Stačí pár deštivých dnů a slimáci se pustí do salátů, jahod i dalších plodin. Na zahradě proti nim můžete vyzkoušet kávovou sedlinu, pivní pasti, hlístice i další způsoby ochrany. Každý z nich má své výhody i omezení.
Ať už na své zahradě objevíte šneka (přesněji hlemýždě zahradního), rezavého plzáka španělského nebo černé, strakaté či hnědé plzáky, je dobré se jich zbavit. Do určité míry dokážou poškodit vaši úrodu i okrasný záhon všichni výše zmínění.
Za největší škodu může ale ve většině případů rezavý plzák španělský – oproti svým „kolegům“ dravější druh z Pyrenejského poloostrova, který se dovozem plodin rychle rozšířil po celé Evropě, a objevil se dokonce i v USA.
Tím, že pochází z teplejších oblastí, mu v těch našich nevadí teplo tak, jako ostatním „domorodým“ druhům. V místních podmínkách navíc nemá dostatek přirozených nepřátel, proto se po Evropě šíří jako lavina. Pářit se sice musí mezi sebou, ale vajíčka pak kladou oba dva. Období páření nastává během června, vajíčka kladou nejvíce na přelomu srpna a září. Každý plzák španělský může každoročně naklást až 220 vajíček v několika snůškách.
Tomasz Klejdysz / Shutterstock.com
Slimáky málokdy přistihnete při činu během dne, za jejich převážně nočními útoky ale zůstávají stopy, které napoví, že to právě oni napadli vaši zeleň:
Když následně odkryjete pár stinných a vlhkých skulin jako například prostor pod květináčem, kamenem nebo pod konví, často odhalíte i samotného škůdce.
Je naprosto pochopitelné, že je některým z nás proti mysli likvidovat živé tvory. Se slimáky na zahradě je ale těžké pořízení. Jak už je zmíněné výše, množí se rychle, a pokud je jen vyházíte za plot, vrátí se. Ač na to úplně nevypadají, během noci jsou z nich úplní sprinteři, dokážou urazit desítky metrů v závislosti na vlhkosti prostředí – vlhkost pomáhá při výrobě slizu, kterým jim usnadňuje pohyb. Takže jaké jsou účinnější možnosti?
Mnozí zahrádkáři slimáky sbírají a mechanicky likvidují. Na první pohled se to může zdát jako vcelku brutální zákrok, ale podle všeho je to jeden z nejrychlejších způsobů, jak slimáka usmrtit. Nejlepší je vyrazit na ně brzy ráno, když se začne rozednívat a oni se ze své noční žranice teprve chystají někam zalézt. Po jejich přestřihnutí, případně probodnutí je potřeba odnést je pryč. Mrtvá těla totiž slouží jako potrava, která přiláká další slimáky.
Dále je také možné posbírat je do kbelíku a spařit horkou vodou. I to by pro ně mělo znamenat rychlou smrt, říká se ovšem, že ne tak bezbolestnou jako výše zmíněné. Rozhodně se ale nedoporučuje slimáky solit. Jednak je to pro ně velké trápení a jednak si v podstatě chloridem zasolujeme zahradu, což je pro ni a potažmo pro to, co na ní chceme pěstovat, téměř katastrofa.
dailin / Shutterstock.com
Kávová sedlina patří mezi často používané domácí prostředky proti slimákům. Kofein jim není příjemný a může působit odpudivě, účinnost této metody je však omezená a po dešti je potřeba ochranu obnovit. Je ale potřeba myslet také na to, že kávová sedlina okyseluje půdu, a proto se nehodí rozsypat ho bez rozmyslu kolem všech rostlin. Pokud navíc obhospodařujete větší plochu, bývá také obtížné dostatečné množství lógru obstarat. Po každém dešti a čas od času i bez něj je tuto ochranu nutné obnovit.
Speciální parazitické hlístice jsou malí červíci, a hlavně přirození nepřátelé slimáků. Tvoří tak účinnou a naprosto ekologickou obranu, která ale nestojí úplně málo a také není jednoduché ji sehnat. V nabídce bývá ve specializovaných zahradnických prodejnách.
Aplikace už je snadná: Obsah krabičky rozmícháme s vodou a aplikujeme na místa s nejvyšším výskytem stop po slimácích, ideálně ihned po dešti, protože to je slimáků v zahradě nejvíc a hlístice se ihned dají do práce. Dýchacím otvorem vniknou do těla slimáka a naruší mu trávicí trakt tak, že uhyne. Mrtvé tělo je potravou pro ostatní slimáky, a tak hlístice usmrtí i další „nenažrané“ kolegy. Přitom však neohrozí žádná jiná zvířata ani hmyz.
Mariia Boiko / Shutterstock.com
Většina z nás o nich už jistě někdy slyšela: Drobné modré granulky, které se rozsypávají po záhonech. Při výběru je však třeba sledovat složení. Starší přípravky mohou být toxické pro domácí mazlíčky či ježky, proto je nutné zacházet s nimi opatrně. Na trhu jsou však již dostupné i moderní, šetrnější granule na bázi fosforečnanu železitého, které jsou bezpečnější pro ostatní zvířata v zahradě. Nespornou výhodou chemických granulí obecně zůstává jejich odolnost proti dešti, díky níž není nutné aplikaci opakovat tak často jako u přírodních metod.
Slimáci milují pivo, a tak je jedním z dalších ověřených postupů likvidace nastražení pivní pasti. K těmto účelům použijeme dostatečně hlubokou sklenici nebo odříznutou spodní polovinu PET lahve, kterou zapustíme do země tak, aby zhruba centimetrový okraj přečníval nad povrchem půdy. Zabráníme tím tomu, aby do pasti padali i jiný živočichové než ti, na které máme spadeno. Na její dno nalijeme pivo a past poté pravidelně kontrolujeme a odstraňujeme z ní uhynulé slimáky.
Hloubku nádoby nepodceňte a množství piva nepřeceňte. Z mělké nádoby plné piva se slimák s chutí napije a opilý se zvládne odplazit, vystřízlivět a vrátit se.
Pasti umisťujte spíše na okraje záhonů, nikoliv přímo ke středu rostlin, protože jejich vůně může přilákat slimáky i ze sousedních pozemků.
epiximages / Shutterstock.com
Vychytávek, rad a triků existuje ještě celá řada. Někomu fungují, někomu vůbec. Nabízíme vám je na závěr k otestování:
Máte svou vychytávku, která vám pomáhá v boji proti slimákům? Podělte se o ni s námi v komentářích.
Zdroj: Kupi, iPrima, Novinky, Rozhlas, Darwiniana