Kuna na půdě může zničit izolaci i kabely. Odborník radí, jak ji vyhnat a zabránit jejímu návratu
V noci se ze střechy ozývá dupání a škrábání, na půdě se objevuje trus a zateplení je najednou rozcupované. S prvními chladnějšími podzimními dny mohou majitelé domů zjistit, že jejich střechu využívá kuna. Samotný plašič přitom často nestačí. Rozhodující je zjistit, kudy se dovnitř dostává, vyhnat ji a vstup důkladně zabezpečit.
Co v článku najdete
- Na podzim se mohou objevit i mladé kuny hledající vlastní úkryt
- Nejdřív zjistěte, kudy kuna chodí
- Hluk a světlo mohou kunu rozhodit, samy ale problém nevyřeší
- Ultrazvukový plašič může pomoci, ale není všemocný
- Pachové odpuzovače, psí chlupy i další domácí rady
- Nejúčinnější řešení přichází až poté, co kuna odejde
- Co tedy na kunu zkusit
- Na odchyt pozor, kuna není obyčejný domácí škůdce
Na podzim se mohou objevit i mladé kuny hledající vlastní úkryt
Kuna skalní se lidským obydlím rozhodně nevyhýbá. Běžně využívá půdy, stodoly, kůlny nebo prostory pod střechami a aktivní bývá především za soumraku a v noci. Mladé kuny narozené na jaře už mají koncem léta velikost dospělých zvířat. V teritoriu matky ale mohou zůstávat až do pozdního podzimu nebo zimy, kdy se postupně vydávají hledat vlastní prostor.
Prvním signálem proto často nebývá samotné zvíře, ale zvuky nad hlavou. Kuna je podstatně větší než myš a její běhání po půdě dokáže znít překvapivě hlasitě. Přidat se může škrábání, trus, moč, zbytky potravy a typický zápach. Horší je, když začne pronikat do konstrukce střechy. Dokáže rozhrabat nebo potrhat tepelnou izolaci a škody se mohou objevit také na měkkých materiálech či kabeláži.
„Když někdo slyší kunu na půdě první nebo druhou noc, je ideální začít situaci řešit hned. Čím déle má zvíře klid a možnost používat stejné místo jako úkryt, tím obtížnější bývá ho odtud dostat. A hlavně je potřeba zkontrolovat izolaci a zjistit, kudy se dovnitř vůbec dostalo,“ říká pro Kupi Pavel Drábek z deratizační firmy.
Nejdřív zjistěte, kudy kuna chodí
Než se na půdu rozmístí nejrůznější odpuzovače, vyplatí se najít vstupní cestu. Kuna dobře šplhá a může se dostat ke střeše po fasádě, okapu, pergole nebo větvích stromů. Do podkroví pak využívá například uvolněnou tašku, otvor v podbití, větrací otvor či jinou netěsnost.
Berlínská správa pro životní prostředí ve svém materiálu ke kuně skalní doporučuje hledat právě uvolněné střešní tašky, otvory ve zdivu, poškozená střešní okna a větrací otvory. Jako jednoduchou pomůcku zmiňuje i uhlazený písek v místech, kudy by zvíře mohlo procházet – otisky mohou ukázat jeho trasu. Při kontrole přitom nepřehlížejte ani malé škvíry. Podle NABU může samici kuny stačit otvor široký přibližně 4,5 centimetru, samci kolem pěti centimetrů.
Hluk a světlo mohou kunu rozhodit, samy ale problém nevyřeší
Jedním z nejjednodušších postupů je udělat z klidného úkrytu místo, kde se kuna necítí dobře. Pomoci může častější pohyb na půdě, přestavování věcí, nepravidelný hluk nebo světlo. Některé návody doporučují také puštěné rádio.
Má to ale háček. Kuna je přizpůsobivé zvíře a na opakující se podněty si může zvyknout. NABU upozorňuje, že světlo, zvuky, pachy ani ultrazvuk zpravidla nepředstavují trvalé řešení. Náhlá změna prostředí může zvíře na čas vyrušit, ale po zjištění, že mu nic nehrozí, se může vrátit.
„Nejlepší bývá nespoléhat na jednu věc. Rádio, světlo nebo ruch mohou pomoci kunu přimět, aby úkryt opustila, ale pokud zůstane otevřená její cesta dovnitř, může být za pár nocí zpátky. Plašení je proto spíš první část řešení, ne jeho konec,“ vysvětluje Pavel Drábek.
Ultrazvukový plašič může pomoci, ale není všemocný
Častým řešením jsou ultrazvukové odpuzovače. Vydávají zvuk o vysoké frekvenci, který lidé zpravidla neslyší, ale má být pro kunu nepříjemný. Ani tady ale nelze očekávat stoprocentní výsledek. Účinek ultrazvuku bývá často pouze dočasný a zvíře si na něj může zvyknout. Smysl proto dává zejména jako součást kombinace několika opatření, nikoli jako jediná ochrana střechy.
Důležité je také správné umístění. Pokud kuna žije například mezi izolací a střešní konstrukcí, zařízení umístěné v jiné oddělené místnosti nemusí mít požadovaný efekt.
Rudmer Zwerver / Shutterstock.com
Pachové odpuzovače, psí chlupy i další domácí rady
Další možností jsou pachové repelenty určené proti kunám. Lidé používají také psí nebo kočičí chlupy, různé intenzivně vonící přípravky nebo jiné silné pachy.
I zde ale platí podobné omezení jako u hluku. Některou kunu změna pachu vyruší, jiná ji začne po čase ignorovat. Odborné materiály NABU proto upozorňují, že samotné pachové prostředky není možné považovat za spolehlivé dlouhodobé řešení.
Zkoušet doma jedy nebo nebezpečné pasti naopak není dobrý nápad. Český zákon o myslivosti mimo jiné zakazuje trávení zvěře jedem, použití lepu, želez, tluček a nášlapných pastí.
Nejúčinnější řešení přichází až poté, co kuna odejde
Pokud má být klid dlouhodobý, musí nakonec přijít na řadu mechanické zabezpečení střechy. Právě na tom se shodují materiály věnované soužití s kunou: všechny přístupové otvory je potřeba po jejím odchodu pevně uzavřít například opravou střechy, vhodnou mřížkou, plechem nebo jiným materiálem, který kuna nedokáže snadno odstranit.
Zkontrolovat je vhodné především podbití, okraje střechy, větrací otvory, uvolněné tašky a místa kolem střešních oken. Pomoci může i omezení snadných přístupových cest, například větví sahajících bezprostředně ke střeše.
Zásadní je ale pořadí. „Otvor se nesmí bez rozmyslu ucpat ve chvíli, kdy nevíme, kde kuna právě je. Když ji zavřete uvnitř střechy, bude hledat cestu ven a škody mohou být ještě větší. Nejdřív je potřeba ověřit, že zvíře odešlo, a teprve potom všechny cesty zpátky důkladně zabezpečit. Z dlouhodobého hlediska je právě toto nejdůležitější opatření,“ upozorňuje Pavel Drábek.
Stejné doporučení uvádí i NABU: vstup má být uzavřen teprve poté, co je jisté, že kuna objekt opustila. Pokud by zůstala uvnitř, při snaze dostat se ven může napáchat další škody.
Co tedy na kunu zkusit
V praxi dává největší smysl postupovat v několika krocích:
- najít místo, kudy se kuna do střechy dostává,
- krátkodobě ji vyrušovat hlukem, světlem nebo častější přítomností na půdě,
- případně přidat ultrazvukový nebo pachový odpuzovač, ale nespoléhat na něj jako na jediné řešení,
- ověřit, že kuna prostor skutečně opustila,
- opravit a uzavřít všechny přístupové cesty a zkontrolovat stav izolace, parozábrany i kabelů.
Právě poslední bod rozhoduje o tom, zda se problém po několika týdnech nevrátí. Nestačí totiž vyhnat konkrétní zvíře. Pokud ve střeše zůstane pohodlný vstup, může stejné místo později objevit další kuna.
Na odchyt pozor, kuna není obyčejný domácí škůdce
Kuna skalní patří podle českého zákona o myslivosti mezi druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem. Standardní doba jejího lovu je podle aktuální vyhlášky od 1. listopadu do konce února; zákon zároveň upravuje zvláštní postup pro lov zvěře na nehonebních pozemcích, mezi které patří například zastavěné pozemky.
Majitel domu by proto neměl kunu svévolně usmrcovat ani se ji pokoušet chytat improvizovanými prostředky. Plašení za účelem zabránění škodám zákon připouští. Pokud by bylo nutné řešit lov kuny na nehonebním pozemku, povoluje jej na žádost vlastníka či nájemce orgán státní správy myslivosti; zákon umožňuje takový lov povolit i mimo běžnou dobu lovu.
Zdroje: Pavel Drábek z deratizační firmy pro Kupi.cz, Umweltbundesamt, NABU, Ministerstvo zemědělství
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko