První města zavedla daň ze samoobslužných pokladen. Obchody mají platit 13 000 Kč ročně za každou
Samoobslužné pokladny mají zákazníkům urychlit nákupy, v Belgii se ale staly předmětem nové daně. Obchody za každou zaplatí stovky eur ročně. Města chtějí chránit pracovní místa a menší prodejny, obchodníci se proti opatření brání u soudu. Může se něco podobného objevit také v Česku?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Samoobslužné pokladny jsou dnes běžnou součástí supermarketů. Zákazníci si sami naskenují zboží, zaplatí kartou a nemusí čekat ve frontě u klasické pokladny. Obchodům zase umožňují odbavit více lidí najednou. Jenže zatímco v mnoha zemích jejich počet roste, belgické město Lutych se rozhodlo jejich provoz dodatečně zdanit. A nejde o zanedbatelnou částku.
Za každou samoobslužnou pokladnu 519 eur ročně
Belgické město Lutych schválilo v říjnu 2025 novou daň, která se od roku 2026 vztahuje na samoobslužné pokladny v obchodech. Za každé zařízení musí provozovatel zaplatit 519 eur ročně. Pro supermarket s deseti takovými pokladnami to znamená náklady 5 190 eur za rok, tedy více než 125 tisíc korun. Podle belgického regionálního média Qu4tre očekává radnice z této daně roční příjem přibližně 77 tisíc eur.
Lutych navíc není jediným belgickým městem, které samoobslužné pokladny zdaňuje. Podobné opatření má také nedaleký Seraing, který jej uvádí mezi svými oficiálně zveřejněnými městskými daněmi.
Daň neplatí zákazníci přímo při placení nákupu. Povinnost se vztahuje na provozovatele obchodů, kteří samoobslužné pokladny používají.
Město chce chránit prodavače a menší obchody
Za zavedením nové daně stojí snaha místní samosprávy chránit zaměstnanost a podpořit menší obchodníky. Radnice argumentuje tím, že velké řetězce díky automatizovaným pokladnám získávají výhodu oproti malým prodejnám, které takové technologie často nemají.
Podle lutychské radní pro finance Carine Clotuche má opatření přispět k ochraně pracovních míst. Město zároveň tvrdí, že nová daň nemá dopadat na malé místní obchody, ale především na větší provozovny využívající automatizované odbavení zákazníků.
Právě tento argument však vyvolal mezi obchodníky silný nesouhlas. Ti upozorňují, že samoobslužné pokladny nejsou pouze způsobem, jak snížit náklady na zaměstnance. Pomáhají také zvládat vytížené hodiny, zkracovat fronty a zajišťovat plynulejší provoz prodejen.
Obchodníci se obrátili na soud
Nová daň nezůstala jen předmětem veřejné diskuse. Belgická obchodní federace Comeos a organizace UCM Liège proti ní podnikly právní kroky. Dne 2. února 2026 UCM Liège potvrdila, že společně s Comeos podala k belgické Státní radě návrh na zrušení příslušného daňového předpisu.
„Zdanit pracovní nástroj znamená oslabit podniky, které se především snaží zůstat životaschopné, obsluhovat zákazníky a udržet místní zaměstnanost,“ uvedl Olivier Etienne, předseda UCM Liège, v oficiálním vyjádření organizace.
Podle obchodníků jde o další finanční zátěž v době, kdy se firmy potýkají s vysokými náklady na energie, mzdy a provoz. Kritizují také samotný princip opatření. Místo zdanění určitého výrobku nebo služby totiž město podle nich fakticky zdaňuje způsob, jakým si obchod organizuje práci.
O tom, zda soud napadený daňový předpis zruší, zatím nemáme potvrzené konečné rozhodnutí. Samotné podání žaloby proto nelze považovat za zrušení daně.
Milos Momcilovic / Shutterstock.com
Co by podobná daň znamenala pro české supermarkety?
V České republice se samoobslužné pokladny staly běžnou součástí nákupů v řetězcích jako Lidl, Kaufland, Tesco, Albert nebo Globus. Některé prodejny umožňují také průběžné skenování zboží pomocí mobilní aplikace nebo ručního skeneru.
Případné zavedení podobné daně by pro obchodní řetězce znamenalo další provozní výdaj. Zda by na něj reagovaly omezením počtu samoobslužných pokladen, nebo by se náklady nějak promítly do cen zboží, však nelze bez konkrétních údajů předjímat.
Belgické opatření je rozhodnutím jednotlivých měst, nikoliv celoevropským pravidlem. V České republice obdobná daň ze samoobslužných pokladen zavedena není.
Co na belgickou daň říkají čeští obchodníci?
Samoobslužné pokladny jsou dnes běžnou součástí českých supermarketů a hypermarketů. Podle vedoucích prodejen ale jejich hlavním přínosem není pouze úspora nákladů na zaměstnance. Pomáhají především zvládat nápor zákazníků a zkracovat čekání u pokladen.
Jana Dvořáková, vedoucí prodejny obchodního řetězce v Brně, upozorňuje, že samoobslužné pokladny se bez zaměstnanců stejně neobejdou.
- „Lidé si často myslí, že když obchod zavede samoobslužné pokladny, automaticky propustí několik pokladních. Tak jednoduché to ale není. Někdo musí zákazníkům pomáhat, kontrolovat věk při prodeji alkoholu nebo řešit problémy při skenování. Zaměstnance potřebujeme pořád, jen se jejich práce trochu mění,“ vysvětluje Jana Dvořáková.
Podobně situaci vnímá také Martin Procházka, vedoucí hypermarketu v Praze. Podle něj by případné zavedení podobné daně znamenalo pro větší prodejny citelný výdaj.
- „V hypermarketu máme samoobslužných pokladen hned několik, protože ve špičce dokážou výrazně ulevit klasickým pokladnám. Pokud bychom měli za každou z nich platit přes třináct tisíc korun ročně, v součtu už by šlo o poměrně vysokou částku. Peníze by pak samozřejmě chyběly někde jinde, například při modernizaci prodejny,“ říká Martin Procházka.
Oba vedoucí se shodují, že zákazníci by měli mít možnost vybrat si způsob placení, který jim vyhovuje. Zatímco část lidí dává přednost rychlému samoobslužnému odbavení, jiní stále vyhledávají klasickou pokladnu s obsluhou.
Zatímco belgické samosprávy chtějí zdaněním samoobslužných pokladen podpořit zaměstnanost a menší obchody, velké řetězce jej považují za překážku modernizace. Výsledek soudního sporu může být důležitý i pro další města, která by o podobném opatření uvažovala. Pro české zákazníky se však v tuto chvíli nic nemění.
Zdroje: autorský text, Qu4tre.be, Seraing.be, UCM Liège, vyjádření vedoucích zaměstnanců prodejen pro Kupi.cz
Čtěte dále...
Redakční test: 7 pracích gelů na barevné prádlo. Vítěz je až podezřele levný, ale obstál na jedničku
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko