Je trestné konzumovat pečivo v supermarketu před zaplacením? Řetězce v tom mají jasno

Dítě konzumuje v obchodě pečivo Tomsickova Tatyana / Shutterstock.com

V supermarketech se často setkáváme s různými situacemi, které mohou vyvolávat pochybnosti o tom, co je správné a co nikoliv. Jednou z takových situací může být konzumace pečiva či jakéhokoli jiného zboží předtím, než je zaplaceno u pokladny. Tento čin může být zvláště lákavý pro rodiče s malými dětmi, kteří se snaží uklidnit své potomky během nákupu. Jak se ale na takové chování dívají ostatní zákazníci, prodejci a co na to říká zákon?

Přečtěte si také

Nemáte rádi mléčné proteiny? A už jste slyšeli o těch, ze kterých připravíte osvěžující limonádu?

Co na to ostatní zákazníci?

Z pohledu ostatních zákazníků může být takové chování vnímáno různě. Někteří mohou mít pochopení, zvláště ti, kdo sami mají zkušenosti s rodičovstvím. Na druhé straně však mohou existovat zákazníci, kteří považují konzumaci nezaplaceného zboží za neetické a vnímají ji jako projev nedostatku respektu k majetku obchodu.

Jak se na to dívají prodejci?

Prodejci a personál obchodu mohou mít také smíšené pocity. Zatímco někteří mohou být tolerantní, zejména v případě, kdy vidí, že rodiče mají zjevný záměr zaplatit za konzumované zboží při odchodu. Jiní mohou být striktní a vyžadovat, aby všechno zboží bylo zaplaceno před jeho konzumací. V mnoha případech je to také otázka obchodní politiky daného supermarketu.

Lidl

Tisková mluvčí Eliška Čeřovská pro Kupi prozradila, jak se k této situaci staví řetězec Lidl. „Z hlediska čistě právního je všechno zboží ve vlastnictví naší společnosti, až do okamžiku, kdy je u pokladny zaplaceno. Před zaplacením by tak pečivo ani jiné zboží nemělo být konzumováno. V tomto ohledu ovšem spoléháme na poctivost zákazníků a nastalé situace řeší se zákazníkem konkrétní zaměstnanec. K tomu účelu nám slouží koncept vstřícnosti, na kterém dlouhodobě pracujeme. Naši kolegové v prodejnách absolvují školení ohledně toho jak a jakou formou komunikovat i jak postupovat při krizových situacích,“ sdělila Kupi Čeřovská.

Kaufland

Podle tiskové mluvčí Kauflandu Renata Maierl​​​​ není konzumace pečiva na prodejní ploše trestná, pakliže zákazník pečivo zaplatí na konci svého nákupu.

Dítě konzumuje pečivo v obchodě Tverdokhlib / Shutterstock.com

Penny

„Rozlišujeme mezi situacemi, kdy dítě sní rohlík během nákupu s rodičem (zde v případě potřeby zákazníka upozorníme, že je potřeba zboží nejprve zaplatit), nebo kdy někdo začne konzumovat alkoholické nápoje přímo na prodejně. Tyto případy nekompromisně řešíme jako krádež,“ sdělil Kupi manažer komunikace řetězce PENNY Tomáš Kubík.

Albert

„V prodejnách Albert se snažíme zákazníkům nakupování co nejvíce usnadnit a zpříjemnit. Máme proto pochopení pro rodiče, kteří dají už během nákupu svým dětem pití nebo rohlík a zaplatí až při odchodu. Naši kolegové u pokladny jsou na tyto situace zvyklí,“ sdělil Jiří Mareček, ředitele komunikace obchodů Albert.

Globus

Zeptali jsme se také tiskové mluvčí Globusu Anety Turnovské, která potvrdila, že popsaná situace se v běhu obchodu stává. „V naprosté většině se ale setkáváme se slušností a poctivostí zákazníků, kdy snědené pečivo u pokladny nahlásí,“ řekla pro redakci Kupi Turnovská.

Co o tom říká zákon?

Podle českého práva, konkrétně podle obchodního zákoníku je zboží vlastnictvím obchodu až do okamžiku, kdy je za něj zaplaceno. Konzumace zboží bez jeho zaplacení technicky spadá pod krádež. V praxi však může záležet na politice obchodu a na rozhodnutí personálu, jak situaci řešit. V případě, že zákazník zaplatí za konzumované zboží při odchodu, obvykle nedochází k trestnímu stíhání.

Konzumace nezaplaceného zboží v supermarketu je technicky nezákonná a může být vnímána jako neetická, nebo dokonce jako krádež. V praxi může být ale chápání situace ovlivněno mnoha faktory, včetně chování, záměrů zákazníka a politiky obchodu. Nejbezpečnější cestou je vždy udržet zboží nekonzumované až do jeho zaplacení, čímž se předejde jakémukoli potenciálnímu nedorozumění nebo právním problémům.

Zdroje: Kupi, Obchodní zákoník