžší je se ho zbavit.
„Na odloučení od dudlíku neexistuje univerzální recept. Ale když už se rozhodnete, vydržte. I když to bude bolet,“ říká Svorkowská.
Zkuste vymyslet příběh. Dudlík může „odcestovat za miminkem“ nebo být odeslán balonkem do nebe. Nejde o to dítě ošidit, ale pomoci mu pochopit, že roste a že se loučí s něčím, co už nepotřebuje.
Irina WS / Shutterstock.com
Večer bez slz
Dítě, které spí u rodičů, se hůř adaptuje na školku nebo samostatné pobyty u prarodičů. A ne, není to jen o pohodlí. „Usínání je návyk, který se tvoří dlouho. Pokud dítě usíná jen s rodičem, těžko si pak poradí v cizím prostředí,“ vysvětluje psycholožka.
Tip: Zkuste nové rituály. Čtení pohádky, vlastní lampička, plyšák, kterého si dítě vybere. A hlavně – důslednost. I když první večery mohou být náročné, zlom přijde.
Co na to respondenti?
Na redakční výzvu na mé sociální síti se mi sešlo při přípravě článku zhruba 60 reakcí od rodičů. Některé z nich nás dojali i pobavili:
- Petra, 35 let, Praha: „Odplenkování jsme zvládli za týden. Stačilo zůstat klidná, i když to doma smrdělo jak v ZOO.“
- Jana, 29 let, Brno: „Dudlíkový pohřeb byl doják. Poslali jsme ho balónkem a dcera mi pak ještě týden kreslila obrázky, jak se má v nebi.“
- Lukáš, 41 let, Ostrava: „Zvládli jsme odplínkovat během dovolené. Nočník byl s námi i na pláži. Trochu trapas, ale účel světí prostředky.“
- Hana, 33 let, Liberec: „První týden byl peklo. Ale teď si malá sama nachystá pyžamo a jde do postýlky jako královna. Nelituju.“
Umění jíst a uklízet
Kromě plenek a dudlíků jsou tu i další drobnosti, které v září mohou nadělat paseku. Dítě, které neumí sedět u stolu, jíst lžičkou nebo pít ze sklenky, to ve školce nemá jednoduché. „Kultura stolování se vytváří doma. Když dítě nikdy nesedělo u stolu, bude zaskočené,“ připomíná Svorkowská.
Totéž platí o úklidu. Hračky, pastelky, knížky – vše má své místo. Naučte dítě, že každá činnost má svůj začátek i konec. A že konec často znamená úklid.
Léto jako trenažér
Letní měsíce nabízejí to, co podzim může nemilosrdně vzít – čas, prostor a klid. Dítě není ve stresu z nového prostředí, rodič má větší manévrovací prostor a celá rodina může změny přijmout přirozeněji. „Jestli něco funguje, tak důslednost a empatie zároveň. A hlavně, nenechat se odradit první krizí. I my dospělí se někdy měníme postupně,“ uzavírá Svorkowská.
Zdroje: Kupi.cz, Miriam Svorkowská (dětská psycholožka), Česká pediatrická společnost: Doporučené postupy pro hygienické návyky u dětí, Česká psychologická společnost: Vývojové fáze dítěte a návyky, Ministerstvo školství ČR: Požadavky na školní zralost
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko