Zapomeňte na kapra a koledy. Nejbizarnější vánoční zvyky z celého světa
Vánoce jsou za dveřmi a mnohé rodiny se už těší na společně strávený čas, na stromeček, koledy, lití olova a tradiční štědrovečerní večeři. Pokud jde o vánoční zvyky a obyčeje, Česko se bezesporu řadí mezi konzervativní státy. V některých zemích jsou ale vánoční tradice mnohem odvázanější. Přinášíme vám seznam nejbizarnějších vánočních obyčejů, ze kterých někdy zůstává rozum stát.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Svátky klidu a míru?
Ačkoli Vánoce jsou svátky klidu a míru a většina lidí se těší, až si užije společnou pohodu, obyvatelé peruánských And na to mají jiný názor. Ve městě Santo Tomás probíhá na první svátek vánoční festival Takanakuy, což se dá volně přeložit jako udeřit jeden druhého.
Hned ráno se obyvatelé města přestrojení za různá zvířata setkají na snídani, společně hodují a popíjejí. V průběhu dne se zformují dvojice, které si mezi sebou potřebují urovnat konflikty vzniklé v průběhu roku, a poté začne boj. Bojují muži, ženy, a dokonce i některé děti. Přestože je tento zvyk často kritizován jako barbarský, místní lidé si jej nenechají jen tak vzít.
Natursports / Shutterstock.com
Kálející sedlák = symbol prosperity
Jednu z nejbizarnějších tradic mají v Katalánsku. Vánoční dekoraci tam doplňuje postavička tzv. Caganera, sedláka v červené čepici vykonávajícího velkou potřebu. Kálející postavička, která má často podobu známé osobnosti, se umisťuje do tradičních Betlémů, aby tak jeho majitelům zajistila prosperitu na další rok. Caganer je tak populární, že se často objevují i postavičky známých osobností, jako jsou papež, Barack Obama, Donald Trump, Angela Merkel, Vladimir Putin či Joe Biden.
V prosinci zde také rodiče podarují děti tzv. Caga Tió, prkýnky, která mají namalovaný obličej a o něž se děti starají až do Štědrého dne jako o miminko. O Štědrém večeru se pak sejde celá rodina a prkénko, do něhož rodiče mezitím schovali různé dobroty, bije holemi, aby z něj vytloukli vše, co během doby strávené v rodině „snědlo“.
Do kostela na bruslích
Poměrně zvláštně může působit zvyk známý z Venezuely. Na vánoční mši jezdí obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu výhradně na kolečkových bruslích. V některých oblastech bývají cestou do kostela k dispozici stánky s tradičními vánočními pokrmy a nápoji. Aby byli bruslaři v bezpečí, vláda obvykle v tento den uzavírá ulice už v 8 ráno.
Slavnosti obvykle doplňují tradiční ohňostroje, jimiž jsou Venezuelané známí. Po skončení mše se rodiny schází na ulici nebo ve svých domech, aby si pochutnali na připraveném jídle, hráli hry a tančili.
Lui enrico / Shutterstock.com
Strašidelný kůň z Walesu
Hrůzostrašná postava člověka s koňskou lebkou na hlavě v bílém hávu – to jsou Vánoce ve Walesu. Říká se jí Mari Lwyd a v průvodu, který je spojen s vánočními svátky, ji v úvodu nese vesničan, který je zvolen velitelem průvodu. Kostra koňské hlavy bývá nasazena na tyči a ověšená různými třásněmi a žíněmi, případně ji má na hlavě přímo vedoucí průvodu.
Rozjařený průvod, v jehož čele stojí umrlčí lebka, zpívá tradiční koledy, a nakonec končí v domě jednoho z účastníků, kde hodují a soutěží v rýmovaných urážkách. Umíte si představit takové Vánoce?
Syrová velryba a tuleň
Bramborový salát, kapr, rybí polévka a cukroví patří k tradičním českým vánočním pokrmům. Co ale jedí na druhém konci planety? Mezi oblíbené grónské delikatesy patří tzv. mattlak, tedy syrová velrybí kůže s velkou vrstvou tuku.
Další vánoční delikatesou, kterou vám místní mohou nabídnout, je kiviak. Jde o tuleně zbaveného vnitřností, který je naplněný tělíčky stovek malých ptáčků. Ti uvnitř savce, jehož tělo je ukryto v hromadě kamenů, fermentují 3 až 18 měsíců. Kiviak se poté konzumuje během dlouhé arktické zimy, zejména o svátcích, narozeninách a svatbách.
Tommy Alven / Shutterstock.com
V Česku se gruntuje, Norové schovávají košťata
Zatímco v Česku se před vánočními svátky dělá velký vánoční úklid, v Norsku panuje zvyk, kdy hospodyňky pečlivě schovávají košťata, aby je neukradly čarodějnice. Dárky tu nenosí Ježíšek ani Santa Claus, ale skřítek zvaný Tomte, který údajně bydlí ve stodole a ochraňuje hospodářství. Norské děti z něj mají respekt, pokud se totiž Tomte rozzlobí, může začít škodit, krade, ničí věci a někdy dokonce zabíjí dobytek.
Předchůdcem skřítka Tomteho bylo zřejmě vánoční koza, kterou ve Skandinávii stále používají jako symbol Vánoc. Například ve švédském městě Gävle staví během svátků obří kozu ze slámy, kterou zdobí červenými pentlemi.
Vánoční punč
Vánoční punč je horký nápoj plný voňavého koření, který během chvilky vykouzlí tu správnou vánoční atmosféru. Připravte si jej doma a vychutnejte se svými blízkými.
Měkké dárky? Na Islandu ano!
Ačkoli v Česku panuje neopodstatněný odpor k měkkým dárkům, které v sobě většinou skrývají kousek oblečení, na Islandu je takový dárek povinností. Zákeřná vánoční kočka Jólakötturinn totiž na Štědrý den obchází obydlí a pojídá všechny, kteří pod stromečkem nenašli žádný kousek oblečení.
Tato pověra pravděpodobně vznikla jako reakce na líné farmáře, kteří před prvními mrazy nestíhali zpracovávat všechnu vlnu. Kočičí příšera je vyděsila natolik, že zvýšili své pracovní tempo.
To bylo jen několik z mnoha zahraničních zvyklostí, umíte si představit, že byste některou z nich zavedli i na své Vánoce?
Zdroje: dnes24.sk, idnes.cz, ct24.cz, wikipedia.org, metro.co.uk, metro.cz, wikipedia.org
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko