Za silné pocení během dne může i to, co jíte. Nejen chilli a alkohol jsou podle specialistky častými spouštěči
Pocení není příjemné asi nikomu, přesto k běžnému životu neodmyslitelně patří. Někteří lidé se ale potí až příliš a netuší, že za tím mohou stát i vybrané potraviny nebo nápoje. Které to jsou, prozradila výživová poradkyně.
Co v článku najdete
- Nadměrné pocení nejčastěji hlásí lidé mezi 18 a 39 lety
- Od chilli čekáme pálení, ne pocení
- Káva i alkohol mohou pocení zhoršovat. Každý ale jinak
- Úprava jídelníčku pomůže jen v některých případech
- Poctivé zapisování ukáže, po čem se potíte víc
- Omezovat pití kvůli pocení se nevyplácí. Hrozí dehydratace
Přečtěte si také
Nadměrné pocení nejčastěji hlásí lidé mezi 18 a 39 lety
Pocení je pro lidské tělo přirozené a nezbytné. Pomáhá mu udržovat stálou teplotu a chrání ho před přehřátím při sportu, v horku i ve stresu. U některých lidí ale potní žlázy pracují mnohem intenzivněji, než je k ochlazování těla potřeba. Lékaři tento stav označují jako hyperhidrózu neboli nadměrné pocení.
Nejde přitom o nijak vzácný problém. Podle americké studie, která vycházela z odpovědí více než 8 000 lidí, se s nadměrným pocením potýká přibližně 4,8 % populace, tedy asi 15 milionů Američanů. Nejčastěji ho uváděli lidé ve věku 18 až 39 let a nejvíce zmiňovanou oblastí bylo podpaží. O svém problému přitom někdy mluvila s lékařem jen polovina dotázaných. Mnozí totiž nadměrné pocení vůbec nepovažovali za zdravotní potíž. A roli v tom, jak moc se potíme, může hrát i to, co jíme a pijeme.
Od chilli čekáme pálení, ne pocení
Od chilli čekáme, že bude pálit. Že se po něm ale začneme potit, už tolik ne. Jde přitom o přirozenou reakci těla, jak vysvětluje pro Kupi výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová.
„Pocení může u některých lidí zvyšovat především velmi pálivé a kořeněné jídlo. Typickým příkladem je chilli, které obsahuje kapsaicin. Ten aktivuje receptory, které mozek vnímá podobně jako teplo, a tělo na tento podnět může reagovat pocením,“ vysvětluje Vernerová.
Podle ní mohou být u některých lidí spouštěčem také velmi horké nápoje a jídla, větší množství cukru nebo těžká a objemná jídla, po kterých se organismus výrazně zahřeje. Zároveň upozorňuje, že univerzální seznam potravin, po kterých se zpotí každý, neexistuje. Reakce je velmi individuální.
SergeyKlopotov / Shutterstock.com
Káva i alkohol mohou pocení zhoršovat. Každý ale jinak
Mezi obvyklé podezřelé patří vedle pálivého jídla také káva a alkohol. Oba nápoje přitom pracují každý úplně jinak a Vernerová potvrzuje, že pocení mohou u některých lidí skutečně zvyšovat.
„Kofein stimuluje nervový systém a může zvyšovat srdeční frekvenci i celkovou aktivaci organismu. U citlivějších lidí se proto může projevit například větším pocením, pocitem horka nebo bušením srdce,“ popisuje. Neznamená to však, že by měl problém s nadměrným pocením každý, kdo pije kávu.
„Alkohol zase rozšiřuje cévy a může vést k pocitu horka a zčervenání. Organismus se zároveň snaží změny tělesné teploty regulovat, takže i alkohol může u některých lidí pocení výrazně podpořit,“ dodává Vernerová.
Konkrétní čísla nabízí výzkum, v němž muži šlapali na kole v horku po dávce kofeinu. Jejich tělo tvořilo o 21 % více potu než po placebu. A rychlost, s jakou umí zasáhnout do tělesné termoregulace alkohol, ukázal japonský experiment, kde se účastníkům už 10 minut po vypití alkoholického nápoje zvýšilo prokrvení kůže i pocení na hrudi. Obě studie ale pracovaly s malým počtem mužů, výsledky proto nelze zobecňovat na každého.
Úprava jídelníčku pomůže jen v některých případech
Mohlo by se zdát, že stačí vyřadit potraviny, po kterých se člověk nejvíc potí, a problém je vyřešený. Ve skutečnosti to tak jednoduché není. Podle Vernerové totiž záleží hlavně na příčině pocení. Pokud ho spouští konkrétní jídlo nebo nápoj, jejich omezení může potíže výrazně zmírnit.
„Obecně bych doporučila pestrý jídelníček založený na běžných nezpracovaných potravinách, dostatku zeleniny, ovoce, kvalitních zdrojích bílkovin a přiměřeném množství sacharidů a tuků. Důležité je také nepřejídat se a všímat si toho, jak se člověk po jednotlivých jídlech cítí,“ radí.
Zároveň ale upozorňuje, že jídelníček není všelék: „Pokud je ale pocení opravdu výrazné, nové nebo se objevuje bez zjevné příčiny, nesnažila bych se problém řešit pouze úpravou jídelníčku. Nadměrné pocení může souviset například s hormonálními změnami, některými léky nebo zdravotními potížemi a v takovém případě je vhodné řešit příčinu s lékařem.“
Koldunov / Shutterstock.com
Poctivé zapisování ukáže, po čem se potíte víc
Každý člověk může na stejné jídlo nebo nápoj reagovat trochu jinak. „To, co u jednoho člověka vyvolá výrazné pocení, nemusí mít u druhého žádný efekt,“ potvrzuje Vernerová. Vlastní spouštěče přitom není nutné hledat nijak složitě.
Podle Vernerové si stačí několik týdnů poznamenávat, co jste jedli a pili, v jakém množství a také v jakých podmínkách se pocení objevilo, například jestli bylo horko, člověk byl ve stresu, sportoval nebo vypil více kávy či alkoholu. Po čase se mohou ukázat opakující se souvislosti. Třeba že se výraznější pocení objevuje po ostrém jídle nebo po několika šálcích kávy.
„Není ale potřeba automaticky vyřadit z jídelníčku polovinu potravin. Smyslem je najít skutečné spouštěče, ne si zbytečně vytvořit další seznam zákazů,“ zdůrazňuje.
Omezovat pití kvůli pocení se nevyplácí. Hrozí dehydratace
Někoho možná napadne pít méně, aby tělo nemělo z čeho pot vyrábět. Právě před tímto postupem Vernerová důrazně varuje. Připomíná, že potem tělo ztrácí vodu i minerální látky a při nedostatku tekutin hrozí dehydratace, kvůli které organismus hůře reguluje tělesnou teplotu.
„Určitě není vhodné omezovat pití ve snaze ‚méně se potit‘. To může mít naopak negativní efekt. Při větším pocení je potřeba tekutiny průběžně doplňovat, zvlášť při sportu, v horkém počasí nebo při konzumaci alkoholu,“ vysvětluje. Opačný extrém ale podle ní také nefunguje. Neplatí, že čím více vody člověk vypije, tím méně se bude potit. Pocení je přirozený mechanismus regulace tělesné teploty a jeho množství ovlivňuje řada faktorů.
„Za mě je u pocení stejně jako u výživy nejdůležitější nevytvářet zbytečně dlouhý seznam zákazů. Mnohem užitečnější je sledovat vlastní reakce a hledat konkrétní souvislosti,“ uzavírá Vernerová.
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová pro Kupi.cz, AAD, NCBI
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko