Kvůli borůvkám z lesa můžete skončit v nemocnici. Varuje před tím epidemiolog ze Státního zdravotního ústavu

Žena trhá borůvky v lese New Africa / Shutterstock.com

Borůvky, maliny nebo ostružiny přímo z keře patří k českému létu stejně neodmyslitelně jako houbaření. Odborníci ale upozorňují, že právě na lesních plodech se mohou nacházet mikroskopická vajíčka parazita, který napadá naše játra a v ČR se vyskytuje čím dál častěji. Onemocnění se navíc může projevit až o patnáct let později. Právě proto je prevence důležitější, než si většina lidí myslí. Co všechno se může stát, když sníte zasažené lesní plody? A dá se proti nákaze bránit?

Přečtěte si také

Otestovali jsme SPF na obličej: Ohromilo nás sérum z lékárny, na pleti ho skoro neucítíte

Jak se můžeme nakazit?

Původcem onemocnění, které odborníci každoročně připomínají hlavně v letních měsících, je tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis). V Evropě se její vajíčka dostávají do přírody především trusem nakažených lišek. Ty jsou sice hlavním hostitelem, přenášet je ale mohou také další zvířata, například psi nebo kočky, zejména pokud loví nakažené hlodavce. 

Mikroskopická vajíčka pak ulpívají na lesních plodech, houbách, zelenině nebo v půdě. Protože nejsou pouhým okem vidět, člověk nemá šanci poznat, zda je ovoce bezpečné. K nákaze dochází jejich spolknutím.

Liška v lese imageBROKER.com / Shutterstock.com

Případů nákazy v Česku přibývá

Počty nakažených echinokokózou jsou u nás stále nízké, od roku 2022 jich ale značně přibývá. Může za to hlavně rostoucí výskyt tasemnice u lišek v některých částech Česka. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2024 nakaženo 18 lidí (v roce 2021 to přitom byl jen jeden). Loni lékaři zaznamenali případů sedm.

„Prevalence nákazy alveolární echinokokózou u lišek je v ČR v některých oblastech vyšší než 40 %, a to především v Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a Jihočeském kraji. Od roku 2022 lze pozorovat nárůst v počtu hlášených případů alveolární echinokokózy u lidí,“ upozornil již před lety SZÚ.

Proč je tasemnice liščí tak zákeřná?

Vajíčka tohoto druhu tasemnice mají velmi dlouhou inkubační dobu, což z nich v těle člověka dělá doslova časovanou bombu. Po spolknutí se larvy dostanou do krevního oběhu, následně se usazují nejčastěji v játrech, kde pomalu vytváří ložiska připomínající nádor. Nemoc ale může dlouhé roky probíhat zcela bez příznaků, obvykle se projevuje až za 5, 10, nebo dokonce 15 let. Larvy se za tuto dobu navíc mohou rozšířit i do plic, sleziny nebo mozku.

„Po dlouhém bezpříznakovém období trvajícím roky se může objevit bolest břicha, nechutenství, váhový úbytek a příznaky jaterního selhávání či cirhózy jater. Může dojít k napadení i dalších orgánů. Pokud se onemocnění alveolární echinokokózou neléčí, jsou její následky ve většině případů fatální,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Oplachování lesních plodů PawelKacperek / Shutterstock.com

Prevence je důležitější než léčba

Přestože jde stále o poměrně ojedinělé onemocnění, odborníci upozorňují, že riziko postupně roste a je dobré na něho myslet. Populace evropských lišek se dlouhodobě zvyšuje a spolu s ní přibývá i případů nákazy u lidí. Vakcína proti tasemnici liščí přitom neexistuje – ani pro člověka, ani pro domácí zvířata. Právě proto je (i s ohledem na dlouhou inkubační dobu a možné fatální následky) dobré myslet hlavně na prevenci.

„Prevencí onemocnění u lidí je pečlivé dodržování hygieny rukou – mytí rukou teplou vodou a mýdlem před manipulací s jídlem, po kontaktu se psem nebo kočkou. Lidé by neměli sbírat a jíst volně rostoucí ovoce nebo zeleninu sbíranou přímo ze země. Všechny volně sbírané potraviny by měly být před konzumací pečlivě omyty nebo uvařeny, vajíčka tasemnice se ničí varem, ale nikoliv zmrazením,“ vysvětlil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Jak co nejvíce snížit riziko nákazy?

Chutným plodům z lesa se samozřejmě úplně vyhýbat nemusíte, myslete ale na několik důležitých doporučení:

  • lesní ovoce, houby i rostliny vždy důkladně omyjte pod proudem teplé vody,
  • chcete-li bobule konzumovat přímo v lese, ideálně je sbírejte co nejvýše od země,
  • před jídlem a po návratu z lesa nebo po práci na zahradě si pečlivě umyjte ruce teplou vodou a mýdlem,
  • psy a kočky pravidelně odčervujte, pokud loví hlodavce nebo se volně pohybují v přírodě,
  • nejúčinnějším způsobem, jak případná vajíčka tasemnice zlikvidovat, je tepelná úprava (na alespoň 60 stupňů Celsia), mráz naopak v tomto případě nemá žádný vliv.
Tvarohové knedlíky s jahodami
Čas přípravy: 30 min Obtížnost: Snadný

Tvarohové knedlíky s jahodami

Tvarohové knedlíky s jahodami jednoznačně patří mezi jedno z nejoblíbenějších českých sladkých jídel, které si můžete doma připravit. Příprava je navíc velmi jednoduchá, vhodná i pro méně zkušené kuchaře.

Tvarohové knedlíky s jahodami

Tip redakce

Pokud se bojíte, že křehké plody, jako jsou borůvky nebo maliny, při umývání pod proudem vody rozmačkáte, pak si na pomoc vezměte cedník, případně síťku – díky ní ovoce zvládnete dobře propláchnout, aniž by se vám rozkutálelo nebo pomačkalo.

Současně také připomínáme, že jedinou spolehlivou ochranou před možnou nákazou je podle odborníků a lékařů tepelná úprava lesních plodů. Ocet, mycí přípravky na ovoce a zeleninu ani pobyt v mrazáku v tomto případě vajíčka nezlikvidují.

Využijte proto příležitosti a ze sladkých úlovků z lesa si vytvořte třeba zásobu marmeládpečených čajů na zimu, uvařte borůvkové knedlíky či malinový rozvar ke zmrzlině nebo upečte buchtykoláče.

Zdroje: SZÚ, IKEM, Kupi.cz