Nejlepší voda na zalévání rostlin? Kohoutková může způsobit fluoridovou toxicitu, začněte sbírat dešťovku
Voda, která nám spadne z nebe, je opravdový poklad – a navíc zadarmo. Spousta lidí už přišla na to, jak ji chytře zachytit do sudů nebo nádrží a pak ji využít na zalévání zahrady. Přesto se pořád najdou tací, kteří zalévají rostliny vodou z kohoutku. Je mezi dešťovkou a vodou z vodovodu nějaký rozdíl? Pro rostliny určitě, a nejde jen o peníze. Zkušení zahrádkáři nedají na dešťovou vodu dopustit. Pojďme si říct, proč je pro rostliny nejlepší a proč se vyplatí ji při zalévání upřednostnit.
Co v článku najdete
Proč je voda z kohoutku pro rostliny špatná?
Napadlo vás někdy, co vlastně teče z vašeho kohoutku? Voda z vodovodu sice vypadá čistě, ale je to opravdu tak? Možná vás překvapí, kolik různých látek v ní ve skutečnosti najdete. Podle toho, kde bydlíte, může obsahovat nejen chlór, ale i mikroplasty, pesticidy, těžké kovy, zbytky antibiotik, hormonů, léků a spoustu dalších chemikálií, které tam rozhodně nechceme.
Říkáte si, že nám to přece nevadí? Naše tělo si s tím většinou poradí, ale co vaše rostliny? Pro zahradu nebo pokojové květiny to rozhodně není ta nejlepší volba. Proč některé rostliny najednou chřadnou nebo dokonce hynou, i když jim věnujete péči? Může za tím být právě voda, kterou je zaléváte. Věděli jste, že některé druhy nesnášejí fluorid, který se ve vodě často vyskytuje? Ten může způsobit takzvanou fluoridovou toxicitu. A co chlór? Ten zase ničí důležité živiny v půdě. A další chemikálie? Ty mohou poškodit kořeny i celé rostliny. Není tedy na čase zamyslet se nad tím, čím vlastně své rostliny zaléváme?
Gleb Usovich / Shutterstock.com
Nežádoucí látky ve vodě z vodovodu
- Chlór – Je pro rostliny škodlivý hned ze dvou důvodů. Za prvé může zabít bakterie a mikroorganismy v zahradní půdě. Za druhé vysoká hladina chlóru může poškodit kořeny vašich rostlin. Chlór se používá k dezinfekci vody, ale zahradě nijak neprospěje. Naštěstí má většina vodovodní vody nízké hladiny chlóru, které nebudou přímo škodlivé pro vaše rostliny. Pokud máte stále obavy, jednoduše zkontrolujte vůni vody z vodovodu. Pokud cítíte chlór, pravděpodobně má neobvykle vysoké hladiny chlóru. V takovém případě stačí naplnit zalévací nádobu vodou z vodovodu a nechat ji 24 hodin před zaléváním rostlin odstát. Během této doby se chlór odpaří.
- Těžké kovy – Mohou bránit růstu vašich rostlin. Naštěstí má většina vodovodů pouze nízké hladiny těžkých kovů. Pokud si nejste jistí, můžete si ji nechat otestovat.
- Fluorid – Fluorid se často používá k úpravě zásob vody, což je pro vaše rostliny špatná zpráva. Může narušit fotosyntézu vašich rostlin, a když se časem nahromadí, může se stát toxickým. Obsah fluoridů ve vodě se může v jednotlivých zemích značně lišit a pouze testem lze zjistit, jak velké hodnoty se ve vodě nacházejí.
- Vápník a hořčík – Voda z kohoutku běžně obsahuje vápník a hořčík. Tyto prvky nejsou ve své podstatě špatné. Ve skutečnosti mohou být pro zdraví rostlin opravdu užitečné. Pokud jich je ale vysoká hladina, mohou se časem hromadit ve vaší půdě. Když je v půdě moc vápníku nebo hořčíku, rostlinám to vůbec nesvědčí. Kořeny můžou začít vysychat, rostliny zpomalí růst a celkově jim to může hodně uškodit. Nadbytek vápníku navíc mění pH půdy, takže některým rostlinám chybí potřebná kyselost, a může také narušit vstřebávání dalších živin. Příliš mnoho hořčíku zase brání vápníku, aby správně fungoval. Pokud si na povrchu půdy všimnete bílého povlaku nebo prášku, pravděpodobně jde o usazeniny vápníku a hořčíku. V takovém případě je potřeba půdu pořádně prolít velkým množstvím vody, aby se tyto soli vyplavily. Nejlepší je použít destilovanou nebo dešťovou vodu.
Jestliže používáte vodu z vodovodu k zalévání pokojových rostlin a nemáte k dešťové vodě přístup, řadu nežádoucích látek odstraníte tím, že vodu převaříte, necháte ji odstát nebo si pořídíte vodovodní filtr.
Halfpoint / Shutterstock.com
Za dešťovku vám zahrada poděkuje
Taky vás vždycky překvapí, jak jsou rostliny po dešti najednou mnohem zelenější a svěžejší? Čím to asi je? Může za to déšť, který přináší dusík – přesně tu živinu, kterou rostliny potřebují, aby měly krásně zelené listy a dobře rostly. A co pH dešťové vody? Většinou je úplně ideální, takže pomáhá uvolnit živiny z půdy, které pak rostliny snadno využijí. Přemýšleli jste někdy, jestli je dešťová voda vhodná i pro vaše pokojovky? Klidně ji použijte, je skvělá jak pro zahradu, tak pro rostliny doma. A když v ní někdy najdete trochu usazenin? To vůbec nevadí – rostlinám to neublíží a hlavně v dešťové vodě nejsou žádné zbytečné chemikálie.
Hlavní důvody pro používání dešťové vody
- Dodává dusík: Obsahuje malé množství rozpuštěného dusíku ve formě dusičnanů, které mohou rostliny absorbovat. Potřebují dusík k tvorbě bílkovin, aminokyselin, hormonů, chlorofylu, vitamínů a enzymů. Některé rostliny přijímají dusík svými kořeny, jiné ho přijímají listy.
- Uvolňuje živiny v půdě: Nižší kyselost dešťové vody zpřístupňuje rostlinám životně důležité živiny v půdě.
- Žádný chlór: Ve srovnání s konvenční vodou získanou z kohoutků není v dešťové vodě žádný chlór, který by mohl představovat potenciální hrozbu pro rostliny.
- Méně minerálů: Obsah minerálních látek v dešťové vodě je malý až žádný a nezpůsobí žádné poškození rostlin.
- Náklady: Jde o bezplatný zdroj vody, což snižuje spotřebu obecní vody a náklady spojené s její úpravou, aby pro nás byla pitná.
- Elektrolyt: Dešťová voda je elektrolyt, který je produktem různých iontů, jako jsou sodík, hořčík, chlorid, vápník, draslík a hydrogenuhličitanové ionty. Obsahuje také amoniak, podobně jako dusitany, dusík a dusíkaté sloučeniny. Odkud tyto prvky pocházejí? Zdroji jsou oceány, sladkovodní jezera, sopky, průmysl a mnoho dalších.
- Zdroj CO2: Oxid uhličitý se ukazuje jako nezbytný pro růst rostlin a v dešťové vodě je ho dostatečné množství.
Umit ARDA / Shutterstock.com
Jak ji skladovat?
S instalací dešťových sudů nebo nádrží na vodu jsou spojeny minimální náklady. Pokud máte střechu, může voda téct rovnou tam, kde ji budete skladovat. Nejlepším způsobem, jak sbírat dešťovou vodu, je ze střech pomocí okapů, nikoli přímo ze země. Tím zajistíte, že dešťová voda nepřijde do styku s žádnou zeminou.
Dešťovou vodu není vhodné skladovat příliš dlouho a nežádoucí je, pokud je dlouhou dobu vystavena slunečnímu záření a hmyzu. V otevřených sudech je vhodné neskladovat vodu déle než týden. Pro dlouhodobé skladování dešťové vody jsou vhodné neprůhledné uzavřené nádrže na vodu nebo podzemní jímky. Čím déle ji skladujete, tím více její kvalita klesá.
Alternativy dešťové vody
- Voda z rybníka/jezera - Napadlo vás někdy použít na zalévání vodu z rybníka nebo jezera? Možná vás překvapí, že je to docela dobrá alternativa k dešťové vodě. Proč? Nejenže je zadarmo, ale navíc v ní bývá mnohem víc dusičnanů. Co to znamená pro vaše rostliny? Získají víc živin i z menšího množství vody. Vlastně je to podobné, jako když někdo pěstuje rostliny v akvaponii – tam rostliny využívají rybí odpad jako přírodní hnojivo. Nemůže být něco takového prospěšné i na zahradě? Jen pozor – záleží, kde přesně vodu berete. Nechcete přece riskovat, že v ní budou nějaké škodlivé látky. Proto je dobré vodu nejdřív otestovat. Kdo by chtěl zalévat rostliny něčím, co jim může uškodit?
- Říční voda – Ve srovnání s dešťovou vodou je také skvělou volbou pro zalévání a to zejména tam, kde není sběr dešťové vody možný. I zde záleží na tom, jestli není znečištěná.
- Pramenitá voda – Pokud má správné složení, může být její použití na rostliny cenově dostupnou možností, jak zajistit vodu bohatou na živiny, zejména minerály.
Dešťová voda je skutečným zázrakem pro zahradu a měli byste ji využívat naplno. Pokud máte pokojové rostliny, které zaléváte vodou z kohoutku a živoří, můžete je umístit v dešti ven a dopřát jim detox, který pročistí půdu a dodá jim živiny.
Zdroje: Flourishingplants, Analytická laboratoř, dTest
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko