Máte doma mlýnek na pepř nebo sůl? Zkontrolujte jednu jeho část, může uvolňovat tisíce částic plastu

Malý ruční mlýnek na koření DUE997 / Shutterstock.com

Párkrát zakroutíte mlýnkem nad talířem a nejspíš očekáváte, že si jídlo obohatíte o trochu čerstvého pepře nebo soli. Ve skutečnosti se však s nimi mohou z mlýnku uvolňovat i drobné částice plastů. Dá se tomu zabránit?

Přečtěte si také

Rychlé šunkofleky do krabičky: Upečte je rovnou po porcích a druhý den je vezměte do práce

Levné mlecí mechanismy ochutí jídlo i o mikroplasty

Mlýnky na sůl a pepř jsou rozhodně elegantní doplněk stolování, ale jejich používání může mít i jednu stinnou stránku. Když totiž tvrdá zrna čerstvého pepře a hrubé soli procházejí zuby mlecího mechanismu strojku, při tlaku a tření se materiál tohoto ústrojí může opotřebovávat a jeho částice uvolňovat do jídla společně s kořením.

Nejde o to, že byste chroupali viditelné drobky plastu. Jedná se typicky o drobnější, okem nepostřehnutelné částice. Mikroplasty. Paradoxně se přitom dá říct, že čím menší částice plastu jsou, tím hůře. Zatímco větší částice mohou spíše projít trávicím traktem ven, u menších roste riziko, že v těle uvíznou. Mohou i překonat střevní bariéru a dostat se do krve. Podle zprávy EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) mají tento potenciál zejména částice menší než 150 mikrometrů. Hluboko do orgánů pak mohou proniknout spíše ještě mnohem menší částice (1,5 mikrometru a méně).

Problém uvolňování mikroplastů z mlýnků přitom nezůstává jen v teoretické rovině. Nedávno vyšla v časopise Science of the Total Environment studie, která tento jev experimentálně potvrdila. Autoři nakoupili mlýnky na sůl od tří výrobců, některé měly mechanismus z PET (polyethylentereftalát) plastu, jiné z polykarbonátu.

Z mlýnků z PET plastu se uvolnily řádově nižší jednotky tisíc částic. Z polykarbonátového dokonce přes 15 tisíc částic. A to při mletí 50 g soli. „Naše zjištění poskytují v souhrnu přímý důkaz, že běžné plasty přicházející do styku s potravinami mohou uvolňovat mikroplasty do stravy, zejména v případě vysokého mechanického namáhání, jako je mletí,“ uvedli autoři studie.

Uvolňování plastů neznamená automatické riziko pro zdraví

V dané studii byl počet vzorků, tedy mlýnků, poměrně značně malý a na docela velkém množství soli. Přesto nejsou důležitá ani tak konkrétní čísla, jako spíš samotný fakt, že plastové mlecí mechanismy mohou být reálným zdrojem mikroplastů. Ostatně nejde o první studii přesně na toto téma.

V roce 2020 již obdobné výsledky odhalila i jistá německá studie. Naměřené množství částic bylo ještě citelně vyšší. To mohlo způsobit použití jiných vzorových mlýnků či trochu odlišná metodika. Podstatnější ale nakonec je, zda tento fakt představuje nějaké ohrožení lidského zdraví.

Hned na začátek je třeba říct, že panika kvůli plastovému mlýnku není zcela namístě. Věda zatím nemá ani zcela jasnou odpověď na to, zda či nakolik nám mohou mikroplasty v těle vůbec uškodit. Velmi opatrné jsou v tomto směru i klíčové zprávy od FDA, tedy amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, ale i WHO. „Současné vědecké důkazy neprokazují, že by hladiny mikroplastů nebo nanoplastů zjištěné v potravinách představovaly riziko pro lidské zdraví,“ uvádí výslovně FDA.

Neznamená to ale, že si můžeme oddechnout. Pouze to znamená, že ještě nemáme dost přímých důkazů pro jasná tvrzení a stanoviska. Důležitá tedy rozhodně zůstává předběžná opatrnost a smysluplná je i snaha rozumnými kroky omezit zjevné zdroje mikroplastů, a tím i snížit kumulativní zátěž našeho organismu, který v současném světě už tak dostává docela zabrat z nejrůznějších směrů.

Žena používá ruční mlýnek na sůl při přípravě jídla brizmaker / Shutterstock.com

Kovový či keramický mechanismus může být lepší volbou

Pokud chcete se solí či pepřem schroupat o něco méně plastů, řešením může být jednoduše pořízení kvalitnějšího mlýnku s keramickým nebo kovovým mlecím ústrojím. Zajímejte se přitom opravdu o to, z jakého materiálu je vyrobený právě mlecí systém. Vnější obal může klamat. I při čtení popisku si dejte pozor na obecné formulace jako „nerezové provedení“, které jasně nedefinuje, které části jsou z jakého materiálu.

Keramický či kovový mechanismus vás samozřejmě před mikroplasty ani jinými kontaminanty zcela nezachrání. Ty se mohou do jídla dostat i jinak – z prostředí, zpracování, obalu… Přesto omezíte aspoň jeden zjevný a poměrně výrazný zdroj. Právě mechanická námaha jako mletí či tření totiž představuje „ideální“ podmínky pro uvolňování těchto částic.

Mnohem víc než mikroplasty vám může ublížit samotná sůl

Při honbě za zdravým a čistým prostředím a životním stylem bychom ale vždy měli především myslet tak trochu hierarchicky. Plastový mlýnek je spíše detail – a to, zda nás může jeho používání jakkoli ohrozit, je přinejmenším velmi diskutabilní.

Naopak mnohem více pozornosti si zaslouží daleko prokazatelnější a jednoznačnější riziko, jakým je samotný vysoký příjem soli, bez ohledu na to, v čem si ji nameleme. WHO upozorňuje, že většina populace přijímá nadbytek sodíku. Ten prokazatelně souvisí s vyšším rizikem rozvoje zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak a následné kardiovaskulární choroby. Souvisí i s vyšším rizikem rakoviny žaludku, vzniku obezity, osteoporózy a dalších nemocí.

Více bychom se tak ve výsledku měli soustředit spíše na to, kolik soli si do jídla nameleme… než v čem.

Zdroje: FDA, WHO, PubMed, EFSA, Kupi.cz