Slunečný říjen láká k posledním pracím na zahradě. Jenže zatímco některým keřům podzimní řez prospěje, jiným může uškodit. Platí to i pro oblíbené túje, levandule nebo hortenzie. Zahradnice Eva Koutná vysvětluje, co ještě můžeme ostříhat, na které větve raději nesahat a proč záleží i na tom, kdy rostlina kvete.
Zahradnické nůžky, hromady větví a poslední velký úklid před zimou. Tak to teď vypadá na mnoha českých zahradách. Jenže snaha všechno pěkně zastřihnout může přinést na jaře nepříjemné překvapení. Některé keře už totiž mají založené květní pupeny na příští sezonu. Jiné potřebují zachovat mladé výhony, na kterých budou příští rok plodit.
„Na podzim mají lidé tendenci ostříhat na zahradě všechno, co přes léto vyrostlo. Jenže právě tím si mohou připravit nepříjemné překvapení na jaro. Některé keře totiž už teď mají založené květní pupeny na příští rok. Když je odstraníme, rostlina sice zimu přečká, ale na jaře nemusí vůbec vykvést. Proto vždycky radím nejdřív zjistit, na jakém dřevě konkrétní keř kvete,“ vysvětluje pro Kupi zahradnice Eva Koutná ze zahradního centra Květinka.
U většiny běžných ostružiníků je podzimní řez důležitý pro příští úrodu. Staré pruty, ze kterých jste letos sklízeli ostružiny, odstřihněte těsně u země. Už totiž znovu nezaplodí. Silné mladé výhony naopak ponechte a přivažte k opoře. Právě na nich se příští rok objeví nové plody. Výjimkou jsou odrůdy plodící na letošních výhonech.
Letní maliny plodí na výhonech z předchozího roku, proto po sklizni odstraňujeme staré odplozené pruty. Mladé zdravé výhony necháme růst. U podzimních malin je to ale jinak. Ty plodí na letošních výhonech a běžně se celé seřezávají až koncem zimy, nejčastěji v únoru.
U černého rybízu se nejkvalitnější úroda tvoří především na mladším dřevě. Jakmile keř opadá a přejde do vegetačního klidu, můžete u starších rostlin odstranit část nejstarších, tmavých větví přímo u země. Každoročně obvykle stačí vyřezat přibližně čtvrtinu až třetinu nejstaršího dřeva. Zbytek ponechte, aby keř zbytečně nezeslábl.
„U rybízu, malin nebo ostružin je důležité vědět, které větve už odplodily a které ponesou úrodu příští rok. Zahrádkáři někdy ostříhají celý keř na stejnou výšku, protože chtějí mít před zimou uklizeno. Jenže tím mohou odstranit právě ty nejcennější mladé výhony. U ovocných keřů je lepší vyřezat staré větve až u země a zdravé mladé ponechat, samozřejmě podle konkrétního druhu,“ doporučuje Eva Koutná.
U vysokých keřových růží můžete na podzim mírně zkrátit příliš dlouhé větve, aby se ve větru nelámaly. Pnoucí růže raději pořádně přivažte k opoře. Hlavní tvarovací řez si nechte na konec zimy nebo začátek jara. Příliš hluboké podzimní stříhání může keř zbytečně oslabit.
Tis patří mezi jehličnany, které snášejí pravidelný řez velmi dobře. Pokud vám živý plot přerostl, můžete ho ještě za mírného suchého počasí lehce upravit. V polovině října už ale není vhodné pouštět se do hlubokého zmlazování. To si nechte na jaro. Tis je navíc jedovatý, proto při práci používejte rukavice a odřezky bezpečně ukliďte.
Konoplytska / Shutterstock.com
Právě tyto rostliny patří k nejčastějším obyvatelům českých zahrad. A přestože mohou po létě vypadat přerostle nebo neupraveně, v polovině října už jim větší řez zpravidla neprospěje.
Ideální doba pro pravidelné tvarování bývá na jaře a koncem léta až začátkem podzimu. V polovině října už raději nestříhejte. Túje navíc špatně obrážejí ze starého holého dřeva, takže příliš hluboký řez může v živém plotu zanechat trvalé mezery.
Levandule se obvykle zastřihuje po odkvětu koncem léta. Pokud jste to nestihli, v říjnu už se do výrazného řezu nepouštějte. Zvlášť nebezpečné je stříhání hluboko do starého zdřevnatělého základu, ze kterého rostlina obtížně obrůstá.
U hortenzií velkolistých ponechte odkvetlá květenství přes zimu, protože pomáhají chránit pupeny před mrazem. Hlubší řez by vás mohl připravit o příští květy. Hortenzie latnaté a stromečkovité se obvykle stříhají na konci zimy nebo na začátku jara.
Pokud přes léto ztratil pravidelný tvar, větší úpravy už odložte. Nové výhony vyvolané pozdním řezem by mohly být náchylnější k mrazu. Před zimou raději zkontrolujte zdravotní stav keře a při suchém podzimu také vlhkost půdy.
Přestože dobře snáší tvarování, větší říjnový řez už není vhodný. Jako stálezelená rostlina navíc potřebuje dostatek vláhy i před zimou. Pokud je suchý podzim, důležitější než zastřižení koruny je důkladná zálivka ke kořenům.
Podobná opatrnost platí také pro šeříky, zlatice a jarně kvetoucí tavolníky. Ty se zpravidla stříhají po odkvětu, nikoliv na podzim, protože už mají připravené pupeny pro příští jaro.
V říjnu se řiďte především počasím. Pokud se blíží výraznější mrazy, prší nebo jsou větve mokré, větší zásahy odložte. Používejte ostré a čisté nářadí, aby řezné rány byly hladké. Nemocné a poškozené větve můžete podle potřeby odstranit, ale vždy s ohledem na konkrétní rostlinu.
Podzimní péče totiž nemusí znamenat, že zahrada bude dokonale ostříhaná. Některým keřům pomůžete odstraněním starých větví, jiným nejvíc prospěje, když je necháte až do jara na pokoji. A právě v tom spočívá rozdíl mezi obyčejným úklidem a správnou péčí o zahradu.
Zdroje: autorský text, Eva Koutná ze zahradního centra Květinka pro Kupi.cz, myHOMEBOOK, Royal Horticultural Society – Řez živých plotů, Royal Horticultural Society – Řez hortenzií