Dělá se vám nevolno už jen z pomyšlení na delší cesty autem či autobusem? Takzvaná kinetóza čili nevolnost při cestování dopravními prostředky může znepříjemnit nejen letní výlety a dovolené. Omezovat může i v běžném životě. Dá se s tímto problémem něco dělat? A které běžně prodávané prostředky proti kinetóze opravdu účinkují?
Bývá vašim dětem špatně v autě, autobuse či třeba vlaku? U dětí je kinetóza poměrně častá. Objevuje se většinou od dvou let věku a kolem předškolního či raného školního věku můžou projevy kulminovat. Dobrou zprávou je, že se zráním a dospíváním nervové soustavy typicky během puberty mohou potíže postupně slábnout a mizet.
V dospělosti jsou dramatické projevy kinetózy při cestování v autě či autobuse výrazně méně časté. Náchylnější ale mohou být těhotné ženy. Samotnou kinetózu přitom nelze automaticky považovat za nemoc či poruchu. V mírné podobě a za určitých okolností představuje v podstatě normální, fyziologickou reakci organismu.
Vyvolává ji podle současných poznatků konflikt mezi některými smyslovými vjemy. Mozek dostává matoucí informace o pohybu, což způsobuje podráždění CNS. Projevy kinetózy pak závisejí i na tom, jak „divokému“ cestování jsme vystaveni. Patří sem i mořská nemoc na houpající se lodi či třeba nevolnost na adrenalinových atrakcích.
Problémem se kinetóza stává zejména ve chvíli, kdy neustupuje ani s přivykáním danému stylu cestování a její projevy jsou výrazné a omezují nás v běžném životě. Sem zajisté spadají nevolnosti, bledost, pocení či závratě v běžných prostředcích, kterými cestujeme dennodenně.
Co vlastně zapříčiní, že někdo si jízdu v autě užívá a kochá se krajinou, zatímco jiného sužuje nevolnost či závratě? Jedním z faktorů je i dědičnost. Starší studie na dvojčatech z roku 2006 ukázala, že na vzniku kinetózy se mohou velmi významnou měrou podílet právě geny. Někteří lidé zkrátka mají pro rozvoj nevolnosti při cestování v dětství nebo i dospělosti větší genetické předpoklady než jiní.
Zároveň se ukazuje, že náchylnější ke kinetóze jsou i lidé trpící migrénami či některými poruchami vnitřního ucha. Až 50 % pacientů s migrénou hlásí zároveň potíže s nevolnostmi při cestování. A co víc, zdá se, že rovnice funguje i obráceně. Kinetóza v dětství souvisí s větší pravděpodobností výskytu migrény v dospělosti. Věda to vysvětluje zvláštní citlivostí nervových drah pro nevolnost a zvracení u těchto osob.
Nicoleta Ionescu / Shutterstock.com
Jak bylo řečeno, kinetózu zřejmě vyvolává kolize mezi určitými smyslovými vjemy. Pokud mozek vnímá pohyb, jako je zatáčení či nadskakování na výmolech v autě, ale oči se zároveň úporně fixují na nehybný předmět, jako je kniha či telefon, může tento rozpor působit na nervovou soustavu více dráždivě. PharmDr. Pavel Krmenčík, Ph.D., vedoucí lékárník GigaLekarna.cz, doporučuje, jak snížit riziko samotného nástupu obtíží:
„U cestovní nevolnosti je nejdůležitější prevence. Pomáhá sledovat během jízdy cestu nebo horizont, nečíst a nedívat se delší dobu do telefonu či tabletu, zajistit čerstvý vzduch a před cestou volit spíše lehké jídlo,“ radí a doplňuje, že: „U delších cest jsou vhodné také pravidelné přestávky.“
Ani taková příprava a opatření ale nemusejí vždy stačit, zvláště u velmi citlivých osob. V takovém případě mohou být namístě i jiné prostředky. I na ty je ale potřeba myslet už předem a zároveň mít na paměti některé vedlejší účinky a omezení.
„Pokud zmíněná opatření nestačí, lze u dospělých použít léčivé přípravky určené přímo k prevenci a léčbě cestovní nevolnosti, například Kinedryl. Vhodné je užít je s dostatečným předstihem před cestou. Je ale potřeba počítat s tím, že mohou způsobovat ospalost a snižovat pozornost, což je důležité zejména u řidičů,“ upozorňuje PharmDr. Pavel Krmenčík, Ph.D.
„U dětí bych vždy začínal režimovými opatřeními. Kinedryl je podle příbalové informace určen také dětem od 2 let, dávkování se však liší podle věku. U malých dětí, při užívání dalších léků nebo při výrazných a opakovaných obtížích je vhodné výběr přípravku konzultovat s pediatrem nebo lékárníkem.“
S dávkováním léků proti nevolnosti je tedy třeba opatrnost, zejména u dětí. Zároveň můžete vyzkoušet i jiné, volně prodejná alternativní řešení.
Kinedryl je lék s prokázanou účinností, ale možná budete chtít u dětí nebo i u sebe vyzkoušet i jiné, takříkajíc „jemnější“ metody a prostředky. Mezi oblíbená řešení patří různé volně prodejné doplňky stravy se zázvorem, které pomáhají zklidnit žaludek. Příkladem mohou být tablety Antimetil.
Další zajímavou možností jsou akupresurní náramky, které se prodávají ve variantách pro děti i dospělé. Stačí si je nasadit na zápěstí a měly by účinkovat již během pár minut. Výrazně kurióznější jsou pak speciální brýle proti kinetóze obsahující tekutinu, která má za úkol vytvářet „umělý horizont“ a pomáhat sladit vjemy z očí a rovnovážného ústrojí. Výhodou těchto prostředků je zmíněná šetrnost a omezení vedlejších příznaků, nevýhodou je ovšem méně jistá účinnost oproti Kinedrylu.
Zdroje: PharmDr. Pavel Krmenčík, Ph.D., pro Kupi.cz, GigaLekarna.cz, SageJournals, PubMed