Vedro v nájemním bytě: Co můžete chtít po majiteli a co bez jeho svolení raději nedělat
V podkrovním nebo jižně orientovaném bytě může během tropických dnů teplota snadno vystoupat nad třicet stupňů. Má v takové situaci nájemník právo požadovat klimatizaci, venkovní žaluzie nebo slevu z nájmu? Český zákon žádnou jednoduchou teplotní hranici nestanoví. Rozhodující je především to, proč se byt přehřívá.
Co v článku najdete
- Nad 30 °C neznamená automaticky porušení zákona
- Klimatizaci majitel pořizovat nemusí
- Mobilní klimatizaci ano, s pevnou už je to složitější
- Fasáda není jen věcí majitele bytu
- Podobně je to s venkovními žaluziemi a roletami
- Kdy už musí problém řešit pronajímatel
- Pozor, některé drobné opravy platí nájemník
- Co má nájemník při velkém vedru udělat
Teploměr ukazuje 31 °C, ani večer se byt pořádně neochladí a otevřená okna příliš nepomáhají. Ve vlastním bytě lze začít řešit klimatizaci nebo venkovní stínění, nájemník má ale možnosti omezenější. Do bytu ani společných částí domu totiž nemůže libovolně zasahovat, i kdyby všechno zaplatil ze svého.
Nad 30 °C neznamená automaticky porušení zákona
První důležitá věc: pro běžný nájemní byt neexistuje obecná zákonná maximální teplota, po jejímž překročení by musel pronajímatel automaticky zasáhnout.
Na internetu se lze setkat například s hranicí 28 °C. Tu skutečně obsahuje vyhláška č. 43/2025 Sb., která stanoví hygienické limity vnitřního prostředí některých staveb. Jenže se vztahuje například na zdravotnická a sociální zařízení, ubytovací zařízení, školy, vysoké školy nebo stavby pro obchod. Běžné soukromé byty do tohoto režimu nespadají.
Nájemník tedy nemůže pouze na základě toho, že má doma například 30 nebo 32 °C, požadovat po majiteli klimatizaci nebo automatickou slevu z nájmu.
Klimatizaci majitel pořizovat nemusí
Občanský zákoník stanoví, že pronajímatel musí po dobu nájmu udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce naopak provádí a hradí běžnou údržbu a drobné opravy.
Z tohoto pravidla ale neplyne povinnost vybavit každý byt klimatizací. Pokud je byt jinak způsobilý k bydlení a během vlny veder se přehřívá například kvůli své jižní orientaci nebo poloze pod střechou, nevzniká tím nárok na klimatizaci placenou pronajímatelem.
Mobilní klimatizaci ano, s pevnou už je to složitější
Nejjednodušší situace je u ventilátoru nebo volně stojící mobilní klimatizace. Pokud její použití nevyžaduje vrtání, výměnu okna ani jinou změnu bytu, zpravidla nejde o úpravu, ke které by nájemník potřeboval souhlas majitele.
Jinak je tomu u pevné splitové klimatizace s venkovní jednotkou. Její instalace obvykle znamená vrtání obvodovou stěnou, vedení rozvodů a umístění jednotky na fasádu, balkon či jiné místo domu.
Podle § 2263 občanského zákoníku může nájemník provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu či domu se souhlasem pronajímatele. Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň doporučuje mít takový souhlas písemně a předem si vyjasnit také vypořádání investice.
Bez souhlasu tedy není dobrý nápad objednat montáž s argumentem, že si klimatizaci nájemník zaplatí sám.
antoniodiaz / Shutterstock.com
Fasáda není jen věcí majitele bytu
V bytovém domě může být situace ještě komplikovanější. Obvodové stěny jsou podle nařízení vlády č. 366/2013 Sb. společnou částí domu.
Majitel bytu proto při montáži venkovní jednotky na fasádu nemůže řešit pouze vztah se svým nájemníkem. Podle konkrétního zásahu, prohlášení vlastníka a pravidel domu může být potřeba vyřešit také souhlas vlastníků či postup v rámci SVJ.
Pro nájemníka je ale pravidlo jednoduché: nejprve souhlas pronajímatele, teprve potom montáž.
Podobně je to s venkovními žaluziemi a roletami
Stejná opatrnost platí pro venkovní rolety, žaluzie nebo markýzu. Pokud jejich montáž vyžaduje zásah do fasády, obvodové stěny, okna nebo jiné části domu, neměl by je nájemník instalovat bez souhlasu pronajímatele.
Naopak závěsy, zatemňovací textilie nebo jiné snadno odstranitelné vnitřní stínění, které neznamená podstatnou změnu nebo poškození bytu, představují podstatně jednodušší řešení.
Kdy už musí problém řešit pronajímatel
Situace se mění, pokud není příčinou pouze letní počasí, ale vada bytu nebo domu, za kterou odpovídá pronajímatel. Může jít například o nefunkční okno, závažný problém s konstrukcí nebo poruchu zařízení, která brání obvyklému užívání bytu.
Nájemce má podle občanského zákoníku takovou vadu pronajímateli oznámit. Pronajímatel ji následně musí odstranit v přiměřené době. Pokud to bez zbytečného odkladu a řádně neudělá, může za zákonných podmínek vzniknout nájemníkovi právo na náhradu odůvodněných nákladů nebo slevu z nájemného.
Právě tady je zásadní rozdíl: sleva se neváže na číslo na teploměru, ale na existenci vady, kterou měl pronajímatel odstranit.
Nájemník by proto neměl svévolně snížit příští platbu jen proto, že je v bytě horko. Nejprve je potřeba vadu oznámit a mít podklady k tomu, co se v bytě děje.
Stock-Asso / Shutterstock.com
Pozor, některé drobné opravy platí nájemník
Ani u porouchaného vybavení automaticky neplatí, že účet vždy dostane majitel. Zákon nechává běžnou údržbu a drobné opravy na nájemníkovi.
Od 1. ledna 2026 se podle nařízení vlády č. 308/2015 Sb. za drobnou opravu podle výše nákladů považuje další oprava do 1 500 Kč. Současně platí roční limit 150 Kč na metr čtvereční podlahové plochy bytu; po jeho překročení se další opravy v daném roce za drobné opravy nepovažují.
U rozbitých žaluzií nebo jiného vybavení bytu tedy záleží na konkrétní závadě, typu zařízení i ceně opravy.
Co má nájemník při velkém vedru udělat
Pokud je v bytě dlouhodobě nesnesitelné horko a máte podezření, že problém není jen v tropickém počasí, vyplatí se několik dní zaznamenávat teplotu a zjistit, zda k přehřívání nepřispívá konkrétní závada.
Tu je vhodné oznámit pronajímateli písemně a požádat o odstranění. Fotografie, záznamy teplot nebo komunikace s majitelem se mohou hodit, pokud by později vznikl spor.
Chce-li nájemník místo toho problém vyřešit pevnou klimatizací nebo venkovním stíněním na vlastní náklady, měl by si předem vyžádat písemný souhlas majitele a dohodnout se také na tom, co se s úpravou stane po skončení nájmu.
Často je právě dohoda nejrychlejší cestou. Pronajímatel klimatizaci automaticky platit nemusí, ale může povolit její instalaci, přispět na ni nebo se s nájemníkem domluvit na jiném způsobu zastínění bytu.
Zdroje: občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, zákon č. 258/2000 Sb., vyhláška č. 43/2025 Sb., nařízení vlády č. 366/2013 Sb., nařízení vlády č. 308/2015 Sb.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko