Stačí pár vteřin a silné stisknutí ruky. Výsledek měření síly stisku může napovědět až překvapivě hodně nejen o tom, v jaké kondici člověk je, ale i o tom, jak kvalitní a dlouhý bude jeho život. Displej dynamometru, který stisk měří, sice není věštecká koule, ale moderní studie ukazují velký potenciál tohoto ukazatele a významné souvislosti.
Silné a pevné podání ruky, sebejisté otevření zavařovačky. Některé z těchto situací a obrazů jsou i mezi lidmi intuitivně spojovány s vitalitou a silou, ať už charakterovou, či fyzickou. Do nedávna jsme ale ani netušili, že stisk ruky může být i reálně významným faktorem svědčící nejen o naší aktuální kondici, ale například i o míře rizika předčasného úmrtí.
Vědci ale zjistili, že tomu tak může být. Nebavíme se tu přitom o jedné malé studii, ale o velkém množství kvalitních výzkumů provedených v průběhu mnoha let. Jedna z nejcitovanějších prací pochází již z roku 2015 a sledovala na 140 000 dospělých po dobu 4 let. Ukázalo se přitom, že každé snížení síly stisku o 5 kg v průběhu sledovaného období se statisticky pojilo s o 16 % vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny.
„Síla stisku byla silnějším prediktorem úmrtnosti ze všech příčin a kardiovaskulární úmrtnosti než systolický krevní tlak,“ uvedli tehdy autoři studie.
V roce 2018 přinesla obdobné výsledky studie sledující téměř půl milionu účastníků prostřednictvím britské databáze UK Biobank. V roce 2022 pak vyšla i metaanalýza 48 dlouhodobých studií na toto téma. Celkem zkoumala přes 3 miliony lidí a výsledek se opět potvrdil.
Proč se takové pozornosti těší zrovna stisk ruky, a ne třeba síla bicepsu při zdvihu nebo jiná partie či úkon? Důvodem je, že síla stisku je poměrně zásadním prvkem funkční a praktické síly. Zároveň nevypovídá pouze o svalech prstů a předloktí, ale promítá se do ní fungování celé nervové soustavy, koordinace či zdravotní stav.
Pakliže slábne naše schopnost udržet věci v rukou, klesá i naše soběstačnost a možnost účastnit se aktivního života. To jsou faktory, které mohou ve výsledku přispět k vyššímu riziku nejrůznějších potíží a k horším vyhlídkám na kvalitní, zdravěji prožité stáří a dlouhověkost.
Sílu stisku si tedy vědci vybrali jako efektivní marker, který se navíc snadno měří napříč běžnou populací. Stisk umí provést každý a lze ho měřit s minimálním vybavením v podobě malého dynamometru. Podobné výzkumy na základě sledování například mrtvého tahu, či třeba rovnou vzpěračského trhu či nadhozu, by byly pochopitelně mnohem hůře uskutečnitelné. Jak kvůli náročnosti na vybavení a zajištění bezpečnosti, tak i kvůli tomu, že tyto cviky jsou především otázkou zvládnuté techniky, která se trénuje roky.
Neznamená to ale, že studie zaměřené na jiné úkony vůbec nevznikají. Naopak, existují studie, které se zaměřily například na vstávání ze židle či ze země, kliky nebo sílu dolních končetin. Typicky s podobnými výsledky. Ve skutečnosti jde tedy především o celkovou sílu, zdraví svalů a dalších tkání a kondici nervové soustavy.
Studie, které měří vliv stisku ruky na riziko úmrtí, jsou typicky korelační. Neznamená to tedy, že slabý stisk je přímou příčinou časnější smrti a silný naopak způsobuje sám o sobě dlouhověkost. Posilování stisku vás tak neučiní nesmrtelnými, přesto je to dobrý nápad. Použít můžete posilovací gumové kroužky, které se prodávají v různých tuhostech a jsou cenově velmi dostupné. O něco dražší bývají posilovací kleště, u kterých už lze obvykle plynule regulovat odpor.
Své výkony a pokroky pak můžete sledovat na dynamometru. I ten se dá běžně pořídit a nejde o nijak zvlášť nákladnou investici. Trénink stisku by ale měl být součástí celistvého silového tréninku a jedním prvkem z řady fyzických aktivit, nikoli osamocenou aktivitou. Síla sevření si ale zaslouží vyšší pozornost, než se jí obvykle v běžném fitness prostředí dostává. Významný vliv na soběstačnost ve staří mají pak úkony zapojující kromě síly i koordinaci a rovnováhu.
Zdroje: PubMed, ScienceDirect, Kupi