Každé druhé pití je ve školní jídelně přeslazené, někde až sedminásobně, zjistili hygienici
Kvalita pokrmů ve školních jídelnách se postupně zlepšuje, stále se však objevuje množství prohřešků, které u nejcitlivější skupiny strávníků nelze opomíjet. Jak ukázal nedávný monitoring Hygienické stanice hlavního města Prahy za první pololetí 2026, problémem zůstává nadužívání soli a hlavně zbytečného cukru, zejména v nápojích. Co odhalila letošní kontrola pražských zařízení pro školní stravování?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Jak zdravé jsou nápoje a polévky v jídelnách?
Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) se na složení dětské výživy ve stravovacích zařízeních zaměřuje pravidelně, zejména na dvě klíčové složky, které mohou představovat významná zdravotní rizika. Jsou jimi nadměrný příjem jednoduchých cukrů v nápojích a nadbytek soli v polévkách.
„Školní oběd tvoří až 35 % celkového denního energetického příjmu dítěte. Stravovací návyky osvojené v raném věku přitom zásadně ovlivňují chování v dospělosti a jsou klíčové pro prevenci dětské obezity, vysokého krevního tlaku i dalších civilizačních chorob,“ uvedla Petra Batók, tisková mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Také z toho důvodu hygienici pravidelně zjišťují, jaká je v jídelnách skladba podávaných nápojů a pokrmů. Jak v prvním pololetí 2026 dopadly pražské školy?
Polovina nápojů překračuje limity cukru
Z 53 hodnocených vzorků splnilo doporučený limit do 2 gramů cukru na 100 ml pouze 49 % nápojů. To znamená, že každý druhý zásobuje děti zbytečně vyšším množstvím cukru. Alarmující je rovněž fakt, že i navzdory osvětě a zvyšujícímu se povědomí o vlivu stravy na dětský vývoj počet přeslazených nápojů meziročně vzrostl. Loni požadavkům vyhovělo 67 % vzorků.
Nejvýraznější překročení bylo letos zaznamenáno ve školní jídelně při základní škole v Praze 4, kde podávali meltu s mlékem a extrémními 13 gramy cukru na 100 ml, což bylo téměř sedminásobné překročení doporučené hodnoty.
New Africa / Shutterstock.com
Jde to i s vodou a neslazeným čajem
Nejčastější příčinou nevyhovujících výsledků bylo nejen doslazování tradičních nápojů, ale také používání průmyslových sirupů a koncentrátů s vysokým obsahem cukru, případně jejich nedostatečné ředění. Jak přitom ukazuje praxe, spousta školních jídelen už nabízí i základní, nepřislazené nápoje, na které si děti umí zvyknout.
„Nejzdravější alternativou je čistá voda nebo neslazený čaj, případně voda s citronem. Školní jídelny běžně tuto možnost nabízejí,“ doplnila pro redakci Kupi Batók.
Přesolených polévek je stále hodně
Do jisté míry pozitivní zprávy potom přineslo hodnocení 45 vzorků polévek z hlediska obsahu soli. S přihlédnutím k tomu, že děti stejně jako dospělí přijmou denně většinu soli skrytě z potravin, by mělo být její používání v jídlech přísněji regulované. V polévkách ve školním stravování by proto neměla překročit koncentraci 0,4 %.
V této oblasti se jídelny rok od roku mírně zlepšují. Zatímco v roce 2025 tomuto limitu vyhověla jen pouhá pětina vzorků (21 %), letos to již bylo 38 %. Stále to však znamená, že je většina polévek přesolená.
Na vině bývají i umělá dochucovadla
Velmi vysoké hodnoty nad 0,8 % hygienici objevili v pěti jídelnách (loni to bylo jednou tolik). Vůbec nejhorší byla luštěninová polévka v ZŠ na Praze 8 s koncentrací 1 % soli. Hlavním důvodem bylo i nadužívání slaných dochucovadel a kořenicích směsí.
„Kuchaři často solí po paměti a bez přesného odměřování, případně sahají po hotových směsích. Přitom stačí sůl přesně znormovat na počet porcí a plnou chuť pokrmům dodat poctivým vývarem, restováním masa a zeleniny na tuku nebo čerstvými bylinkami,“ přiblížila Anna Füleová, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých HSHMP.
Cílem je hlavně edukace
Pražští hygienici současně upozorňují, že cílem monitoringu nemá být trestání školních jídelen, ale hlavně zlepšování přístupu ke stravování dětí. Snahou je ukázat personálu, jak vařit zdravěji, ne však na úkor chuti.
V České republice se rovněž postupně zavádí nová pravidla pro školní obědy, která mění novela vyhlášky o školním stravování. Ta by měla přinést jak omezení používání cukru a soli, tak některých příloh. V jídlech by naopak mělo být více luštěnin, zeleniny, celozrnných výrobků nebo ryb. Přechodné období pro plné zavedení nového spotřebního koše bylo potom prodlouženo až do září 2027.
Zdroje: HSHMP pro redakci, MŠMT, Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko