Za 50 let ubylo v některých plodinách až 50 % vybraných minerálů. Vědci vysvětlují proč

Listová zelenina ve fóliovníku Mediterranean sea .1 / Shutterstock.com

Jak se lišilo jablko dnes a před padesáti lety? Vědecké výzkumy naznačují, že možná víc, než bychom čekali. Řadě plodin a potravin totiž podle studií klesá nutriční hodnota. Týká se to přitom různých druhů zeleniny, ovoce i obilovin a mnoha minerálních látek jako draslík, zinek, hořčík nebo železo, které jsou zásadní pro naše zdraví.

Přečtěte si také

Domácí škvarky jako od řezníka. Jednoduchý postup, podle kterého to zvládne každý

Nová zpráva potvrzuje vážné obavy. Mnohé potraviny už nejsou, co bývaly

O tom, že některé plodiny ztrácejí nutriční hodnotu jste možná už slyšeli. Nejde rozhodně o žádnou novinku, a bohužel, nejde ani o pouhé nostalgické vzlykání po starých časech, kdy ovoce chutnalo lépe a tráva byla zelenější. Teze má totiž značnou oporu ve výzkumech.

V posledních dnech vyvolala značnou odezvu nová zpráva, kterou v říjnu vydala britská společnost Deep Science Ventures. Tato zpráva s příznačným názvem Hollow Harvests, což bychom mohli přeložit jako „Prázdné sklizně“, informuje o tom, že šlechtění a moderní způsoby pěstování plodin a intenzivního zemědělství zaměřeného na velké výnosy, způsobily pokles nutričních hodnot v určitých plodinách. A to až na polovinu hodnoty, které stejné potraviny dosahovaly před 50 lety.

Tato zpráva ovšem není samostatnou novou studií. Shrnuje poznatky z dřívějších prací, ale také z rozhovorů s experty na danou tematiku. Nejde však o jedinou důležitou práci v této oblasti, která letos vyšla. Časopis Nature Food vydal na jaře velkou metaanalýzu vycházející z 243 studií. Analýza se zaměřila na obsah zinku, železa a bílkovin v pšenici. I zde se ukázalo, že koncentrace všech těchto složek u odrůd uváděných na trh od 60. let setrvale klesaly oproti předchozímu stavu.

Studie z roku 2023 pak sledovala i rýži a porovnávala odrůdy pěstované opět od 60. let minulého století. U novějších odrůd této plodiny výzkumníci naměřili o téměř polovinu nižší obsah vápníku a o zhruba třetinu nižší obsah zinku a železa.

Větší úroda může živiny „naředit“. Roli hraje i oxid uhličitý

Větší plody, zrna a celkově více biomasy… ale nikoli více minerálů. Alespoň některých. Moderní intenzivní způsoby zemědělství mohou ve větší sklizni určitý objem minerálů, kterými půda disponuje, obrazně řečeno více „rozmělnit“.

Vliv mohou mít podle zmíněných studií ale také změny rovnováhy půdy, tedy změny poměru obsahu živin, nebo prostá degradace a vyčerpání půdy. Další rozdíly v nutričních hodnotách může mít na svědomí i změna koncentrace oxidu uhličitého. Tu zkoumala například studie z roku 2025 publikovaná v Global Change Biology.

Při vyšší koncentraci CO₂ dochází ke „stimulaci“ fotosyntézy a rostlina může získávat více sacharidů pro svou výživu a vývoj. Na druhou stranu bílkoviny či některé minerály nemusí zvládat přijímat či tvořit stejným tempem. „Zatímco rostliny rostou rychleji pod vlivem vyššího obsahu CO₂, obsah bílkovin a mikroživin se v nich snižuje,“ uvádí výslovně autoři studie.

Muž ukusuje syrovou mrkev ViDI Studio / Shutterstock.com

Musíme tedy sníst dvě mrkve místo jedné? Tak jednoduché to není

Bylo by samozřejmě snadné a lákavé vyvodit z výsledků těchto důležitých studií jednoduché východisko, jako například že je třeba sníst dvě mrkve místo jedné, abychom získali z jídla stejně živin jako naši prarodiče. Pro titulky bulváru to zní lákavě, ale reálně je situace složitější.

Nutriční hodnota není jednotný parametr. Každá plodina obsahuje makroživiny, tedy bílkoviny, sacharidy a tuky, a také mikroživiny, což je celá rozsáhlá paleta vitamínů, minerálů a dalších látek. Zmíněné práce se vždy zaměřovaly jen na určité látky. A zatímco obsah některých látek mohl klesnout, jiné mohou zůstávat stabilní nebo se jejich koncentrace mohla i navýšit.

To, že nemůžeme vyvodit jednoduché, kategorické řešení pro náš jídelníček, ale neznamená, že zmíněné zprávy nejsou varovné a není třeba je brát vážně. Je ale nutné vzít v potaz i fakt, že obsah nutrientů významně ovlivní i způsob zpracování. Dnes jsou v naší stravě velmi rozšířené ultrazpracované potraviny, které jsou často velmi chudé na živiny, zatímco jejich kalorická denzita je vysoká.

Právě problém zpracování a přemíry vysoce průmyslově zpracovaných potravin v nákupním košíku může být dnes pro běžného člověka a spotřebitele ve skutečnosti mnohem relevantnější problém než úbytek některých nutrientů v plodinách. Ten může částečně vykompenzovat obecně lepší potravinová dostupnost, které se dnes v našich zeměpisných šířkách těšíme.

Zeleniny, ovoce i jiných základních potravin máme dnes k dispozici pestrý výběr. Můžeme zvolit plodiny z konvenčního zemědělství, anebo třeba od lokálních farmářů v bio kvalitě dle vlastních preferencí a možností a vytvořit si pestřejší jídelníček než naši předkové.

V každém případě zelenina, ovoce ani obiloviny rozhodně nejsou ani dnes žádné „prázdné potraviny“, na které bychom měli rezignovat. Naopak je těchto základních, nezpracovaných či minimálně zpracovaných potravin potřeba zařazovat do jídelníčku co nejvíce – a omezit konzumaci zmíněných vysoce zpracovaných potravin, což jsou skutečně často jen prázdné kalorie.

Zdroje: Nature, Deep Science Ventures, Global Change Biology, The Lancet