Ztráta motivace i myšlenky na smrt, zmiňují mámy dětí na distanční výuce. Psycholožka radí, co s tím

Děti ztrácí motivaci k učení. Canva

Děti, které navštěvují první stupeň základní školy, se v pondělí částečně vrací do lavic. Ty z druhého zůstávají na distanční výuce, z níž jsou ale mnozí žáci i jejich rodiče nešťastní. Oslovili jsme proto psycholožku, aby popsala, jak se situace odráží na dětské psychice, a poradila, co lze dělat ke zmírnění důsledků.

Přečtěte si také

7 běžných (super)potravin, o kterých jste netušili, že jsou tak zdravé
7 běžných (super)potravin, o kterých jste netušili, že jsou tak zdravé

Vlaďku trápí dceřina přecitlivělost

Vlaďka má desetiletou dcerku, která se školou před pandemií nemívala žádné problémy. Chodila do ní ráda, učení jí šlo hladce a měla spoustu kamarádek, které jsou v jejím věku velice důležité.

Za poslední rok se ale vše změnilo – ve škole byla párkrát, jinak se učí z domova, stejně jako všechny české děti. Její maminka se svěřila, že se od té doby trápí.

„Dcera on-line výuku snáší, jak jen to jde,“ popisuje Vlaďka, „vyhovuje jí, že nemusí brzy vstávat. Ale tím výčet pozitiv končí. Je čím dál plačtivější, reaguje extrémně přecitlivěle na jakoukoliv chybu, i když je to naprostá maličkost. Má obrovský strach, že se při testu splete a že se překlikne. Při výuce nemá možnost debaty s učitelkou, třeba jí vysvětlit, proč něco udělala jinak, doptat se. Návrat do školy bude radostný, ale po té době i extrémně těžký.“

Mnohým dětem distanční výuka nevyhovuje. Canva

Martina pro syna vyhledala výživového poradce i doučování

Kromě klasické výuky byly zrušeny také veškeré mimoškolní aktivity. Ty hodně chybí jedenáctiletému Kubovi. Jeho maminka Martina o zkušenosti s distanční výukou a uzavřením kroužků říká: „Z počátku bral situaci jako dobrodružství, jenže jarní výuka vloni se nepovedla, paní učitelka nestíhala a jen zadávala úkoly, což ho brzy přestalo bavit. Zlepšilo se to až na podzim. A letos od ledna je to asi nejhorší, výuka sice docela jede, ale syn ztrácí motivaci k učení.“

Kromě Kubovy psychiky a získávání vědomostí jeho rodiče musí řešit i následky nedostatečného pohybu: „Dost přibral, protože ho baví hlavně týmové sporty. Museli jsme vyhledat pomoc výživové poradkyně, která mu upravila jídelníček, a paní na doučování angličtiny, matematiky a češtiny. Teď se tedy těšíme, že zase vyrazí do školy, i když ty podmínky jsou hrozné. Chápu testování, ale roušky a rotace se mi nelíbí. Na druhou stranu lepší něco než nic. Je mi těch dětí upřímně líto…“

Ze zpráv našich čtenářů

Na Facebooku se zhruba v polovině března rozjela diskuse právě na téma, jak děti snáší distanční výuku. Z některých výpovědí maminek nám v redakci až mrazilo.

  • „Syn 8 let nám řekl, že chce umřít, protože už ho nic pěkného nečeká. 14letý je naprosto apatický, vše dělá jako robot. 17letý řeší, co se školou, když nemá praktickou část.“
  • „Dopoledne dřepí u PC, naobědvá se a už sedí u počítače znovu, aby vypracovala úkoly. Chybí kontakt s učitelem i spolužáky. I když se snažím se jí věnovat, nejde to. Chodím do práce a stejně ji nezabavím tak, jako by se zabavila venku s kamarády. Je to hrozná doba a tak, jak my rádi vzpomínáme na své dětství, tak tato generace nebude mít žádné hezké vzpomínky. Nezájem absolutně o všechno. Ať už se vše vrátí do normálu.“
  • „Jsem zvědavá na ty děti, až půjdou do další třídy, jestli tu třídu dají a jestli učitelé na tohle vše budou přihlížet, nebo budou flákat rovnou koule.“

Co na to říká psycholožka Simona Dejdarová?

„Děti je třeba podpořit v tom, aby si více vybíraly, čemu budou svůj čas a úsilí věnovat, aby byly zodpovědné, ale netrápily se příliš tím, že jejich výkony a výsledky v některých oblastech nemusí odpovídat době před lockdownem.

Ve své praxi občas řeším, že rodiče požadují po svých dětech, aby si udržely ve škole i v mimoškolních aktivitách výsledky a postavení v dětském kolektivu jako před locdownem. To je ale často nemožné, protože míra toho, jak jsou rodiče schopni nebo ochotni se svým dětem v současné době věnovat, se v rodinách velmi liší. Zatímco někteří rodiče mají potřebu asistovat dětem při výuce (a třeba i napovídat při testech), jiní jsou rádi, že zvládnou základní péči o domácnost a školní povinnosti musí nechat zcela na svých dětech.“

Kromě vyučování schází sociální kontakt. Canva

Osobní setkávání je důležité

Odbornice dále doporučuje, abychom dětem pomohli s udržováním „živých“ sociálních kontaktů. Setkává se totiž s vystrašenými dětmi, které se bojí nákazy a samy se izolují, u menších dětí se mohou vyvinout až úzkosti a přehnané obavy o zdraví vlastní i blízkých lidí, které jsou většinou přenesené z původně úzkostných rodičů nebo prarodičů.

„Většina škol i dalších on-line poskytovatelů vzdělání a zábavy už ví, že práce ve virtuálním prostoru je náročnější na pozornost, samostatnost, dětskou sebedůvěru, vůli i motivaci. Hodiny a lekce musí být kratší, pauzy delší, čas strávený on-line celkově kratší než čas, který děti trávily ve škole a na odpoledních aktivitách,“ říká Simona Dejdarová.

On-line kontakt živá setkávání s lidmi nenahradí. Děti, možná ještě více než my, dospělí, potřebují fyzický kontakt, společný pohyb, potřebují vnímat emoce, mimiku, dotýkat se, společně se smát, hrát si. Starší děti se potřebují setkávat v partách, ve dvojicích, potřebují si zkoušet žít různé druhy vztahů.

„Pokud jim toto brzy neumožníme v plném rozsahu, míra frustrace v naší nejmladší generaci poroste a řada dětí bude vystavena riziku rozvoje psychických poruch nebo poruch chování,“ uzavírá Simona Dejdarová, která poskytuje pomoc rodinám v krizových situacích a také psychologické poradenství například v rámci organizace Parent project sdružující pacienty se svalovou dystrofií a dalšími vzácnými nervosvalovými onemocněním i jejich rodinné příslušníky.

Děti se vrátí do školy s rouškami. Canva

Jak to tedy od pondělí bude?

  • Do mateřských školek se vrátí předškolní děti, a to do skupin max. po 15 osobách. Roušky ani respirátory mít nemusí.
  • Do základních škol první stupeň v rotačním režimu. Děti budou dvakrát týdně testované a budou muset mít roušky. Malotřídky rotační režim mít nebudou.
  • Druhý stupeň a středoškoláci zůstávají na distanční výuce.
  • Ministerstvo školství nicméně plánuje umožnit žákům druhého stupně základních škol a studentům středních i vysokých škol docházku na dobrovolné konzultace ve skupinách do šesti studentů.
  • Otevřou se základní umělecké a jazykové školy, a to ve formě 1 žák a 1 učitel.
  • Studenti středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a posledních ročníků vysokých škol by se měli vrátit na praktickou výuku a do laboratoří 19. dubna.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz