Borůvky, maliny nebo ostružiny přímo z keře patří k českému létu stejně neodmyslitelně jako houbaření. Odborníci ale upozorňují, že právě na lesních plodech se mohou nacházet mikroskopická vajíčka parazita, který napadá naše játra a v ČR se vyskytuje čím dál častěji. Onemocnění se navíc může projevit až o patnáct let později. Právě proto je prevence důležitější, než si většina lidí myslí. Co všechno se může stát, když sníte zasažené lesní plody? A dá se proti nákaze bránit?
Původcem onemocnění, které odborníci každoročně připomínají hlavně v letních měsících, je tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis). V Evropě se její vajíčka dostávají do přírody především trusem nakažených lišek. Ty jsou sice hlavním hostitelem, přenášet je ale mohou také další zvířata, například psi nebo kočky, zejména pokud loví nakažené hlodavce.
Mikroskopická vajíčka pak ulpívají na lesních plodech, houbách, zelenině nebo v půdě. Protože nejsou pouhým okem vidět, člověk nemá šanci poznat, zda je ovoce bezpečné. K nákaze dochází jejich spolknutím.
imageBROKER.com / Shutterstock.com
Počty nakažených echinokokózou jsou u nás stále nízké, od roku 2022 jich ale značně přibývá. Může za to hlavně rostoucí výskyt tasemnice u lišek v některých částech Česka. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2024 nakaženo 18 lidí (v roce 2021 to přitom byl jen jeden). Loni lékaři zaznamenali případů sedm.
„Prevalence nákazy alveolární echinokokózou u lišek je v ČR v některých oblastech vyšší než 40 %, a to především v Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a Jihočeském kraji. Od roku 2022 lze pozorovat nárůst v počtu hlášených případů alveolární echinokokózy u lidí,“ upozornil již před lety SZÚ.
Vajíčka tohoto druhu tasemnice mají velmi dlouhou inkubační dobu, což z nich v těle člověka dělá doslova časovanou bombu. Po spolknutí se larvy dostanou do krevního oběhu, následně se usazují nejčastěji v játrech, kde pomalu vytváří ložiska připomínající nádor. Nemoc ale může dlouhé roky probíhat zcela bez příznaků, obvykle se projevuje až za 5, 10, nebo dokonce 15 let. Larvy se za tuto dobu navíc mohou rozšířit i do plic, sleziny nebo mozku.
„Po dlouhém bezpříznakovém období trvajícím roky se může objevit bolest břicha, nechutenství, váhový úbytek a příznaky jaterního selhávání či cirhózy jater. Může dojít k napadení i dalších orgánů. Pokud se onemocnění alveolární echinokokózou neléčí, jsou její následky ve většině případů fatální,“ uvádí Státní zdravotní ústav.
PawelKacperek / Shutterstock.com
Přestože jde stále o poměrně ojedinělé onemocnění, odborníci upozorňují, že riziko postupně roste a je dobré na něho myslet. Populace evropských lišek se dlouhodobě zvyšuje a spolu s ní přibývá i případů nákazy u lidí. Vakcína proti tasemnici liščí přitom neexistuje – ani pro člověka, ani pro domácí zvířata. Právě proto je (i s ohledem na dlouhou inkubační dobu a možné fatální následky) dobré myslet hlavně na prevenci.
„Prevencí onemocnění u lidí je pečlivé dodržování hygieny rukou – mytí rukou teplou vodou a mýdlem před manipulací s jídlem, po kontaktu se psem nebo kočkou. Lidé by neměli sbírat a jíst volně rostoucí ovoce nebo zeleninu sbíranou přímo ze země. Všechny volně sbírané potraviny by měly být před konzumací pečlivě omyty nebo uvařeny, vajíčka tasemnice se ničí varem, ale nikoliv zmrazením,“ vysvětlil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Chutným plodům z lesa se samozřejmě úplně vyhýbat nemusíte, myslete ale na několik důležitých doporučení:
Tvarohové knedlíky s jahodami jednoznačně patří mezi jedno z nejoblíbenějších českých sladkých jídel, které si můžete doma připravit. Příprava je navíc velmi jednoduchá, vhodná i pro méně zkušené kuchaře.
Pokud se bojíte, že křehké plody, jako jsou borůvky nebo maliny, při umývání pod proudem vody rozmačkáte, pak si na pomoc vezměte cedník, případně síťku – díky ní ovoce zvládnete dobře propláchnout, aniž by se vám rozkutálelo nebo pomačkalo.
Současně také připomínáme, že jedinou spolehlivou ochranou před možnou nákazou je podle odborníků a lékařů tepelná úprava lesních plodů. Ocet, mycí přípravky na ovoce a zeleninu ani pobyt v mrazáku v tomto případě vajíčka nezlikvidují.
Využijte proto příležitosti a ze sladkých úlovků z lesa si vytvořte třeba zásobu marmelád a pečených čajů na zimu, uvařte borůvkové knedlíky či malinový rozvar ke zmrzlině nebo upečte buchty a koláče.
Zdroje: SZÚ, IKEM, Kupi.cz